Královéhradecko

památky regionu a měst

Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu 6 měst (k 1.1.2008) Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Nový Bydžov Smiřice Třebechovice pod Orebem

Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu ^

Památky UNESCO - zde nejsou.

Národní kulturní památky - muzuem v Hradci Králové od r.1995; zámek Hrádek u Nechanic od r.2001; kaple Tří králů Smiřice od r.1995; Třebechovický betlém od r.1999.

Archeologické památkové rezervace - zde nejsou.

Městské památkové rezervace - Hradec Králové od r.1962.

Vesnické památkové rezervace - zde nejsou.

Krajinné památkové zóny - Území bojiště války r.1866 u na Chlumu Hradce Králové od r.1996.

Městské památkové zóny - část Hradce Králové od r.1990; Nový Bydžov od r.1990.

Vesnické památkové zóny - Vysočany od r.2004; Libeň od r.2004.

Hrady - zde nejsou.

Zříceniny - zde nejsou.

Zámky - v Barchově, v Nedělišti s parkem, v Dolní Přími, ve Hrádku u Nechanic, Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, ve Stěžerách, v Dobřenici s parem, v Hořiněvsi, v Myštěvsi-Blažkově, Hlušici, ve Skřivanech, ve Sloupnu, ve Smiřicích.

Tvrze - v obci Dohalice.

Muzea - muzeum východní Čech v Hradci Králové; městské muzeum v Novém Bydžově; muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem; městské muzeum v Chlumci nad Cidlinou - objekt Lorety; pamětní síň Frant. Škroupa v Osicích; pamětní síň Václava Hanky v Hořiněvsi; pamětní síň V.Sedláčka v Libčanech;

Ostatní památky - zajímavá je hvězdárna v Hradci, technická památka Labská vodní elektrárna v Hradci, železná rozhledna na Chlumu a další je v Libníkovicích. Velmi působivý je Třebechovický Proboštův betlém. Naučné stezky jsou zde čtyři - NS Památková zóna Chlum u obce Čistěves s délkou 10 km a 21 zastávkami na téma válečné dějiny, funerální umění, památky z prusko-rakouské války 1866; NS Památková zóna Svíb u obce Čistěves s délkou 10 km a 21 zastávkami na téma válečné dějiny, funerální umění, památky z prusko-rakouské války 1866; NS Novohradeckými lesy; NS Skřivany - dr. Vojtěcha, prvního českého polárníka, podle značení KČT.

Hradec Králové ^

[web města] Hradec Králové - je to metropole východních Čech ležící na soutoku řek Labe a Orlice. Jak jeho název napovídá, toto jedno z nejvýznamnějších středověkých českých měst patřilo královské koruně - ve 14.st. to bylo věnné a sídelní město českých královen (E.Rejčka a E.Pomořanská). Původně zde bylo již v 10.st. slovanské hradiště Slavníkovců s tržní osadou na obchodní stezce od Krakova přes Náchod do Prahy. Za Přemyslovců nastal velký rozvoj a r.1225 se mluví již o městě, stojí zde hrad. Ve 14.st. zde vyrostlo po Praze druhé největší město v Čechách, stával zde již gotický kostel a nový hrad, kde pobývali čeští králové. Hradec ustanovil Václav II. jako věno českých královen, které zde pobývaly. Za husitství s město postavilo na stranu J.Žižky, německý živel byl nahrazoval českým, Žižka zde byl dokonce pochován. Údobí po husitských válkách do r.1547 je dalším údobím rozvoje, v tomto roce jako trest za odboj královských měst proti císaři Ferdinandovi I. byly odebrány městu různé výhody. Přesto v 16.st. Hradec zažil renesanční přestavbu (za primase Martin Cejp z Peclinovce), vznikla Bílá věž, charakteristický symbol města. Následoval však prudký pád v období třicetileté války a násilné rekatolizace po ní. Od r.1664 je v Hradci biskupství, ve městě vznikají barokní stavby (biskupství, jezuitská kolej, chrám P.Marie a další). Katastrofický požár r.1762 (prusko-rakouské války o dědictví) zlikvidoval skoro polovinu města a tak za Josefa II. bylo rozhodnuto vybudovat z Hradce vojenskou pevnost. Stavěla se 1766-89, musela ustoupit předměstí. Vznikly zároveň nové sídliště, město však získalo německý ráz. Teprve doba národního obrození v 19.st. znamenala větší rozvoj českého živlu.

--fotky zde zatím neuvedeny--

V r. 1851 je Hradec samostatným městem, nastává rozvoj - r.1857 je zde železnice, staví se cukrovar, strojírnu, plynárna, světoznámá továrna na piana A.Petrof. R.1866 přinese okolí a Rakousku zkázu v podobě bitvy na Chlumu, ale zároveň se staré hradby pevnosti staly brzdou dalšího rozvoje. R.1893 město pevnost získává a nastává nový rozvoj města - díky cílevědomému úsilí radních vzniká moderní koncepce města, významní stavitelé té doby J.Kotěra, J.Gočár, F.Sander, O.Liska, O.Novotný, J.Reichl a další vytvoří z Hradce moderní město počátku 20.st. nazývané "salón republiky". Vznikají také mnohé průmyslové závody a dnes je moderním městem s nádhernými památkami na dobu starší v centru a na dobu moderní v jeho okolí s množstvím parků, krásnými nábřežími, rozsáhlými lesy, množstvím vodních ploch a jedinečným kruhovým uspořádáním středu města. Staré centrum s úzkými uličkami, věžemi, náměstími a zbytky opevnění je městskou památkovou rezervací. Najdete zde původně gotickou katedrálu sv. Ducha ze 14.st. dnes novogotická úprava se dvěma věžemi, renesanční Bílou věž (kampanila-71,5m) ze 16.st. s druhým největším zvonem v Čechách Augustinem, bývalou radnici původně gotické jádro s renesanční, barokní a klasicistní přestavbou (dvě věže s hodinami), 19 m vysoký mariánský sloup z 18.st., schodiště Bono Publico z 19.st. s empírovou branou, barokní kapli sv.Klimenta (G.Santini), jezuitskou kolej a biskupskou rezidenci (G.Santini) ze 17-18.st., kašna sv. J.Nepomuckého s barokním sousoším z 18.st., řadu renesančních, barokních a klasicistních domů a zbytky opevnění spolu s empírovými a klasicistními prvky hradecké pevnosti (stáje, kasárna, sklady ...). Je zde býv.židovská synagoga s orientálními a maurskými motivy. Z moderní architektury můžeme jmenovat secesní budovu muzea od J.Kotěry, galerie moderního umění monumentální palác s velkým vestibulem, schodiště Na Kropáčce od J.Gočára, Pražský most přes Labe, secesní Labská elektrárna od Hučáka, secesní budova Univerzity, řada funkcionalistických a konstruktivistických staveb - kostel Božského Srdce Páně, vlakové hlavní nádraží, městské lázně, hotel Palace, krajský soud, sokolovna.

Chlumec nad Cidlinou ^

[web města] Chlumec nad Cidlinou je město na soutoku Cidliny a Bystřice asi 25 km západně od Hradce Králového. Osada zde vznikla někdy ve 12.st. na obchodní stezce do českého Kladska a Polska v rovinaté krajině východočeských polabských tabulí s množstvím rybníků a luhů u Cidliny. Stála zde dřevěná tvrz, později vodní hrad, nakonec přestavěn na nádherný zámek Karlova koruna, barokní skvost krajiny. Ve 13.st. vlastní lokalitu pánové z Chlumce (pozdější Šternberkové), později pánové z Opočna, z Bergova. R. 1425 pak bylo městečko s tvrzí Bergovců pro protihusitský postoj zpustošeno husity. Po válkách nastává postupný rozvoj, byla zde jednota bratrská, tvrz nahradil hrad pánů z Hrádku, z Valečova či z Landštejna. Od 15.st. se rozvíjejí nejen řemesla, ale hlavně rybníkářství. V 16.st. zde vládli pánové z Postupic a z Pernštejna. Stojí zde renesanční kostela sv. Voršily, městečko bylo povýšeno na město, od r.1547 je Chlumec komorním městem - majetkem českého krále. Od r.1611 patří obec Vchynským ze Vchynic a Tetova, tedy pozdějšímu rodu Kinských. Po době rozkvětu nastala doba válek - Chlumec byl několikrát dobyt a vypleněn Švédy. Teprve od 18.st. nastává další rozvoj, který na chvíli přerušily války o Slezsko (obsazení Prusy). V letech 1721-1723 byl postaven barokní zámek Karlova koruna. V r.1775 se město bránilo selským útočníkům, na hrázi Velkochlumeckého rybníka pak bylo toto povstání potlačeno.V 19.st. se Chlumec stal centrem panství Kinských. Roku 1850 se stal Chlumec soudním okresem, nastává rychlý hospodářský růst - vznikají továrny, hotely, r.1870 je přivedena železnice. Na počátku 20.st. dochází k přestavbě města - ulice spojující centrum města s nádražím, stavba veřejných budov, která pokračuje i za první republiky.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete farní kostel sv. Trojice, původně románský kostelík ze 12.st., s několika přestavbami, empírovou Zubatovskou kapli na místě bývalého hřbitova, památník selských bouří - socha rebela na návrší "Skalka" na památku porážky selského povstání v r.1775, kostel sv.Voršily - děkanský goticko-renesanční chrám z 16.st., mariánský sloup z 18.st., zámeckou kapli zvěstování P.Marie sedmibolestné z 18.st., barokní panský dům - tzv."Majorát" na náměstí ze 17.st. s klasicistní úpravou, kde byli věznění někteří selští rebelové, dnes ZUŠ. V areálu bývalého kláštera Loreta je muzeum - obsahuje expozice zem. strojů a nástrojů, dějin Chlumecka, selsk.povstání r.1775, lidového nábytku a řemesel, expozice Sokola, militaria, a dále expozice tří významných osobností města (divadelník V.K.Klicpera, historik a profesor Karlovy univerzity J.Goll, ovocnář J.Říha). Dále zde uvidíte klasicistní radnici z 19.st. na místě původní ze 16.st. a velká budova školy z 19.st. Nejznámější stavbou je však zdaleka viditelný chlumecký zámek nazývaný Karlova koruna. Stojí na místě původního hradu na návrší uprostřed anglického parku. Byl vybudován v letech 1721-1723 jako venkovská rezidence hraběte Františka Ferdinanda Kinského, pozdějšího nejvyššího kancléře Království českého, podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla, stavbu prováděl architekt František Maxmilián Kaňka. Název Karlova Koruna dostal zámek na počest císaře Karla VI., který tu pobýval v roce 1723, po své korunovaci v Praze. Po r.1989 byl zámek vrácen zpět rodu Kinských (dr.Pia Kinský dal Borgo), v současné době je zpřístupněný, konají se zde svatby, je zde expozice dějin rodu Kinských. Kolem zámku je nádherný a rozsáhlý anglický park. Díky množství zahrad je město nazýváno "Město v zahradách". Okolí je krásnou krajinou plnou rybníků, luhů podél řek. Již více než 50 let se zde koná ochotnický festival "Klicperův Chlumec".

Nechanice ^

[web města] Nechanice - město, ležící na řece Bystřici asi 12 km západně od Hradce Králového. Osada vznikla asi ve 13.st. jako trhová obec na brodu přes Bystřici. Vládli zde pánové z Krumlova , osada byla povýšena na městečko (erb s růží), pak zde vládli např. český král Jan Lucemburský, Albrecht z Kolovrat, jeho nevlastní syn Jan z Valdštejna, v 16. století Pecingarové z Bydžína, v 17. století to byl hraběcí rod Schafgotschů. Posledním držitelem Nechanic se stala hraběcí rodina Harrachů, která si po požáru panství v Sadové r. 1844 zvolila za své centrum panství Nechanice, neboť nedaleko měli nové rodinné sídlo - zámek Hrádek u Nechanic. Od r. 1864 do r.1928 je zde sídlo správního regionu Nechanického. Městečko bylo přímo zasažen prusko-rakouskou válkou a bitvou u Sadové v červenci roku 1866, za výpomoc byly r.1867 povýšeny na město. V r.1949 jim však byl titul odebrán a navrácen až v r.1992.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete zajímavý vojenský hřbitov a památníky z prusko-rakouské války 1866, kostel Nanebevzetí P.Marie, budovu bývalé Občanské záložny z 19.s.t, dnes pošta, budovu Rašínovy školy z 19.st., pomník mistra J.Husa. Nejznámější je však asi 3 km vzdálený zámek Hrádek u Nechanic, nazývaný též malá Hluboká, který patří k nejvýznamnějším stavbám anglické novogotiky v Čechách. Byl postaven v letech 1839-1857 podle projektu anglického projektanta Edwarda Bucktona Lamba jako rodové sídlo pánů z Harrachu. Jako doklad bydlení šlechty v 19.st. je uzpůsobena expozice. Od r.1945 je v majetku státu a průvodcovství je zde od r.1953. Z města pochází JUDr. Alois Rašín (1867-1923) - první ministr financí Československé republiky. Má pamětní desku na budově školy, kde původně stál jeho rodinný domek.

Nový Bydžov ^

[web města] Nový Bydžov - původně královské město leží asi 25 km západně od Hradce Králového. Je písemně připomínané poprvé v r.1305, kdy bylo založena na pravidelném čtvercovém půdorysu, který se dochoval dodnes a je chráněn jako památková zóna. Lokalita královského sídla ve 14.st. záhy přešla do rukou pánů z Vartemberka. Za husitských válek zde stál minoritský klášter, který odolal bojům, v 16.st. připadla Pernštejnům, nastal rozvoj lokality. Od r.1548 přešla osada k Valdštejnům, ale již v r.1569 se Nový Bydžov z poddanství vykoupil a stal se královským věnným městem. Rozvoj zastavila jako obvykle třicetiletá válka. V 18.st. byl sídelním městem Bydžovského kraje, město se v té době stalo pověstné tzv. studentskými merendami - slavností na ukončení prázdnin. Od r.1751 je Bydžov sídlem bydžovského kraje, v letech 1850-1960 byl Nový Bydžov sídlem regionu.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Z památek zde najdete gotický kostel sv. Vavřince ze 14.st., starý židovský hřbitov (třetí nejstarší u nás, založen r.1520), novější synagoga (dnes modlitebna), pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího z 18.st. v Metličanech, mariánský morový sloup na Masarykově náměstí z 18.st., krásně zdobená novogotická radnice podle plánů chlumeckého zámeckého architekta J. Míči z 19.st. (nejkrásnější novogotická stavba u nás), románsko-gotický kostel sv.Prokopa. Městské muzeum najdete v secesní budově spořitelny - expozice historie Novobydžovska, národopisu a řemesel, je zde archa Bydžovská a obrazy Petra Brandla či galerie. Dále je zde barokní tzv. Doležalův dvorec, novorenesanční Okresní dům z 19.st., moderní budova Jiráskova divadla.

Smiřice ^

[web města] Smiřice je město ležící v údolí řeky Labe asi 11km severně od Hradce Králového. Ve 14.st. zde vznikla tvrz na vyvýšeném místě mezi rameny Labe. V 15.st. byla přestavěna na zámek a kolem vzniká osada, která byla v r.1659 prohlášena za město. Asi 1 km na západ od Smiřic ležela osada Smiřičky, která po sloučení s osadou Smiřice vytvořili dnešní osídlení. V 15.st. zde vládli pánové ze Smiřic, později Trčkové z Lípy, do 17.st. však znovu Smiřičtí, kteří se stali jedním z nejváženějších a nejbohatších z rodů. V 16.st., všeobecně v době rozkvětu českých měst a vesnic, zde bylo hodně řemeslníků, stával zde mlýn a pivovar. V 17.st. zde byl i solní obchod, byly zde trhy či město mělo i svého kata. Po defenestraci v paláci Smiřických v Praze se uvažovalo, že by Albrecht Jan Smiřický mohl být zvolen českým králem, zemřel však dříve, než by mohl být popraven po prohře českých stavů na Bílé hoře. V 17.st. Trčkové z Lípy přestavěli zámek, pak zde po útrapách třicetileté války a následného zvyšování dávek bylo potlačeno selské povstání. Tehdy zde vládli Gallasové a ti r.1659 získali pro obec městský statut. Od r.1685 patří panství Šternberkům. V 18.st. patřilo panství J.Václavu hraběti z Paaru, který je prodal r.1780 císařské dvorní komoře. Od r.1848 se smiřické panství změnilo v říšský statek, r.1863 bylo prodáno.baronu Janu st. Liebigovi, soukenickému podnikateli. V 19. st. nastal rozvoj města, vznikají továrny - parní pila, cihelna, cukrovar, sušárna čekanky, lihovar, pivovar a mlýn. Rozvíjejí se řemesla a sídlo je hospodářským střediskem okolí.Rozvoj urychlilo zavedení železnice r. 1858. V r. 1881 byla dostavěna obchodní - tzv. řepná dráha - do Sadové a Hořic. V r.1882 připadl majetek Liebigů nejvyššímu císařsko-královskému rodinnému fondu (tedy Habsburkům). Po vzniku Československé republiky roku 1918 došlo ke konfiskaci majetku panovnického rodu a Smiřice přešly do majetku československého státu.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Zajímavostí města je to, že obec nemá dodnes vlastní kostel - ten je dodnes součástí zámku a byl tedy panský. Dokonce až do 19.st. zde nebyl ani hřbitov a do 18.st. ani škola. Bylo to dáno tím, že zámek sloužil jako ubytovna úřadníků panství. Z památek zde najdete renesančně-barokní čtyřkřídlý zámek s arkádami ze 17.st. a parkem, severně orientovaný zámecký kostel Zjevení Páně (uváděný i jako kostel Tří králů) z 18.st., který je přisuzován K.Dientzenhoferovi nebo J.B. Santinimu-Eichelovi, ve kterém uvidíte Bradlův obraz. Před kostelem je socha sv. J.Nepomuckého (patrně z Braunovy hutě).

Třebechovice p. Orebem ^

[web města] Město Třebechovice pod Orebem ležící asi 13 km východně od Hradce Králového na soutoku řeky Orlice a Dědiny spolu s Třebechovickým náhonem. Osada byla založena ve 14.st. na obchodní stezce. Stávala zde tvrz, vlastnili ji pánové z Dubé, později zde vládli pánové z Náchoda, stojí zde kostel. Historie je dále spjatá s husitským hnutím, kdy kněz Ambrož spolu s venkovskou šlechtou a lidem vytvořil bojové bratrstvo, které se r.1419 vytvořilo tábor lidu na vrchu Vinice nad Třebechovicemi. Tehdy byl kopec přejmenován na Oreb (podle biblického "Chorébu") a družina se přejmenovala na orebity. Po husitských válkách zde vládli pánové z Březovic, v 16.st.Trčkové z Lípy, kteří městečko povznesli, rozvíjela se řemesla, nastala honosnější výstavba. R. 1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, který byl r.1826 pro zchátralost zbořen. Rozvoj obce sem tam přerušovaly požáry až přišla 30-letá válka a selské povstání r.1628. Třebechovice za podporu byly finančně penalizovány. Stejně tak další desetiletí přinesly požáry a pomalý úpadek regionu. Rekatolizační vlna smetla Trčky z Lípy a jejich majetek, vládli zde nevybíravě Collorédové (až do r.1849). V 18.st. zasáhly obce prusko-rakouské války, 19,.st. znamená období rozvoje, národního uvědomění. V r.1835 byl na Orebu postaven kostel Božího Těla. V r.1849 se Třebechovice staly svobodným městem. Rozvoj přinesla také technická revoluce a železnice. Od roku 1920 nesou Třebechovice přídomek "pod Orebem", v r.1938 při mobilizaci byla na věži kostela hláska protiletecké obrany.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes najdete toto město na okraji romantického údolí řek Orlice a Dědiny, kde mezi zkroucenými rameny řeky je množství jezírek, mělčin, mokřin, lesíků. Po celém světě jsou však Třebechovice proslulé muzeem betlémů, ve kterém najdete ručně psaný kancionál z r.1559 a tzv. Proboštův betlém, který se stal pýchou československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v r.1967. Na tvorbě tohoto jedinečného díla pracovali J.Probošt, J.Kapucián a J.Friml plných 40 let, je 7 m dlouhý, 3 m široký, 2,5 m vysoký, složený z více než 2000 součástek, z toho je 300 figurek pohyblivých,. mechanika i soukolí je ze dřeva. Betlém se také účastnil výstav v holandském miniaturním městečku Madurodam v Haagu či v Olympia Hall v Londýně na výstavě Ideal Home. Dále zde najdete morový sloup P.Marie, sochu Nejsvětější Trojice a barokní kašnu s vodotryskem (z Prahy ze 17.st.) na náměstí, barokní děkanský kostel sv. Ondřeje ze 18.st., radnici z 19.st., novorománský evangelický kostel z 19.st., empírově upravený dům čp. 35. V muzeu je také malé infocentrum.

Úvodní stránka trasovníku > Královehradecký kraj > Královéhradecko (popis regionu)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]