Sokolovsko

památky městysů a vsí

Úvodní stránka trasovníku > Karlovarský kraj > Sokolovsko (popis regionu)

(k 1.1.2008)
Celkem je obcí v regionu: [38]
z toho měst: 12, městysů: 0 a vsí: 26

Bublava Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Chlum Svaté Maří Jindřichovice Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Libavské Údolí Lomnice Nová Ves Rovná Staré Sedlo Stříbrná Svatava Šabina Šindelová Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová

Úvodní stránka trasovníku > Karlovarský kraj > Sokolovsko (popis regionu)

Bublava ^

erb neznámý [web obce] Obec Bublava se nachází asi 24 km severně od Sokolova a asi 4 km severně od Kraslic, leží na Bublavském potoku v Krušných Horách nedaleko hranic s N21meckem (Klingenthal). V současnosti (r.2007) zde žilo asi 310 obyvatel. Bublava je typická krušnohorská obec s rozptýlenou zástavbou na velké ploše. Obec i potok, který jí protéká, se dříve jmenovali Schwaderbach. První písemné doklady o obci jsou z r.1601. V té době zde byly založeny doly a při nich vznikla osada. Kromě hornictví se část obyvatel zabývala chovem dobytka a zemědělstvím, kvůli hornictví se rozšiřuje výroba dřevěného uhlí a povoznictví. Po zániku hornictví se v obci začíná rozvíjet textilní průmysl a výroba hudebních nástrojů. Největší rozvoj Bublavy nastává po r.1843 kdy byla vystavěna silnice ze Sokolova do Kraslic. Rozvíjel se textilní průmysl s započala výroba perleťářských výrobků, hraček, soustružení z kostí apod. V r.1886 došlo k rozšíření dráhy i na saskou stranu do Klingenthalu. V r.1870 tak bylo v Bublavě již 4100 obyvatel. Na poč. 20.st. je Bublava vyhledávaným turistickým lyžařským centrem, je zde množství tratí a skokanských můstků. Konec rozvoje nastal s nástupem Hitlera k moci a po válce kdy dochází k odsunu většiny obyvatelstva. Došlo totiž ke zbourání větší části vesnice, hlavně v bezprostřední blízkosti hranice.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes je Bublava centrem letní i zimní turistiky s krásnou a čistou přírodou - přírodní park Přebuz se soustavou rašelinišť vrchovištního typu na přebuzské planině či čedičovými varhany u nedaleké Rotavy. V obci najdete kostel Nanebevzetí Panny Marie, kapličku, pomník obětem fašismu, na Olověném vrchu stojí rozhledna a z Kralic zde prochází okružní naučná stezka "Stopami horníků". V obci najdete výsledky práce řezbářů z celého světa.

Bukovany ^

erb nepovolen [web obce] Obec Bukovany se nachází asi 6 km západně od Sokolova a asi 3 km jihovýchodně od Habartova, obec je od severozápadu doslova odříznuta od krajiny hnědouhelnými velkolomy Libík, Medard a Dukla, naštěstí protiváhou je les na jihozápadě. V současnosti (r.2007) zde žije asi 1800 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304, tehdejší území patřilo klášteru ve Waldsassenu. V 16.st. patří obec pod loketské panství, počátkem 17.st. Štolcům. Těm byl majetek konfiskován za účast na protihabsburském povstání, majetek koupil pan Bartoloměj Brunner, posléze zde vládli sokolovští Nosticové. V té době se traduje pěstování chmele, další zemědělství a výroby hliněných džbánků na minerální vodu. Pak zde přišli horníci, kteří změnili značně charakter kraje. V r.1826 jsou uváděny v okolí Bukovan čtyři uhelné doly, což např. znamenalo zánik mnoha obcí, či jejich částí. S těžbou uhlí se rozvíjel také průmysl, který byl až do r.1871 vlastně jediným odběratelem místního uhlí. Pro osadu Bukovany měla velký význam nově vybudovaná poštovní silnice, vedoucí z Erfurtu do Prahy. V r.1846 byla v Bukovanech zřízena jednotříní škola, později postupně rozšiřovaná na pětitřídku, česká škola však vznikla až v r.1919. Bukovany patřily v l.1848-77 pod svatavskou správu, v r.1877 získaly samosprávu. Za 1.sv. války nastaly doby hladu a proběhly zde dvě hladové demonstrace, kdy dělníci nenastoupili do dolů. V r.1939 byli někteří obyvatelé obce donuceni se vystěhovat z důvodů zabrání území těžbou uhlí, po Mnichovu byli donuceni odejít Češi. V době okupace zde byly dva zajatecké pracovní tábory pro válečné zajatce (jednalo se o Rusy, Francouze, Poláky a Rumuny). Po 2.sv. válce byla část německého obyvatelstva odsunuta za hranice. S postupem těžby musely být Bukovany likvidovány a současně bylo vydáno usnesení, vybudovat novou obec jiné lokalitě - tak vznikly nové Bukovany, asi 1,3 km východně od bývalých Bukovan.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes velkou část katastru obce zaujímají výsypky lomů. Jejich jižní část je zalesněná, ostatní se postupně revitalizují. Stojí zde také bažantnice. Díky nové výstavbě zde nezůstaly žádné historické památky.

Citice ^

erb nepovolen [web obce] Obec Citice se nachází hned v sousedství Sokolova asi 2,5 km jihozápadně, leží na břehu Ohře a prochází jí železniční trať. Je sevřená mezi velkodoly Medard, Dukla, Přátelství, hned vedle elektrárny Tisová. V současnosti (r.2007) zde a v osadě Hlavno žije asi 870 obyvatel. Krajina v okolí obce patřila od 9.st. k českému státu, ve 12.st. byla dočasně okupována německými feudály. Rostl zde vliv waldsasských cisterciáků, čímž nastala německá kolonizace. První písemná zmínka o obci je z roku 1370. S německou kolonizací se začíná rozvíjet dolování rud - stříbro a olovo (Oloví), olovo, měď a cín (Krásno, Horním Slavkov). Velký úpadek kraje nastává až v 17.st. v dobách hrůz 30-leté války. Prochází zde vojska bavorská, sasská, anglická, švédská, která loupila, vraždila a kradla. Koncem 17.st. vznikají první podniky, současně nastává rozvoj zemědělství - chmelnice. Konec tohoto údobí nastává koncem 18.st., kdy bylo v krajině nalezeno hnědé uhlí - pro doly jsou zabírána pole, louky, pastviny a i zahrady. Od r.1793 byla těžba uhlí podřízena hornímu řádu. V 19.st. se k dolům přidružuje těžba a zpracování hnědé železné rudy, stojí zde cihelny a mlýn, továrna na barvy, výroba dýmavé kyseliny sírové. Obec delší dobu patřila pod panství Sokolov, později patřila pod obce Dolní Rychnov a Tisová, tehdy však shořely při požáru všechny historické materiály o obci, takže původní dějiny nejsou dost přesně známé. V r.1856 se staly Citice samostatnou obcí. Rozvoj kraje uspíšila stavba železnice koncem 19.st., která spojila Sokolovsko a Chebsko se světem. V obci v té době existuje Citicko - habartovská uhelná společnost (1869), v Citicích stávala nakládací stanice pro koňskou dráhou na Linec. Současně s tímto rozvojem se za prací stěhují čeští dělníci a mění doposud německou krajinu. Horníci zakládají bratrské pokladny (základ dnešního nemocenského pojištění), stávkovali za lepší pracovní podmínky. V r.1894 byla v Citicích krvavě potlačena stávka, obětem byl postaven pomník. V r.1938 připadla krajina u obce Německé říši (tehdy nuceně uprchlo spoustu Čechů), v r.1945 byly Citice obsazené americkou armádou, po válce byli odsunuti Němci a ves dosídlena.

--fotky zde zatím neuvedeny--

V obci najdete památníky obětem obou válek, velký pomník krvavě potlačené hornické stávky v r.1894, dále zde stojí kostel Povýšení sv. Kříže z r.1930.

Dasnice ^

erb nepovolen [web obce] Obec Dasnice leží asi 6,5 km jihozápadně od Sokolova a asi 4 km severovýchodně od Kynšperku nad Ohří, leží na soutoku Habartovského potoka s Ohří. Prochází jí železnice z Kynšperku do Sokolova. V současnosti (r.2007) zde žije asi 360 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z r.1370, pravděpodobně obec vznikla již ve 13.st. V té době zde vládli pánové z Leuchtenbergu - hornofalcký feudálního rodu. Pak zde vládli Šlikové a Perglerové z Perglasu (dnešní Chlumek). V 16.st. zase Štolcové ze Simsdorfu, kterým byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován. V 18.st. jsou majiteli panství Nosticové. V 19.st. se stávají Dasnice součástí politické obce Dolní Rychnov. Dasnice jsou opět samostatné až v r.1876.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete zámek Chlumek, původně zvaný Perglas, smírčí kříž, chráněný hrázděný dům čp.10, pomník obětí válek, panský špejchar na Chlumku. V okolí obce je krásný velký meandr Ohře a lesy, což je v krajině velkolomů vzácnost.

Dolní Nivy ^

erb nepovolen [web obce] Obec Dolní Nivy se nachází asi 7,5 km severně od Sokolova a asi 7,5 km západně od Chodova, leží na Lomnickém potoce po obou stranách silnice, která spojuje Sokolov s Kraslicemi. Severně od obce je pásmo Nejdecké vrchoviny a jižně se tyčí kopce výsypek hnědouhelných velkodolů. V současnosti (r.2007) zde a v místních částech Boučí, Horní Nivy a Horní Rozmyšl žilo asi 290 obyvatel. První písemná zmínka o osídlení je z r.1353, obec sama však vznikla v 16.st. rozdělením obce Nový Grün na Horní Nový Grün a Dolní Nový Grün. Stávalo zde rytířské sídlo Presaterů, později patřilo pánům z Tiersteinu. Tehdejší pánové byli patrně závislí na hraběti Šlikovi. Ve středověku se zde na mnohých místech dolovalo stříbro a olovo, dodnes v okolí najdete opuštěné štoly.

--fotky zde zatím neuvedeny--

V obci se dnes nachází 3 kapličky - v Dolní Nivách pseudorománská kaplička z 19.st., v Horních Nivách a v Boučí. Dále zde najdete původní hrázděné domy.

Dolní Rychnov ^

erb nepovolen [web obce]