![]() Královéhradecko |
Výlet 003 (ne 17.07.2005)Z Třebechovic do Hradce |
Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (25 ks)
![]() |
doprava : vlak, MHD a nohy místo : Královéhradecko, vlakem na nádraží ČD v Třebechovicích, pak k Orebu, dále k třebechovickému muzeu s dřevěným betlémem. Po prohlídce do údolí Orlice na Krňovice (skanzen), pak lesem na Bělečský mlýn s rybníkem a táborem. Pak na Běleč. Po obědě v restauraci dále po silnici a pak polní a lesní pěšinou k Stříbrnému rybníku do hradce Králového. Odtud MHD do centra k vlaku. délka : 12 km mapy KČT : 1:50 000 č. 24 Hradecko a Pardubicko ![]() |
Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (25 ks)
Mikroregion Třebechovicko
Region Královéhradecko
Třebechovice pod Orebem
Muzeum Betlémů
Krňovice
Podorlický skanzen Krňovice
Běleč nad Orlicí
autokepm Stříbrný rybník

Tento výlet byl jednak ve znamení návštěvy muzea betlémů ve městě Třebechovice a jednak ve znamení pěšího putování romantickým údolím Orlice, které je zahrnuto do přírodního parku, a krásnými většinou jehličnatými lesy v příměstských hradeckých lesů. Tedy krajina rovinatá, jen mírně zvlněná, v údolí Orlice plná mokřin, slepých ramen, kroutící se řeky květnatých luk i polí s množstvím lesíků a soliterních stromů. Také krajina rozsáhlých lesů, které jsou protkány silničkami s cyklotrasami či s turisticky značenými pěšinami, mnoha potůčků, s několika rybníky a s mnoha chatovými osadami či rekreačními středisky nebo tábory. Prostě krajina rekreace, kde se tichý les střídá s rozchechtanými kempy u rybníků.
Třebechovice pod Orebem - je město ležící asi 13 km východně od Hradce Králového na soutoku řeky Orlice a Dědiny spolu s Třebechovickým náhonem. Osada byla založena ve 14.st. na obchodní stezce. Stávala zde tvrz, vlastnili ji pánové z Dubé, později zde vládli pánové z Náchoda, stojí zde kostel. Historie je dále spjatá s husitským hnutím, kdy kněz Ambrož spolu s venkovskou šlechtou a lidem vytvořil bojové bratrstvo, které se r.1419 vytvořilo tábor lidu na vrchu Vinice nad Třebechovicemi. Tehdy byl kopec přejmenován na Oreb (podle biblického "Chorébu") a družina se přejmenovala na orebity. Po husitských válkách zde vládli pánové z Březovic, v 16.st.Trčkové z Lípy, kteří městečko povznesli, rozvíjela se řemesla, nastala honosnější výstavba. R. 1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, který byl r.1826 pro zchátralost zbořen. Rozvoj obce sem tam přerušovaly požáry až přišla 30-letá válka a selské povstání r.1628. Třebechovice za podporu byly finančně penalizovány. Stejně tak další desetiletí přinesly požáry a pomalý úpadek regionu. Rekatolizační vlna smetla Trčky z Lípy a jejich majetek, vládli zde nevybíravě Collorédové (až do r.1849). V 18.st. zasáhly obce prusko-rakouské války, 19,.st. znamená období rozvoje, národního uvědomění. V r.1835 byl na Orebu postaven kostel Božího Těla. V r.1849 se Třebechovice staly svobodným městem. Rozvoj přinesla také technická revoluce a železnice. Od roku 1920 nesou Třebechovice přídomek "pod Orebem", v r.1938 při mobilizaci byla na věži kostela hláska protiletecké obrany. Dnes najdete toto město na okraji romantického údolí řek Orlice a Dědiny, kde mezi zkroucenými rameny řeky je množství jezírek, mělčin, mokřin, lesíků. Po celém světě jsou však Třebechovice proslulé muzeem betlémů, ve kterém najdete ručně psaný kancionál z r.1559 a tzv. Proboštův betlém, který se stal pýchou československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v r.1967. Na tvorbě tohoto jedinečného díla pracovali J.Probošt, J.Kapucián a J.Friml plných 40 let, je 7 m dlouhý, 3 m široký, 2,5 m vysoký, složený z více než 2000 součástek, z toho je 300 figurek pohyblivých,. mechanika i soukolí je ze dřeva. Betlém se také účastnil výstav v holandském miniaturním městečku Madurodam v Haagu či v Olympia Hall v Londýně na výstavě Ideal Home. Dále zde najdete morový sloup P.Marie, sochu Nejsvětější Trojice a barokní kašnu s vodotryskem (z Prahy ze 17.st.) na náměstí, barokní děkanský kostel sv. Ondřeje ze 18.st., radnici z 19.st., novorománský evangelický kostel z 19.st., empírově upravený dům čp. 35. V muzeu je také malé infocentrum.
Krňovice - je amlá osada 3km jihozápadně od Třebechovic pod Orebem na okraji údolí řeky Orlice. Okolí je plné luk, mokřadů, sklepých ramen řeky a lesíků. V obci se staví podorlické muzeum - skanzen s lidovými roubenými stavbami.
Běleč nad Orlicí - nachází se asi 8 km východně od Hradce Králového v údolí řeky Orlice obklopené lesy. Obec vznikla ve 13.st., stával zde dvůr, lokalita patřila ke knížecímu dvoru na Chvojně. Vládli zde dále pánové pánům z Lipé (možná i díky tomu je v okolí spousta starobylých lip), obec měla vždy charakter zemědělský. Od r. 1849 se stala obcí samostatnou. Z památek je třeba jmenovat několik zachovalých roubených stavení, budova bývalé evangelické reformované školy s modlitebnou z 19.st., zvonek "Prokop" v obecní zvoničce na okraji Masarykova parku, pomník J.Husa z r.1915 v Husových sadech. Nedaleko obce stál tzv. Bělečský mlýn, roubená patrová stavba na břehu Mlýnského rybníka ze 17.st. Patrně se zde skrýval na svém útěku z vlasti J.A.Komenský. Zbytek mlýna je dnes přemístěn do připravovaného skanzenu v Krňovicích. Od r.1929 dodnes stojí u rybníka známý tábor J.A.Komenského, dnes patřící Českobratrské církvi evangelické. Poblíž lesní cesty z Bělče do Bělečka stojí tzv.Krytý dub - zbytek starého dubu upravený v r.1897 se stříškou. V létě díky cyklostezce určitě narazíte na bistro či hostinec u Hušků, kde je od r.1994 přistavěn malý soukromý pivovar, který vaří pivo Bělečský Car. Nedaleko obce je pískovna, ve které se r.2005 konal 1.ročník soutěže malých traktůrků a fréz pod názvem Fréza Cup.
Stříbrný rybník - autocamp se nachází na klidném předměstí Hradce Králové - Malšova Lhota. Areál je položen v lesnaté oblasti a spolu s přírodním koupalištěm vytváří příjemné prostředí pro rekreaci.
Hradec Králové - je to metropole východních Čech ležící na soutoku řek Labe a Orlice. Jak jeho název napovídá, toto jedno z nejvýznamnějších středověkých českých měst patřilo královské koruně - ve 14.st. to bylo věnné a sídelní město českých královen (E.Rejčka a E.Pomořanská). Původně zde bylo již v 10.st. slovanské hradiště Slavníkovců s tržní osadou na obchodní stezce od Krakova přes Náchod do Prahy. Za Přemyslovců nastal velký rozvoj a r.1225 se mluví již o městě, stojí zde hrad. Ve 14.st. zde vyrostlo po Praze druhé největší město v Čechách, stával zde již gotický kostel a nový hrad, kde pobývali čeští králové. Hradec ustanovil Václav II. jako věno českých královen, které zde pobývaly. Za husitství s město postavilo na stranu J.Žižky, německý živel byl nahrazoval českým, Žižka zde byl dokonce pochován. Údobí po husitských válkách do r.1547 je dalším údobím rozvoje, v tomto roce jako trest za odboj královských měst proti císaři Ferdinandovi I. byly odebrány městu různé výhody. Přesto v 16.st. Hradec zažil renesanční přestavbu (za primase Martin Cejp z Peclinovce), vznikla Bílá věž, charakteristický symbol města. Následoval však prudký pád v období třicetileté války a násilné rekatolizace po ní. Od r.1664 je v Hradci biskupství, ve městě vznikají barokní stavby (biskupství, jezuitská kolej, chrám P.Marie a další). Katastrofický požár r.1762 (prusko-rakouské války o dědictví) zlikvidoval skoro polovinu města a tak za Josefa II. bylo rozhodnuto vybudovat z Hradce vojenskou pevnost. Stavěla se 1766-89, musela ustoupit předměstí. Vznikly zároveň nové sídliště, město však získalo německý ráz. Teprve doba národního obrození v 19.st. znamenala větší rozvoj českého živlu.
V r. 1851 je Hradec samostatným městem, nastává rozvoj - r.1857 je zde železnice, staví se cukrovar, strojírnu, plynárna, světoznámá továrna na piana A.Petrof. R.1866 přinese okolí a Rakousku zkázu v podobě bitvy na Chlumu, ale zároveň se staré hradby pevnosti staly brzdou dalšího rozvoje. R.1893 město pevnost získává a nastává nový rozvoj města - díky cílevědomému úsilí radních vzniká moderní koncepce města, významní stavitelé té doby J.Kotěra, J.Gočár, F.Sander, O.Liska, O.Novotný, J.Reichl a další vytvoří z Hradce moderní město počátku 20.st. nazývané "salón republiky". Vznikají také mnohé průmyslové závody a dnes je moderním městem s nádhernými památkami na dobu starší v centru a na dobu moderní v jeho okolí s množstvím parků, krásnými nábřežími, rozsáhlými lesy, množstvím vodních ploch a jedinečným kruhovým uspořádáním středu města. Staré centrum s úzkými uličkami, věžemi, náměstími a zbytky opevnění je městskou památkovou rezervací. Najdete zde původně gotickou katedrálu sv. Ducha ze 14.st. dnes novogotická úprava se dvěma věžemi, renesanční Bílou věž (kampanila-71,5m) ze 16.st. s druhým největším zvonem v Čechách Augustinem, bývalou radnici původně gotické jádro s renesanční, barokní a klasicistní přestavbou (dvě věže s hodinami), 19 m vysoký mariánský sloup z 18.st., schodiště Bono Publico z 19.st. s empírovou branou, barokní kapli sv.Klimenta (G.Santini), jezuitskou kolej a biskupskou rezidenci (G.Santini) ze 17-18.st., kašna sv. J.Nepomuckého s barokním sousoším z 18.st., řadu renesančních, barokních a klasicistních domů a zbytky opevnění spolu s empírovými a klasicistními prvky hradecké pevnosti (stáje, kasárna, sklady ...). Je zde býv.židovská synagoga s orientálními a maurskými motivy.
Z moderní architektury můžeme jmenovat secesní budovu muzea od J.Kotěry, galerie moderního umění monumentální palác s velkým vestibulem, schodiště Na Kropáčce od J.Gočára, Pražský most přes Labe, secesní Labská elektrárna od Hučáka, secesní budova Univerzity, řada funkcionalistických a konstruktivistických staveb - kostel Božského Srdce Páně, vlakové hlavní nádraží, městské lázně, hotel Palace, krajský soud, sokolovna.

V letním parnu jsme se vydali z nádraží v Třebechovicích směrem do centra. Hned u nádraží mne zaujala jakási vila. Prošli jsme se k řece Dřevnice a vystoupali jsme malý kopec na Oreb, kde stojí kostel s hřbitovem a je zde krásný výhled. Tedy pokud není letní opar. Pak jsme sešli do centra na náměstí a k muzeu. Nevábná asi panelová stavba sice skrývá nádhernou ukázku dovedností ručiček obyčejných českých lidí - největší dřevěný betlém na světě, ale nám zkazilo náladu jednání nóbl dámy, která byla nepříjemná jak ho... na košili. Infocentrum nefungovalo a byl problém si kde dát batohy. Za 50,- tedy nic moc! Ani záchody nefungovaly, ještě že muzeum má další betlémy k prohlídce. tak sjem co nejrychleji vypadli z tohoto městečka, které na náměstí má pěkné stavby radnice, kostela, kašny či morového sloupu a po rozbité opravované cestě jsme se vydali ke Krňovicím. Cestou jsme překonali údolí Orlice se zajímavým povodňovým mostkem podél silnice. Dlouhý vyvýšený chodník se zábradlím jsem ještě neviděl. V Krňovicích jsme se ani nezastavovali - byla zde vidět stavba vznikajícího podorlického skanzenu. Pak jsme prošli d nádherného lesa podél údolí Orlice - až k Bělečskému mlýnu nádherná cesta převážně borovým lesem s břízami a duby. Otravovali nás však komáři. Po silničkách se zde prohánějí cyklisti. Po ějaké hodině s odpočinkem jsme se dostali k nádhernému rybníku s bývalým Bělečským mlýnem žena se zde lekla dlouhé užovky obojkové, která upalovala po hrázi a zmizela ve vodě rybníka. Pokračovali jsme dále kolem křesťanského tábora J.A.Komenského a po zelené došli do obce Běleč. Zde jsme se zastavili na oběd v zaplivaném hostinci, který si vaří dokonce svoje vlastní pivo. Po smaženém květáku jsme pokračovali dále po silnici kolem pískovny, kde je vpravo jakýsi nový statek s bílými jeleny a dále polní cestou již do příměstských hradeckých lesů. Na okraji narážíme na ceduli u smírčího kříže a dále cesta po rovině opět krásným smíšeným lesem (smrky, borovice, břízy, duby,...). Cestou si odpočíváme na odpočívadle, je zde spousta cyklistů. Po delší chůzi dorážíme ke Stříbrnému rybníku na okraji Hradce Králového. Je zde kemp a jeho jedna z částí je umístěna mezi nádhernými břízami. My pokračujeme až do vstupu k rybníku a povalujeme se nějakou tu hodinku u vody, než nám jede místní MHD autobus k vlakovému nádraží.
| ne 17.07.2005 | úsek | celkem | výška | |
| 1 | Třebechovice p.O. - ČD | 0,0 | 0,0 | 240 |
| 2 | Třebechovice p.O. - pod Orebem | 0,6 | 0,6 | 241 |
| 3 | Třebechovice p.O. - Oreb | 0,2 | 0,8 | 260 |
| 4 | Třebechovice p.O. - pod Orebem | 0,2 | 1,0 | 241 |
| 5 | Třebechovice p.O. - muzeum - betlém | 0,4 | 1,4 | 240 |
| 6 | Krňovice - pomník na rozcestí | 1,7 | 3,1 | 240 |
| 7 | nad Krňovicemi | 0,4 | 3,5 | 250 |
| 8 | Bělečský mlýn | 2,1 | 5,6 | 245 |
| 9 | Běleč - střed | 1,6 | 7,2 | 239 |
| 10 | rozcestí u Svinar | 2,6 | 9,8 | 237 |
| 11 | Stříbrný rybník | 2,2 | 12,0 | 235 |
| celkem | 12,0 |
Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (25 ks)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]