Jablonecko

Výlet 007 (čt 23.08.2001) Z Kořenova přes Souš do Desné a na Tanv.Špičák

Úvodní stránka trasovníku > Liberecký kraj > Jablonecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

doprava : vlak a nohy místo : z nádraží v Kořenově nahoru na Polubný a dolů na Nýčovy domky. Pak k nádrži Souš na Desné a podél Černé Desné přes vodopády do města Desná. Po prohlídce města nahoru do Albrechtic a na Špičák k chatě. Po sjezdovce dolů do obce a do Jiřetína na ČD. délka : 17 km mapy KČT : 1:50 000 č.:20-21 Jizerské Hory a Frýdlantsko

Úvodní stránka trasovníku > Liberecký kraj > Jablonecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

Jizerské hory  Jizerské hory - 2  Kořenov  Město Desná  Albrechtice v Jiz.Horách  Jiřetín pod Bukovou 

Popis výletu ^

Krajina výletu se nachází na východním okraji Jizerských hor na styku s Krkonošemi. Jedná se o velmi hornatou krajinu s hlubokými údolími říček Bílá a Černá Desná, Kamenice. Obce a města leží v těchto údolích a na svazích okolních hor, z nichž nejznámější je asi Tanvaldský Špičák. Ten díky svým sjezdovkám, vlekům horské chatě a rozhledně je vyhledávanou lokalitou. Čím výš se pohybujete, tím ubývá stromů a z hřebenů jsou krásné rozhledy jak na Krkonoše, tak na hřeben Černé studnice či v dálce Ještěd. Musí ale vyjít počasí. V okolí naší cesty leželo spousta roztroušených chaloupek Jizerskohorského typu, velké množství chat a penzionů či modernějších hotelů.

Kořenov-Polubný - obec Kořenov vznikla v roce 1960 sloučením obcí Polubný, Příchovice, Rejdice a Jizerka (jeden z největších katastrů u nás). Nachází se v Jizerských horách na severovýchodě Čech u hranice s Polskem. Nejstarší obcí v okrese Tanvaldském byly Rejdice, v roce 1577 zde založil pan Pavel Schierer původem z Moravy sklářskou huť. Současný Kořenov je převážně horská rekreační obec rozložená na okolních svazích východní části Jizerských hor na styku s Krkonošemi.. Místní zajímavostí je "Hnojový dům" na Jizerce, obývaný známým cestovatelem, horolezcem a přírodovědcem panem Gustavem Ginzelem. V Polubným najdete areál kostela sv. Jana Křtitele (kostel, márnice, socha sv. Jana Nepomuckého, ohradní zeď) a k vidění je i nedokončená stavba větrného mlýna z r. 1830. Ve středu obce roste chráněný klen, jehož stáří je odhadováno na 350 let. Na kopci nad obcí naleznete rozhlednu jménem ŠŤEPÁNKA - nazývaná "královna Jizerských hor" postavená na vrchu Hvězda v nadmořské výšce 958 m. Štíhlá osmiboká kamenná věž, 24 m vysoká, postavená na základech původní stavby knížete Kamila Rohana z r. 1847, dokončena r. 1892.

Souš - osada na říčce Černé Desné je uváděna poprvé r. 1755. V l. 1912-15 musela zčásti ustoupit přehradě, která dnes slouží jako zdroj pitné vody. Sypaná hráz je 364 m dlouhá a 21 m vysoká.

Vodopády na Černé Desné - vodopády na říčce několik stovek metrů od přehrady Souš. Projít můžete po značené trase v obou směrech. V dolní části Fuchsův kříž připomíná tragédii devítiletého O.Fuchse, který se v roce 1912 při velké vodě v Černé Desné utopil, dále je zde jakási hrázka s vodárnou. Po necelém kilometru chůze narazíte na vlastní vodopády - několik žulových stupňů (4-8 m) se skalními hrnci, plochými balvany a množstvím kamenů po okolí. Můžete si zde krásně všimnout velikých krystalů živců v žule, které mají tělovou barvu a jsou veliké až několik centimetrů.

Město Desná - bylo založeno roku 1691 hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Desfoursem na soutoku Bílé a Černé Desné. V kraji chudé a nekvalitní půdy postupně vznikalo řemeslo dřevařské a pak sklářské a textilní. V 19.st. zde stávaly i lázně, ale dnes na jejich místě stojí je Riedlova vila (z r.1895) s okolní parkovou úpravou. Sídlí zde muzeum, knihovna a kulturní středisko města. Prohlédnout si ve městě můžete starokatolický kostel, historicky zajímavé obytné domy č.p. 476 a 526 nebo památník katastrofy na Bílé Desné. V r.1916 se protrhla sypaná hráz a zaplavila pod ní ležící obec Desnou. Zahynulo 62 lidí, 33 domů bylo zničeno zcela a 69 domů těžce poškozeno. V Desné je dnes umístěn pamětní kámen, který tehdy přivalila voda. Protržená hráz se šoupátkovou věží dnes stojí nad městem. Na kopci nad městem stojí také Riedlova hrobka a na svazích Mariánské hory zase najdete tzv. Mariánské schody, které používali dělníci při cestě za prací. Zajímavá je také budova nádraží, která stojí na ozubnicové trati Tanvald-Harrachov.

Tato trať Tanvald -Kořenov-Harrachov jako ozubnicová byla dána do provozu 30.6.1902 a v březnu roku 1992 prohlášena kulturní památkou. Byla na ní použita tzv. Abtova dvoulamelová ozubnice a v některých místech jsou úseky s maximálním sklonem až 58,1 o/oo. Je zde několik mostů a tunelů z nichž Polubenský má 940m a je se stoupáním.

Albrechtice v Jizerských horách - obec založená r.1670 (podle majitele panství Albrechtu Desfours). Zpočátku dřevařská obec se později živila ručním tkalcovstvím. Teprve zavedením sklářského průmyslu do této oblasti se částečně zlepšily životní podmínky obyvatel. Obec se nachází v údolí mezi horou Špičák a Mariánskou horou, v nadmořské výšce přes 600 m.n.m. a najdete zde hlavně lyžařské centrum na svazích Tanvaldského Špičáku. Obec má dochováno spoustu domů rázovité lidové architektury, navštívit můžete římskokatolický kostel sv. Františka z Pauly s bohatou pseudobarokní štukovou výzdobou, třemi oltáři a dřevořezbami svatého Václava a svatého Víta z 18.st. U místního hřbitova naleznete mohutné mauzoleum s kopulí postavené rodinou J.Schowanka, zakladatele firmy na výrobu dřevěných perel a hraček (TOFA, nyní firma Detoa.)

Tanvaldský Špičák - 831 m n.m., výrazný vrch a středisko sjezdového lyžování v Jizerských horách. Na vrcholu je kamenná rozhledna z roku 1909 (k výročí 60. narozenin císaře Františka Josefa I.) s o rok mladší turistickou chatou. Dnešní podoba rozhledny z dostavby v r. 1930 a dnes zde najdete také kameru, která přenáší obraz pro informace o počasí na ČT2 Panorama. V okolí vrcholu je několik kamenných vyhlídek.

Jiřetín pod Bukovou - obec se nachází pod svahy Tanvaldského Špičáku v údolí KAmenice na trati Smržovka-Josefův Důl. Obec je proslavená zejména výrobky ze zdejší továrny na dřevěné zboží (TOFA, nyní firma Detoa). Dnes je to převážně lyžařské středisko s východiskem cest na Tanvaldský Špičák, rozhledny Slovanka a Bramberk, na Mariánskou horu a do okolních měst Desná, Tanvald a Smržovka.

Popis zajímavostí ^

Vlakem jsme dorazili na nádraží do Kořenova (zubačka). Nejdříve jsem pod nádražím v ubytovacím hostinci Jizerský dvůr zakoupil pohlednici a pak po zelené značce jsme vyrazili do kopce na Horní Polubný. Cesta vede po asfaltce mezi typickými jizerskohorskými domky, penziony a chatami mezi loukami a stromy. U jednoho stavení jsou v oplocence koně a oslíci (či muly). Po chvíli jsme došli na vlekou cestu hned kousek od památného javoru přes 370 let starého. Dále putujeme kolem kostela sv.Jana z 18.st. kde začíná Jizerská magistrála. Směřujeme na Nýčovy domky, ale nějak míjíme odbočku z asfaltky a tak klesáme dolů na Černou říčku. Zde se napojuje cesta od Nýčových domků a po ní se doprava dostáváme po cestě k této lokalitě. Je to zajímavé uskupení domků na svahu vrchu Zámky - dřevařská osada z r.1781. Na konci této lokality je krásný rozhled na okolní kopce a proto si leháme do trávy mezi stromy na okraji lesa. Je teplo. Pak pokračujeme kousek do osady Souš, kde je jen ticho a klid. Připojuje se tady modrá značka zprava. Nikdo tu zatím moc není, i v penzionech je klid. Vycházíme v parnu po asfaltce až k hrázi. Přímo proti nám je vidět v dáli vrchol Jizery. Vedle hráze je známé středisko ČHMU, ale nikdo mi tady nechtěl dát žádné razítko, že jsem tady byl. Divní patroni. Pak scházíme zpět do osady a vydáváme se doprava kolem úpravny vody a penzionu do údolí Černé Desné. Zpočátku široké údolí má fantastickou scenérii - vykácené stromy otevírají nádherný rozhled do údolí se zpěněnou řekou, která již zde skáče po kamenných stupních jizerskohorské žuly. Tato žula má nádherné a velké vyrostlice růžových živců. Po kilometru se noříme do přítmí lesa a můžeme si odpočinout od spalujícího slunce. Černá Desná zde vytváří několik kaskád a vodopádů. Nemohl jsem si do zápisníku OTO zapsat údaje z cedule KČT - nenašel jsem ji, ale sešel jsem až dolů k vodopádům a fotil jsem. Úchvatný pohled na sílu přírody - voda a skála. Je tu lavička u cedule Euroregionu NISA a potkáváme první skupinky turistů. Scházíme dále dolů, míjíme stavidlo a zajímavé vodní jímací zařízení, vodárnu s trubkovým vývodem. Nad ní je ohromný balvan v řečišti - tak 12x2 metry. Cestou narážíme na křížek se stříškou - památka na 9-ti letého chlapce O.Fuchse, který se zde utopil v r.1912. Níže vedou k řece schody se zábradlím a dostáváme se na ohromný plochý balvan (25x5m) po kterém proudí studené vody Černé Desné. Zastavujeme se tady, chladíme si nožky ve vodě a opalujeme se. Pak se vydáme směrem k Desné - cesta je již štěrková upravená. Procházíme kolem prvních domků na Heleštejně a za chvíli jsme ve městě. V bufetu si rychle dáváme vodu a nanuk. Je tu velká sklárna a mají otevřeno dokonce jakási vzorková prodejna. Tady mi dávají razítko a vydáváme se dolů k Riedlově vile. Tady je muzeum a vlastně celé kulturní centrum obce Desná. Prohlédli jsme si expozici a vlastní vnitřek rozlehlé vily. Pak jsme pokračovali do centra kolem městského úřadu a naobědvali jsme se v restauraci. Celé okolí na mne dýchlo jako ze 70.ých let - staré a oprýskané domy, všude jakýsi menší nepořádek i ta restaurace nebyla nablýskaná. A to si říkají turistický kraj. Asi opravdu jen v zimě. Přes vlakovou trať u nádraží jsme zamířili po zelené značce do Albrechtic. Dost jsme si vyšlápli kopec lesem a po louce a pak jsme již šli po cestě z Desné. Dorazili jsme k penzionu, ale nikdo tu nebyl, ač má zde být bifík. Tak si dáváme svačinku a pak pokračujme na rozcestí s modrou značkou. Rozcestník nás posílá po ní doprava do kopce. Jaké překvapení - dole je cedulka, že je chata nahoře na Tanvaldském Špičáku zavřená i s rozhlednou. Jaký div pro tento turistický kraj - v červenci zavřeno !!!!???? Žijou tady jen v zimě. Pod vrcholem k nám doráží zelená značka a po ní dojdeme až k chatě. Opravdu zavřeno - MAGOŘI. Byla tu během půl hodiny asi stovka lidí. Většina z nich ani netušila, jak ochotní je zdejší chatař. Kolik by asi utržili v restauraci a na rozhledně?? NO tomu se říká kapitalismus po Česku. Hlavně že berou prachy za všechny ty vysílače a kameru. Vyjdeme si ještě na balvanitou vyhlídku u vrcholu (je jich tu více), ze které je krásně vidět do okolí. Jen opar znemožňuje daleký rozhled. Vidíme Jiřetín, Albrechtice, Josefův důl s přehradou a v dáli Černostudniční hřeben s rozhlednou a na opačnou stranu vrcholy Jizerek. Ceduli pro opsání údajů do záznamníku OTO jsem našel stěží nad sjezdovkou opřený o strom - v desolativním stavu. Nahoře je také kamenná cedule se třemi žulovými sloupy - prvomájová manifestace 1.5.1890 a českoněmecký tábor lidu za všeobecné hlasovací právo 18.6.1893 .Po sjezdovce scházíme dolů - prudce až k občerstvení v Albrechticích - alespoň ten má otevřeno. Pak již jen scházíme po cestě dolů do údolí Kamenice a doleva k nádraží v Jiřetíně.

Tabulka a graf převýšení ^

Úvodní stránka trasovníku > Liberecký kraj > Jablonecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (10 ks)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena. ( info@trasovnik.cz )