Třebíčsko

Výlet 004 (so 24.07.1999) Údolím Chvojnice a Oslavy přes Mohelno

Úvodní stránka trasovníku > kraj Vysočina > Třebíčsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

doprava : vlak a kola místo : Okres Třebíč - Z Kralic nad Svitavou údolím řeky Chvojnice dolů podél trampských chat k soutoku s Oslavou na Senoradském mlýně. Pak nahoru přes Mohelno na Mohelenskou hadcovou step. Dále kolem rozhledny Babylon na Zeleném kopci a rekr.střediska Vlčí kopec dolů k OSlavě. Přes brod (Pastýřka!!) nahoru přes Březník zpět do Kralic. délka : 35 km mapa KČT č.: 1:50 000 č. 83 Okolí Brna - Ivančicko

Úvodní stránka trasovníku > kraj Vysočina > Třebíčsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

web o řekách  Mikroregion Náměšťsko 
Kralice  Senorady  Mohelno - step  Březník 

Popis výletu ^

Krajina výletu je typická vysočina s raritními kaňonovitými údolími řek Oslavy, Chvojnice a Jihlavy. Zpočátku jsme se pohybovali po náhorní zvlněné plošině v okolí Kralic, posléze jsme klesali dolů do údolí Chvojnice, motali jsme se na kolech přes skály a balvanovité údolí. Teprve blíže k Oslavě se údolí rozevíralo a cestou jsme naráželi na spoustu chatek trampů. OD Senoradského mlýna jsme zase vystoupali rychle na náhorní plošinu a přes Mohelno ležící nad řekou Jihlavou jsme se pohybovali po vršcích okolo rozhledny Babylon. No a opět jsme pak klesli do údolí Oslavy a znovu nahoru přes Březník do Kralic. Zkrátka cesta nahoru a dolů.

Kralice n.O. - je malá obec ležící při silnici Brno-Třebíč na úpatí Českomoravské vrchoviny. Kdysi zde stávala poblíž kostela tvrz, která v letech 1578 - 1622 skrývala tajnou tiskárnu Českých bratří. Tvrz zanikla za třicetileté války a bratrská tradice byla nepřízní věků smazána tak dokonale, že i na konci devatenáctého století jen málokdo věděl, kde vlastně vznikla památná Bible kralická, jež má v historii našeho národa i jeho jazyka tak významné místo. Dnes zde stojí Památník Kralické tiskárny - muzeum otevřeno v roce 1969. Nejvýznamnějším tiskem je šestidílná Bible kralická, vytištěná v letech l579-l594, kde jazyk jejích tvůrců stál u kolébky moderní češtiny. Současná expozice seznamuje s nálezy na místě tvrze i s dochovanými bratrskými tisky a dalšími předměty z původní tiskárny. Kralický nález více než 4000 originálních kovových liter a typografických ozdob je svým stářím, počtem i zachovalostí světovým unikátem. Expozici doplňuje rekonstrukce dřevěného tiskařského lisu, na němž vám tady na požádání vytisknou faksmilie některých stránek Kralické bible. Vedle muzea stojí pomník z r. l936, který je vlastně prvním pomníkem na světě, který je věnován knize. Dále zde stojí Kostel sv. Martina původně předrománský kostelík z 11.století a Kaple Svatého Ducha ve Lhoticích původně zvonička z r.1723.
Údolí Chvojnice - romantické údolí přítoku řeky Oslavy, které spolu s kaňonovitým údolí Oslavy a okolními lesy na vrcholové rovině i svazích u řek vytváří přírodní rezervaci, kterou znají všichni trampové z brněnské oblasti. Najdete zde kaňonovitá koryta řek s balvany v řečišti, strmé svahy i menší nivní louky podél toků. Na vrcholcích svahů se často stavěly hrady, z nichž do dne se zachoval na soutoku Chvojnice a Oslavy hrad Ketkovský (Levnov).
Senorady - obec nad soutokem Chvojnice a Oslavy, kdysi zde stávalo z období eneolitu 2200 př.n.l. hradiště. Později zde bylo vybudováno tvrziště (14.st.). Dnes jsou patrné jeho zbytky na vrcholku zvaném Šance. Najdete zde kapličku, křížek a pomník válečným padlým, zajímavý je penzion. Známou turistickou lokalitou je Senoradský mlýn u soutoku Chvojnice a Oslavy.
Mohelno - patří k nejstarším obcím na Moravě, jméno je odvozeno od pohanské mohyly, nasypané v prostoru pastvinné stepi. Obec leží na rovinné pahorkatině nad hlubokým údolím řeky Jihlavy, která zde vytváří velkou zákrutu pod nádrží Mohleno u JE Dukovany. Kromě NPR Mohelenská step na hadcových stráních nad řekou zde uvodíte kostel Všech svatých z r. 1512, renesanční fara s branou, renesanční radnice z r. 1546. Zajímavé je také údolí Jihlavy směrem po proudu, které je místy obklopeno skalisky až k vodě. Po proudu kousek níže je Mohelnský mlýn se střediskem Akademie věd. V obci mají domy v centru staré rozvětvené a propojené sklepy z 15.st. Původní románský kostel Všech Svatých přestavěný goticky se zděnou velkou zvonicí vedle, renesanční fara s pěknou branou, renesanční radnice s podloubím, empírová škola z 18.st.
Rozhledna Babylon - rozhledna Babylon na nevysokém Zeleném kopci u Kramolína (nadmořská výška 491 m). Tato poměrně známá věž měla unikátní funkci - postavit ji nechal hrabě Haugwitz pro vyměřovací účely při zakládání tzv. stabilního katastru v první polovině 19.století. Klíče lze vyzvednout v Kramolíně 22, jinak je rozhledna otevřena jen v neděli.
Vlčí kopec - dnes rekreační středisko se nachází nad hlubokým údolím Oslavy, v katastru obce Kladeruby nad Oslavou. Jedná se o lovecký zámeček postavený v roce 1830 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem. Jeho vznik a historie jsou spjaty se zámkem v Náměšti nad Oslavou, významnou renesanční stavební památkou. Areál, který tvoří zámeček a dvě další budovy, je ve vlastnictví akciové společnosti Jihomoravská energetika, která je i jeho provozovatelem.
Březník - obec nedaleko Kralic při potoku Luh v nadmořské výšce 367 m. Staletá historie Březníka je spjata s nedalekými hrady Lamberkem a Kraví Horou a s významnými rody pánů Březnických z Náchoda a pánů z Lamberka. Zajímavou lesní stavbou nad údolím řeky Oslavy, postavenou z lámaného vápence a dřeva, je výletní místo s názvem "Vápenice", ke které se odbočuje z Anniny cesty. Dominantou obce je románský kostel "Nanebevzetí Pany Marie" z konce 12. století, stojící na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova a který je vidět již zdaleka. Obe je součástí Mikroregionu Chvojnice.

Popis zajímavostí ^

Vydali jsme se vlakem do Kralic a hned na startu nás očekávalo překvapení. Měli jsme kola, vlak byl označen jako pro kola určený, ale přijel obyčejný rychlík, kde kola jsem museli dát do uličky na začátku vlaku. Jako obvykle si potentáti dělají z lidí blbce. No ale dojeli jsme zdrávi do Kralic a ihned jsme se vydali směrem do údolí Chvojnice. Bylo tu opravdu nádherně, cestou jsme potkali jen asi 5 lidí. Na konci údolí u Kralic je jakási polorozbořená budova mlýna, cesta je zde v poměrně širokém údolí s loukami, ale pak nastal sjezd do hlubokého údolí potoka. Několikrát jsme na kolech brodili kamenité koryto, místy se skály svažují až k vodě, místy nás cesta zavede vysoko nad koryto a jindy se na chvíli rozestoupí do širokého údolí. Cestou míjíme několik dobře udržovaných chatek, které jsou dílem trampů. Tito lidé, kteří mají daleko lepší vztah k okolní přírodě než mnoho jiných turistů, však mají za nepřítele místní takylesáky a jiné pobudy. Ti jim často ničí jejich výtvory, aniž si uvědomují, že ničí soukromý majetek. Je to prostě banda nevycválaná, která by potřebovala trochu protřepat mozek. Pokud ho ovšem mají. Podél toku řeky hustými lesy jsme došli až blízko k Senoradskému mlýnu, kde se již údolí rozevírá a jsou zde vidět daleko movitější chalupy takytáborníků. Tady ale neuvidíte, ničivou sílu banditů. Přes lávku u jezu se ostáváme na druhou stranu řeky, je tu plno aut - masňáci jeli na víkend. Vyrazili jsme do prudkého kopce na kraji lesa a po chvíli trápení s koly jsme vyšli na rozsáhlý palouk. Za námi byl vidět na skále nad řekou hrad Ketkovák. Na kraji lesa jsme si odpočinuli a posvačili. Pak jsme přes les vyjeli na plošinu nad vsí Senorady. Po polní cestě podél stromořadí ovocných stromů jsme dorazili na cestu Senorady-Mohelno a po ní jsme kolem zemědělského podniku dorazili do vsi Mohelno. Stavili jsem se v restauraci v centru, poobědvali a pak jsme se vydali po cestě kolem ObÚ ke stepi.
Tato lokalita nás dneska nezajímala a tak jsme těsně u ní odbočili doprava a směřovali do Zeleného lesa pod Zelený kopec. Tady jsem si po obědě chvíli odpočinuli na mechu pod stromy. Byl tady klid, nikoho jsme nepotkali. Po siestě jsme vyarazili nahoru na kopec, to již polně-lesní cesta hliněno-šotolinová se mění v asfaltovou a až na vrchol dorážíme trochu zpoceni. Rozhledna je bohužel zavřená. Otevírá se jen v Ne. Anebo můžete sejít dolů do Kramolína??? Z jakého si vyvýšeného a vybetonovaného místa u rozhledny je hezký rozhled také. Pak se vydáváme táhlým sjezdem dolů přes Doubravu k cestě u lokality Mančalov. Zde míjíme docela frekventovanou cestu na Hartvíovice a sjíždíme dále na Vlčí kopec. Cesta zde vede nahoru, dolů a zase nahoru, ale po krásné asfaltové cestičce, kterou místy přerušuje budování nových mostků přes potoky. Dorážíme na rekreační středisko Vlčí Kopec. Nikde nikdo a tak si areál prohlížíme zevnitř oploceného místa. Je tady klid a velmi pěkné lesnaté prostředí. Další cesta je dosti krkolomná - prudce se svažuje dolů k údolí řeky Oslavy k lokalitě brodu. Alespoň na mapě je naznačen. Ale když jsme dorazili - 30 m široké koryto, 1 m vody a mezi tím plno balvanů. No to snad né. Chvíli bezradně přešlapujeme po okolí a hledáme lepší místo, masňáci v super chalupách se nám na druhé straně smějí. Matloni nestačili udělat dřevěnou lávku přes řeku, která zde jistojistě kdysi stávala. Zůstaly zde kamenné ostění na obou březích. Proč by se ale místní měli namáhat, když to není jejich starost. Hlavně, když oni na svých honosných chatách mají cestu autem zaručenu. Po delší námaze jsem našli cestu přes a po kolena ve vodě jsme s koly na zádech přebrodili. Pak jsem již jen namáhavě vyjeli zase kopec nahoru na Březník a pak je již jen kousek na nádraží v Kralicích. Je to ale "záhul" - cesta vede pořád do kopce až těsně před Kralicemi již po rovině. Měli jsem štěstí, během 6 minut tu byl vlak, jen tak tak jsme si stihli koupit jízdenky i na kola.

Tabulka a graf převýšení ^

Úvodní stránka trasovníku > kraj Vysočina > Třebíčsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]