Kroměřížsko

památky regionu a měst

Úvodní stránka trasovníku > Zlínský kraj > Kroměřížsko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu 7 měst (k 1.1.2008) Bystřice pod Hostýnem Holešov Hulín Chropyně Koryčany Kroměříž Morkovice-Slížany

Úvodní stránka trasovníku > Zlínský kraj > Kroměřížsko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu ^

Památky UNESCO - Kroměříž, zahrady a zámek od r.1998.

Národní kulturní památky - Kroměříž, areál zámku s Podzámeckou a Květnou zahradou od r.1995.

Městské památkové rezervace - Kroměříž s Podzámeckou a Květnou zahradou od r.1978.

Vesnické památkové rezervace - Rymice od r.1995.

Městské památkové zóny - Holešov od r.1990.

Zříceniny - Obřany u Chvalčova., Křídlo u Chomýže, Cimburk u Koryčan, Skály u Hostýna, Chlum u Bílavska, Zubříč a Šaumburk u Podhradní Lhoty, Kasařov u Prusinovic. Hrad býval i v Hulíně, Chropyni.

Zámky - ve Zdislavicích, ve Kvasicích, ve Zdounkách, v Hošticích, v Morkovicích, v Kroměříži, v Holešově, Bystřici p.H., v Koryčanech, v Litenčicích, v Cetechovicích, v Dřínově, v Chropyni, v Pačlavicích, v Přílepech, ve Střílkách, v Uhřicích, ve Věžkách, ve Zborovicích, ve Zdounkách a v Žeranovicích.

Tvrze a hradiště - v Kurovicích, v Rymicích. Keltské oppidum na Hostýnu.

Muzea - kroměřížska v Kroměříži; biskupská mincovna v Kroměříži; zámecké v Kroměříži; zámecké v Chropyni; městské v Morkovicích; Holešovské městské; skanzen v Rymicích;

Ostatní památky - větrné mlýny jsou u Kunkovic, u Velkých Těšan, v Rymicích, novodobou větrnou elektrárnu najdete na Hostýnu, na Hostýnu je také kamenná rozhledna, na chřibském Brdu je nová kamenná rohledna.

Bystřice pod Hostýnem ^

[web města] Bystřice pod Hostýnem - středisko podhostýnského regionu se nachází asi 23 km východně od Chropyně a asi 22 km severovýchodně od Kroměříže. Leží na rozhraní rovinaté Hané a nejzápadnějšího výběžku Karpat - Hostýnských vrchů a zvlněného Záhoří, na říčce Bystřičce, město je na křižovatce silnic č. 438, 150, 437, a patří mezi jednu z bran do Valašska. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Rychlov, Sovadina žilo asi 8900 obyvatel. Osada zde vznikla jako trhová ves ve 14.st., a to na na křižovatce významných obchodních cest. Nejstarší písemná zmínka pochází z r.1368, tehdy zde majetek patřil napůl biskupům olomouckým a pánům z Kunštátu. Ti si nedaleko začali stavět hrad Obřany, ten však nebyl povolen panovníkem a pobořen. Kunštátští prodali majetek markraběti Janu Jindřichovi, dále panství patřilo pánům z Cimburka ale již kolem r.1400 opět pánům z Kunštátu. Za husitských válek byl hrad pobořen, tehdejší pánové Bystřice z Tvorkova si namísto vystavěli tvrz přímo v Bystřici. Později zde sídlili pánové z Landštejna, z Hustopeč. V 16.st. nastává rozvoj - je zde pivovar, pily, várečné domy, rozvíjí se cechy (řeznický, soukenický) a formanství. Později majetek získávají pánové z Limberka, z Víckova. V r.1593 městečko postihla povodeň a v r.1594 požár, kterému podlehly domy, fara, škola i zámek na místě původní tvrze. V 17.st. vlastnili majetek pánové z Bítova, kteří nechali opravit zámek a provedli řadu úprav. V r.1620 město poničili polští Lisovčíci )stoupenci císaře), v r.1622 byl majetek Bítovským zabaven (neprávem, patřil totiž manželce) a darován nejvyššímu kancléři Zdeňku Vojtěchovi knížeti z Lobkovic. Ti prodali v r.1650 Bystřici s Holešovem a Prusinovicemi Janu hraběti z Rottalu. V r.1663 postihl Moravu vpád Tatarů, v Bystřici byla třetina městečka zničena. Rottalové nechali počátkem 18.st. kostel na Hostýně, přímo v Bystřici, v Holešově nechali postavil proslulou černou kapli. Rottalové také postavili starý a nový špitál, novou školu, tkalcovnu, bělírnu a později tzv. tufárnu, kde se vyrábělo hliněné malované nádobí. V r. 1789 však Bystřici postihl velký požáru, který zničil zničil zámek, radnici, nový kostel a 93 domů. Navíc v r.1791 městečko postihlo krupobití a povodeň. Protože Rottalové již neměli přímé dědice, připadla Bystřice v r.1827 vzdálenému příbuznému, svobodnému pánu Loudonovi, potomkovi slavného generála Laudona. Loudonové byli posledními šlechtickými majiteli panství. Náleželo jim až do poloviny 30. let 20.st. V 19.st. v městečku stály lázně, které léčily nemoci dýchacího ústrojí, stálo zde přes 120 domů, fara, 4 domy židovské, 2 panské mlýny, palírna, pivovar, stolárna, drábovna, obecní špitál, škola a radnice. Zámek doznal značných změn - starý zámek byl rozšířen o nové části, v předzámčí byly byty úředníků, ve starém zámku bylo divadlo a v nové části sídlo majitele panství. V okolí byl park se skleníky, bazénem. Po porážce vojsk u Slavkova byl v městečku zřízen vojenský špitál, kde vypukl tyfus, a v Bystřici zahynulo 150 osob. V r.1833 postihl Bystřici opět požár - vyhořel kostel, fara, škola a 92 domů. OD r.1817 (díky Rukopisu královedvorskému) nastává rozvoj kraje, ožívají poutě na sv.Hostýn. Okolní lesy se využívaly na pálení uhlí a těžbu dřeva, dále byly v Bystřici valchy, mlýny, obyvatelé se samozřejmě živili také zemědělstvím, dokonce i výrobou perníku a kostelní svící či voskových obětin pro poutníky na Hostýn. Od r.1861 nastává největší rozvoj městečka, protože tehdy zde rakouští průmyslníci bratří Thonetové. Ti zde díky okolním lesům založili továrnu na ohýbaný nábytek. Později se tato továrna stala největší továrnou na ohýbaný nábytek v Evropě a z malého zemědělského městečka se stalo středisko dřevařského průmyslu. Díky přílivu dělníku byla Bystřice v r.1864 prohlášena městem. Díky komínům upadala tradice lázeňství, ale stoupala pověst poutního místa. V době Prusko-rakouské války 1866 v bystřickém zámku sídlil pruský polní maršál hrabě Fridrich Wrangel. V r.1868 byl z místních lomů odeslán vlastenci jeden ze základních kamenů na stavbu Národního divadla. V 19-20.st. zůstává město převážně české, rodina Thonetů se zasadila o zavedení železniční tratě z Hulína do Bystřice pod Hostýnem a to v r.1882. Od r.1894 je při novém hřbitově zřízen hřbitov Loudonský. V r.1897 navštívil Bystřici a Hostýn císař Franz Josef I. - císařské manévry a založení rozhledny na Hostýně, v r.1901 zde vzniká závod na impregnaci dřeva, v r.1908 továrna na výrobu kovového nábytku. V Bystřici vzniká v r. 1926 podnik okrasných školek a zahradní architektury se skleníky, balírnami a skalkami. V r.1933 dochází k otevření muzea. V polovině 30. let 20.st. baron Loudon prodal panství státu, ministerstvo obrany zde umístilo vojenské sklady léků. Ty byly na zámku s přestávkou ve 2. světové válce až do r.1991.

Nad městem se tyčí Svatý Hostýn, nejvýznamnější mariánské poutní místo Moravy, historické jádro města je městskou památkovou zónou. Bystřice je městem dřeva - TON a.s., známá je největší střední škola dřevozpracujícího zaměření v ČR, Jihomoravské dřevařské závody. Ve městě najdete zámek, který je směsicí stylů dle přístaveb a přestaveb od původní tvrze z 15.st., okolo zámku je park s pomníkem polního maršála Loudona, před zámkem u Bystřičky platanová alej. Dále je zde farní kostel sv. Jiljí z r.1744 ve kterém najdete původní stříbrný obraz P.Marie z Hostýna, kaple sv. Vavřince z r. 1777, Loudonský hřbitůvek z r. 1894, původní radnice z 16.st. přestavěná v 19. a 20.st., základní škola T.G.M. původně Obecná a měšťanská škola chlapecká císaře Franze Josefa I z 19.st., Thonetův zámeček postavený v 19.st. jako obytný dům pro Thonetovu rodinu. Dále je zde pomník J.A.Komenského a jeho mapy země Moravské na křižovatce cest na Chvalčov a Hostýn z r.1970, kamenná kašna na náměstí s bronzovým ztvárněním vodní sochy P.Marie - Vítězné ochrany Moravy, vodní fontána Duha představující ideu svobody, míru a života, Památník Osvobození půdy na paměť pozemkové reformy z l.1923-6.
Chlum - zřícenina nedaleko Bílavska na zalesněném vrchu patřila k rozsáhlým moravským hradům (200x40m). Vznikl kolem r.1408, za česko-uherských válek v 15.st. byl pobořen. Měl dvě předhradí, dřevěno-kamennou konstrukci a dodnes se dochovaly jen terénní pozůstatky - valy, příkop a vyvýšenina jádra hradu.

Holešov ^

[web města] Holešov - město na říčce Rusavě vzniklo na křižovatce významných obchodních cest pod Hostýnskými vrchy. První zmínky pocházejí z 12.st., r.1272 je považován za povýšení na město. Patřilo olomouckému biskupství, také Šternberkům, pak jej drželi Smilové z Lomnice, pánové ze Žerotína, z Lobkovic a Rottalům, kdy město prožilo období rozkvětu, a nakonec rodu Vrbnů. V 16.st. se zde rozmáhá bratrské hnutí a reformace, v 17.st. zde působil J.Sarkandr a docházelo k rekatolizaci. Od r.1850 je správním centrem se soudem a nastal průmyslový rozvoj - 1853 fa.Thonet, 1863 fa.Kneisl (dnes Sfinx), 1882 železnice, 1882 cukrovar. Kulturní rozvoj nastal v době obrození, do r.1960 byl Holešov okresním městem. Od r. 1999 je centrem mikroregionu Holešovsko - sdružení rozvoje 19 obcí v okolí.

Jedním z nejvýznamnějších památek města je raně barokní zámek ze 17.st (na místě staršího zámku-tvrze) se vzácnými stropními štuky a malbami (v současnosti bohužel nepřístupný -je zde dostupná obřadní síň). V okolí je unikátní francouzský park s rybníkem ve tvaru trojzubce, bustou rodáka F. X. Richtera, zakladatele mannheimské hudební školy 18.st. a hvězdárnu. Dále ve městě najdete farní chrám Nanebevzetí P.Marie z 18.st. s barokní tzv.Černou kaplí, s hrobkami Rottalovů a Vrbnovů a relikviářem s pozůstatky J.Sarkandera. Nedaleko zámku stojí kostel sv. Anny z 18.st. na místě původního bratrského kostela, strženého r.1742. Najdete zde i morový sloup z 18. st., kapli sv.Kříže a sv.Martina. Holešov je dnes městem s výraznou tradicí dřevařské výroby (TON), známé jsou také cukrářské výrobky závodu Sfinx (lentilky). Z tohoto města pocházelo textilní kojenecké zboží firmy Loana. Najdete zde i střední policejní školu Ministerstva vnitra. V městském muzeu najdete výstavu historie osídlení a galerii, prohlédnout si můžete zámeckou kovárnu. V tzv. Americkém parku je mohyla nad pohřebištěm 1000 vojáků z bitvy u Slavkova. U města najdete letiště s vyhlídk.lety.
Holešov je výjimečný památkami na židovskou obec - od r.1455 do r.1919 zde židé tvořili jednu z nejpočetnějších skupin na Moravě. Do dnešních dnů se zachovala "Šachova synagoga", unikátní renesanční stavba s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava, dále je zde židovský hřbitov s obřadní síní se seznamem obětí holocaustu a množstvím náhrobků. Mezi nimi je nejvýznamnější tumba rabbiho Sabbatai Kohena, zvaného Šach.

Hulín ^

[web města] Hulín se nachází asi 6 km východně od Kroměříže a asi 9 km západně od Holešova. Leží v úrodné nížině toku řeky Moravy, protékají jím říčky Rusava, Mojena a Žabínek. Město je křižovatkou silnic č.47 (55), 432, současně je to železniční uzel. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Chrášťany a Záhlinice žilo asi 7430 obyvatel. První písemná zmínka o městě pochází z r.1224, kdy sem vedly kroky českého krále Přemysla Otakara I. Panovník tehdy navštívil svůj zeměpanský majetek a zřejmě se zde nějakou dobu zdržel. Patrně zde osídlení bylo již daleko dříve, je to významná poloha na křižovatkách obchodních cest. Stávala zde tvrz. V r.1261 přešel Hulín do církevního majetku jako dar krále olomouckému biskupovi Brunovi. Za Brunova zástupce Dětřicha (koncem 13.st.) došlo k rozsáhlým přestavbám - tvrz byla přestavěna na hrad, sídlo bylo opevněno valy a vodním příkopem. Tehdy někdy byl Hulín povýšen na město. Díky dřevěným stavením zde často hořelo, díky blízkosti řek zde byly časté povodně, díky poloze zde často procházely a pálily různá vojska. Proto zde není zachováno větší množství památek. Zdejší obyvatelstvo se živilo zemědělstvím - chovem dobytka. V 18.st. požár zničil kostel, v 19.st. vyhořela fara a radnice. Průmyslový charakter získalo město od 40.let 19.st., kdy s výstavbou Severní dráhy císaře Ferdinanda nastal rozvoj průmyslu. Přišla zde řada lidí a město se rozrůstalo - - vzniká cukrovar, městská elektrárna. Rušno zde bylo v revolučním roce 1848, kdy z místního nádraží odjížděly kočáry s poslanci do Kroměříže na slavný ústavodárný sněm. Další podniky vznikaly za první republiky - "První moravská továrna na pily a nástroje" 1934 (dnešní PILANA a.s.), Elektromotor SKRAT 1938 (dnes TOS). Strojírenství mělo a má takový význam, že je přeneseno i do znaku města.

Dnes má město dlouhou tradici strojírenské výroby. Najdete zde barokně přestavěný kostel sv. Václava s románskými prvky - s vzácným románským portálem tzv. Římskou bránou z pol. 13.st. V okolí je množství rybníků, vodních toků a pískovna. Na okraji leží lesnatý komplex Přírodního parku Záhlinické rybníky.

Chropyně ^

[web města] Chropyně - město ležící v širém údolí řeky Moravy na Malé Bečvě na severním okraji regionu v místech tradice krále Ječmínka. Osídleno bylo toto místo již v 11.st., první zprávy pocházejí z r. 1261. Obec patřila pánům ze Střílek, cisterciáckému klášteru ve Vizovicích a její význam vzrostl za pánů z Ludanic (15.st.). V okolí se budovaly rybníky, z nich se dochoval pouze rybník "Starý pod tvrzí", dnes zvaný "Zámecký" (NPR s hnízdištěm ptáků a chráněnou kotvicí plovoucí). Od r.1535 je městečkem se znakem vydry držící v tlamě ulovenou štiku. Pak se majitelé střídali (Haugvicové, Černičtí, Pražmové, kardinál Ditrichštejn a v 17.st. olomoucké biskupství).

Velký rozvoj nastává v 19.st. - cukrovar (1868 dnes Technoplast), železnice Brno-Přerov (1867). Od r.1970 je městem. Dnes je Chropyně známa kromě výrobnou plastické kůže, podlahoviny v technoplastu zámkem s vysokou věží. Vznikl v 17.st. přestavbou starší stavby a v 18.st. dle G.P.Tencally. V 19.st. byl přebudován arcibiskupy přestavěn na lovecký zámeček a dnes zde najdete sál s erby a třetí největší sbírku zbraní u nás, expozici pověstmi opředeného Ječmínka, expozici kubistického malíře E.Filly a hudebníka E.Axmana. Dále je zde kostel sv. Jiljí z 18.st., podlouhlé náměstí z 19.st. se stromy uvnitř, pozůstatky rybníka Hejtman s bývalými lázněmi zničenými povodní 1997. V okolí je množství lužních lesů a cest pro cyklisty.

Koryčany ^

[web města] Koryčany - město ležící na SZ úpatí Chřibů, kde již v době kamenné žili lidé (nálezy z doby kultury zvoncovitých pohárů, keltské sídliště). Poprvé jsou Koryčany zmiňovány r.1321, jako městečko r.1349 a jako farní obec r.1350 V l. 1358 - 1611 byly součástí panství hradu Cimburku a později se zde šlechta z hradu přestěhovala do nově vybudovaného zámku. Město několikrát měnilo majitele, od r.1780 zde byla skelná huť, která měla vlastní brusírnu, leštírnu, salajkárnu, stoupy i milíře. V 19.st. vyráběla značné množství užitkového a broušeného skla, které bylo vyváženo i do ciziny, ale od r.1907 byla přestěhována do Kyjova. Roku 1856 založil v Koryčanech svou první továrnu na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva Michael Thonet. Koryčany se staly městem 1.1.1967. Zámek Koryčany stojí na místě někdejší tvrze připomínáné roku 1603. Barokní zámek dal postavit někdy po roce 1677 František Gabriel Horecký z Horky - hradišťský krajský hejtman. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen 7 obytných pokojů. Později byl rozšířen o třetí křídlo s balustrádou a upraven hlavní vchod do zámku.

Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný, slouží jako SOU. V rozsáhlé zámecké zahradě se nachází několik památných stromů, za zmínku stojí především tis červený, jehož stáří je odhadováno asi na 250 let, srostlý z více slabších kmenů. Ve městě je také farní a poutní kostel sv. Vavřince s původní gotickou základnou. Významná je zde socha Panny Marie - řezbová plastika ze 14.st. Pochází z hradu Beckova na Slovensku a koryčanskému kostelu byla darována A.Bánffyovou roku 1570. Při vpádu Turků byla přemístěna do hradní kaple na Cimburku a roku 1638 znovu přenesena do koryčanského kostela. Díky ní se zde konaly každoroční poutě (8. září). Vzácným dílem je i socha Panny Marie Immaculaty na náměstí u kostela z r.1798 či sousoší lidově nazývané Tři Jáni z. 18.st. (sv. J.Nepomucký, bl. Jana Sarkandr a sv. J.Zlatoústý). Za městem najdete kapli sv. Floriána z r.1716, na hřbitově zase hrobku rodiny Thonetů.
Cimburk - zřícenina - hrad nedaleko Koryčan, nad údolím říčky Kyjovky (Stupavy) založen Bernardem z Cimburka, držitelem Střílek ve 14.st. Byl vystavěn nedaleko křižovatky dvou živých dopravních cest, a to cesty, jdoucí z města Hradiště kolem Buchlova na Koryčany, a cesty, jdoucí z Kroměříže na Střílky a Koryčany a odtud na Dražůvky a Hustopeče. Majitele hradu byli mnozí, ale najzajímavější byl bezesporu Vok mladší z Holštejna. Tradují se o něm zkazky jako o loupeživém rytíři; byla na něj dána klatba, přiklonil se i k husitství, pak k Zikmundovi. V císařských službách padl v bitvě pod Vyšehradem. Od 17.st. po přestěhování panstva do zámku v Koryčanech upadá a teprve dnes se o něj stará několik nadšenců ze sdružení Propylaje. Opravují se zdi, věže, zastřešují se a provádějí se prohlídky, představení a koncerty.

Kroměříž ^

[web města] Kroměříž - Hanácké Atény, město ze 13.st. spojené s arcibiskupskou rezidencí na místním zámku. V období Velkomoravské říše v 9.st. zde existovalo slovanské hradiště, střežící důležitou křižovatku cest u brodu přes řeku Moravu. Tady se protínala stará solná stezka, vedoucí od rakouské Solné komory a směřující na severní Moravu s proslulou jantarovou cestou, která směřovala od Baltu až k Jaderskému moři. Biskup Bruno ze Schaumburka (1245-81) dal vysadit trhovou ves na opevněné město, historické jádro města nechal ohradit městskými hradbami s třemi bránami. Dnes zde najdete jen jednu u zámku. Jako sídlo biskupů město žilo dále, pomalu vzkvétalo až do r. 1643 - tehdy dobyl Kroměříž švédský generál Torstenson. Město se zámkem bylo vypáleno, později ještě dvakrát zpustošeno a roku 1645 vyhubeno morem. Rozkvět městu vnesla osoba nového biskupa, jímž se stal Karel II.z Liechtenstein-Castelcornu (1664-1695). Započal práce na velké zahradě italského typu, kterou nazval Libosad a která dnes nese jméno Květná zahrada. Práce projektovali císařský architekt, inženýr F.Lucchesea a od r.1666 G.P.Tencalla. Také řídili opravu a novou výstavbu zámku, ukončenou v roce 1688. Dokonce se zde neobvykle používala práce trestanců. Přebudována byla Podzámecká zahradu, daly se opravit městské hradby, rekonstruovat vodovodní systém, vybudovat nové kašny, mincovna, zřídilo se místo stálého lékaře, školský řád piaristů si dal vystavět kolej, gymnasium, zpěvácký seminář. V roce 1689 dal biskup vybudovat mírovou zeď mezi obcí a židovským ghettem, v němž zřídil židovskou radnici. Podporovalo se umění - zámecká knihovna obdržela nové knihy, ustavena byla zámecká hudební kapela (36 hudebníků - největší v tehdejší Evropě). Stráž zde tvořila biskupská garda, která se skládala z 24 mušketýrů, 4 jízdních trubačů a 6 pištců. V roce 1673 začala vznikat pověstná kroměřížská sbírka obrazů. Teprve v r.1752 trochu zbrzdil rozvoj města zhoubný požár, který naštěstí poničil jen malou část zámku. V následujícím údobí až do poloviny 19. st. byla rozšiřována, upravována a vyzdobována řada objektů i Podzámecká zahrada, takže se stala jedním z nejhodnotnějších evropských krajinářských parků. V revolučním roce 1848 ve Velké jídelně zámku zasedal sněm rakouských národů, ale jeho jednání bylo již v březnu 1849 rozpuštěno. Po roce 1850 byly zbořeny městské hradby, v r.1855 Kardinál František Fuerstenberg založil seminář – dnešní arcibiskupské gymnázium. V r.1870 získalo město autonomní statut a dostalo se tak na úroveň jiných měst mocnářství (Brno, Olomouc). Další rozvoj nastal po zavedení železniční dráhy z Hulína do Kroměříže v r.1880. Významným bylo v r.1885 setkání císaře Františka Josefa I. s ruským carem Alexandrem II. V r.1909 vzniká zemský ústav pro choromyslné s kaplí sv. Cyrila a Metoděje, dnešní slavná psychiatrická nemocnice. V r. 1998 byly zahrady a zámek zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Od r. 1957 je historické jádro města městskou památkovou rezervací. Místním nejcennějším celkem památkové rezervace je Arcibiskupský zámek a zahrady, prohlášený v roce 1995 za Národní kulturní památku České republiky a v roce 1998 zapsaný na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kromě zámku s historickými sály a bohatou obrazárnou (druhá nejvýznamnější po Praze) ve městě si můžete projít arcibiskupské vinné sklepy, mincovnu, náměstí s radnicí, podloubím, kašnou a sloupem, podzámeckou zahradu s rybníkem a malou ZOO, Květnou zahradu s nádherně tvarovanými záhony ve francouzském stylu, kolonádou a rotundou (Foucaltovo kyvadlo). Na náměstí můžete navštívit v domě s podloubím muzeum Kroměřížska s památníkem M.Švabinského (dnes v rekonstrukci) a expozicí "Příroda a člověk", dále gotický chrám sv.Mořice, barokní chrám sv.Jana Křtitele a Blahoslavené Panny Marie. V ulici kpt.Jaroše naleznete desku rodáka K.Kryla a v jiné zase prezidenta L.Svobody. Okolí města je plné vodních ploch a toků, lužních lesů. Na rozdíl od řady jiných měst, v Kroměříži není centrem průmysl - a to díky vzdálenosti hlavní železnice, který znamenal ve svých důsledcích malý zájem o průmyslovou výstavbu. Dnes je tedy město spíše historickým památníkem s přírodními zajímavostmi.

Morkovice-Slížany ^

[web města] Morkovice-Slížany - město senachází asi 14,5 km západně od Kroměříže a asi 17 km jihozápadně od Chropyně. Leží na Morkovickém potoce v severních svazích Litenčických vrchů pod kopcem Kleštěnec (498 m.n.m.), na křižovatce silnic č.428 a č.433. V současnosti (r.2008) zde v částech Morkovice a Slížany žilo asi 2870 obyvatel. Samostatné obce (Morkovice a Slížany) byly sloučeny v r.1960. Morkovice se poprvé připomínají v r.1222, stojí zde středověké městečko s tvrzí a vodním příkopem, soudem, hrdelním právem, pivovarem i trhy. Kostel je zde připomínán ve 14.st. Nejstarší zmínka o Slížanech se vztahuje k r.1353. Ve 14.st tvrz vlastnili pánové z Krásna, z Drahotuš, markrabě Jošt, z Huštěnovic. Před r.1355 jsou Morkovice městečkem. Bojoval zde a tvrz dobyl M.Korvín. Městečko pak vlastnili pánové ze Zástřizel, později se Slížany staly střediskem českých bratří (konaly se shromáždění - synody; v r.1557 zde byl zvolen Jan Blahoslav biskupem). Za 30-leté války celé okolí značně utrpělo. Stávaly zde sladovna, pivovar, lihovar, olejnice. Později městečko měnilo majitele (Skrbenský, Braidovi, pán z Arioli, Thun-Hohensteinové, Kinští). V 18.st. se kromě zemeědělství rozvíjí také tkalcovství. Od 19.st. se zde rozvíjí košíkářství, což je nejslavnější a převládající činnost až dodnes. V r.1868 zde zemřela dcera J.K.Tyla Marie a je na místním hřbitově pochována i se svým osmidenním dítětem. V r.1945 byl majatek majitelům konfiskován, v zámku je postupně muzeum, zdravotní a veterinární středisko, lékárna. V r.1994 byl zámek koupen soukromníkem. Pozdější majitelé jej opravují a chtějí obnovit muzeum košíkářství.

Nejvýznamnější památkou je zámek - vybudován v 17.st. na místě renesační vodní tvrze ze 16.st. (stála již ve 14.st.).Dodnes se dochovala část vodního příkopu a části zdiva. Přestavba byla v provedena duchu manýrismu, později došlo na další úpravy barokní. Část příkopu je dnes proměněna v park s rybníčkem. Další stavbou je kostel sv.Jana Křitele ze 17.st. na místě staršího. K němu přiléhá kaple P.Marie a hranolová věž. Kromě všudypřítomných vrb v okolí a smíšeným lesem zalesněný Kleštěnec, zde donedávna byla provozována železnice. Ta vznikla pravděpodobně kvůli košíkářství a doprava byla zahájena v r. 1909. Pod Kleštěncem najdete kapličku se studánkou a posezením "U poustevníka". V e městě najdet také koupaliště s padesátimetrovým bazénem.

Úvodní stránka trasovníku > Zlínský kraj > Kroměřížsko (popis regionu)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]