Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
|
k 1.1.2008
1590,5 km2, 144 obcí (město: 5, městys: 8, ves: 131) 112400 obyvatel; 71 obyv. na km2 WEBY REGIONU Jižní Morava NP Podyjí Vinařské a zelené stezky Region Vranovsko Sdružení obcí Vranovska Region Znojemsko Region Moravskokrumlovsko WEBY MĚST Hrušovany n.Jevišovkou Jevišovice Miroslav Moravský Krumlov Znojmo
|
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Hrušovany n.Jevišovkou | Jevišovice | Miroslav | Moravský Krumlov | Znojmo |
horopis - vodopis - příroda - památky - seznam výletů
Znojemsko je jednak region spjatý s pěstováním vína a okurek, stejně tak i s tokem řeky Dyje a národním parkem či Vranovskou přehradou. Rozkládá se na jihovýchodě republiky při hranici České republiky s Rakouskem, v jihozápadní části Moravy v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Hraničí na JZ s Rakouskem, na Z s Jindřichohradeckem, na SZ s Třebíčskem, na SV s regionem Brno-venkov a na V s Břeclavskem.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1590,5 km2, správně byl členěn do 144 obcí (měst je zde 5, městysů 8 a vsí 131), žilo zde přes 112400 obyvatel, což znamená 71 obyvatel na km2.
Region je převážně zemědělský - díky pozici na území republiky a charakteru krajiny se daří převážně - zejména k pěstování ovoce (meruňky, broskve), zeleniny (okurky), vinných hroznů a cukrové řepy. Chová se zde drůbež, skot a v menší míře se uplatňuje rybníkářství. Průmysl je lehčí a soustředěn do větších měst (zpracovatelský, cukrovarnictví), jsou zde významná místa těžby štěrkopísků a hlín.
Region leží na pomezí dvou hlavních horopisných jednotek - provincií Česká vysočina a Západní Karpaty.
Provincie Česká vysočina zde zasahuje jednou subprovincií - Českomoravskou. Ta zde zasahuje dvěma oblastmi - Českomoravská vrchovina a Brněnská vrchovina.
Oblast Českomoravská vrchovina zde zasahuje jedním celkem - Jevišovická pahorkatina.
- celek Jevišovická pahorkatina leží na většině území ve středu a na Z a je to zvlněná zemědělsko-lesnatá krajina s výškami 350-550m.
Oblast Brněnská vrchovina zde zasahuje dvěma celky - Boskovická brázda a Bobravská vrchovina.
- celek Boskovická brázda leží na SV okrajích regionu u Mor.Krumlova s údolím Rokytné a je to mírně zvlněná krajina s výškami 220-350m.
- celek Bobravská vrchovina leží na SV okrajích regionu u Miroslavi a je to zvlněná krajina s vinicemi a lesíky s výškami 300-365m.
Provincie Západní Karpaty zde zasahuje subrpovincií Vněkarpatské sníženiny a ta zde zasahuje oblastí Západní Vněkarpatské sníženiny.
Tato oblast zde zasahuje jedním celkem - Dyjskosvratecký úval.
- celek Dyjskosvratecký úval leží ve východní části regionu a je to mírně zvlněná zemědělská krajina se sídly s výškami 200-270m.
Vodopisně patří celé území do povodí Dyje jako přítoky řeky Moravy. Tím přes Dunaj patří do úmoří Černého moře. Většina vod je díky svažitosti terénu k východu odváděna od SZ k JV. Hlavním tokem je zde hraniční Dyje na jihu regionu. Jejími hlavními levými přítoky jsou Želetavka, Jevišovka. Důležitým pravým přítokem Dyje je Daníž na jihu regionu. Severní a střední části odvodňuje přítok Dyje - Jihlava se svými hlavními pravými přítoky - Rokytná, Miroslavka. Řeky Rokytná, Jevišovka a Dyje v západní části regionu vytvářejí místy kaňonovitá koryta. V jižní a východní části regionu je v úrodné nížině úvalu několik umělých toků - Mlýnská strouha, kanál Krhovice-Hevlín.
V regionu je množství rybníků - najdete je u Jaroslavic, Hrušovan, Miroslavi, Mikulovic, okolo Olbramkostela, u Šafova, Blížkovic, Mor.Krumlova.
V regionu je několik vodních děl - v.n. Vranov na Dyji, v.n. Znojmo na Dyji, v.n. Oleksovice na Skaličce, v.n. Výrovice na Jevišovce, v.n. Jevišovice na Jevišovce, v.n. Těšetice na Únanovce, zavl.n. Dunajovice na Křepičce.
Region Znojemska je možné rozdělit na dva rozdílné krajinné typy - jihovýchod regionu je teplý, rovinatý se stepním charakterem a písečnými půdami, lidmi přeměněnými do kulturní zemědělské krajiny, na sever a západ zasahuje svými zvlněnými pahorky chladnější a vlhčí Českomoravská vrchovina s lesy, kaňonovitými toky. Díky tomu je jihovýchod osídlen teplomilnějšími rostlinami a zvířenou (typická stepní společenstva, najdete zde výjimečně i dropa), které zde zasahují z panonie a severozápad je na pomezí rozšíření panonských nížinných a hercynských pahorkatinných druhů.
Svým přírodním bohatstvím je jedinečný Národní park Podyjí (území podél hraničního toku Dyje od Vranova nad Dyjí po Znojmo) kde Dyje četnými meandry vytvořila hluboké údolí s koncentrací vzácných druhů fauny a flóry. Národní park Podyjí - původně CHKO vyhlášená na 103 km2 v r.1978, byla nepřístupná veřejnosti u hranic republiky. NP Podyjí by l vyhlášen 1.července 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. a je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km2, plocha jeho ochranného pásma činí 29 km2. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vznikl jakýsi dovjnárodní národní park. Území je charakteristické velkou lesnatostí na svazích a nad kaňonem řeky Dyje (až 220 m hluboký), která zde vytváří velké zákruty se skalisky, stěnami a kamennými moři a stejně zařezanými přítoky. Díky zákrutám a hlubokosti kaňonu zde vznikly na svazích velmi příhodné podmínky pro pestrou skladbu fauny a flóry (střídání osluněných a teplých strání se studenými). Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími druhy (mahalebka, dřín, skalník a dokonce jalovec). Údolí Dyje vytvořilo jakýsi koridor pro migraci teplomilných druhů západním směrem z jihovýchodní teplé panonské oblasti a obráceně chladnomilnější druhy ze severozápadu cestují údolím jižněji na stinná severní místa svahů. Území NP je rozděleno do 3 zón se zvláštním ochranným režimem - I. zóna (přísná přírodní), II. zóna (řízená přírodní) , III. zóna (okrajová).
V regionu se také nacházejí přírodní parky Jevišovka, Střední Pojihlaví a Rokytná.
Přírodní park Jevišovka byl vyhlášen v r.1977 jako oblast klidu. Od r.1992 je přírodním parkem, který se rozkládá na 13 840 hektarech členitého terénu Jevišovické pahorkatiny mezi Plenkovickým potokem a Jevišovkou v okolí Jevišovic. Tyto toky v krystalinických horninách pokryté mocnými zvětralinami vytvářejí aluvium a suché výslunné stepní stráně. Park je mnohde porostlý lesem. Přírodní park Střední Pojihlaví byl vyhlášen v r. 1989 jako oblast klidu. Od r. 1992 je přírodním parkem, který se rozprostírá severovýchodně od Moravského Krumlova. Hlavní část tohoto převážně lesnatého území tvoří hluboké, místy až kaňonovité údolí řeky Jihlavy s místy volných lučních porostů. Vyskytuje se zde teplomilná vegetace jižní a jihovýchodní Evropy (nejzápadnější výspa teplomilné vegetace na okraji Českomoravské vrchoviny). Ze stinných lesních porostů buků, habrů, javorů a lip vyčnívají na mnoha místech až 150 metrů vysoké skály.
Přírodní park Rokytná byl vyhlášen v r.1978 na rozloze 5320 ha k ochraně meandrujícího toku Rokytné a jejího levého přítoku Rouchovanky s plochými nivami a četnými skalními, většinou zalesněnými, útvary a se zachovanými starými břehovými porosty (olše, vrba, jasan, dub, babyka) a některými velmi vzácnými bylinnými druhy. Území je doplněno řadou technických děl - malých vodních mlýnů a starých štol po těžbě železných rud.
[památky regionu a měst,
památky městysů a vsí]
Znojemsko, jako hraniční území našeho státu, hrálo roli obrany území a proto zde vyrostlo množství hradů a tvrzí (později přeměněných na zámky) a hraničních přechodů. Území bylo osídleno již ve starší době kamenné, najdeme zde lokality evropského významu -např."Nivky" u Hlubokých Mašůvek se světoznámou "Hlubokomašůveckou venuší". Dokladem středověkého osídlení jsou zříceniny hradů Lapikus, Bukovina, Templštejn, tvrz v Boskovštejně, zámky v Jevišovicích, zámek v Plavči s románskou rotundou či zámek v Kravsku (se sekvojemi obrovskými). Známými a navštěvovanými hrady jsou Znojmo s rotundou, Bítov, zříceniny Cornštejn, Frejštejn a Nový Hrádek. Dále zde dodnes stojí nádherné zámecké skvosty - Vranov, Jevišovice, Moravský Krumlov, Jaroslavice, Uherčice, Hrušovany nad Jevišovkou, a dále vodní mlýn ve Slupi, tvrz Miroslav, zámek Horní Dunajovice, románský Olbramkostel, Popice - rodiště Seasfielda, navštívit můžete památník Prokopa Diviše v Příměticích. Dochovaná je i vesnická zástavba v mnoha obcích, historické jádro Jevišovic je památkovou zónou. Z církevních památek je zajímavý kostel a kalvárie v Hlubokých Mašůvkách či původem gotický kostel v Černíně. Líbeznost kraje dotvářejí i mnohé drobnější stavby jako dochovalé vodní mlýny, kapličky a Boží muka . Z technických památek stojí za pozornost Jevišovická přehrada, nejstarší moravská přehrada a jedna z nejstarších ve střední Evropě, zbudovaná v letech 1894-1897. V Lesné můžete navštívit bývalý větrný mlýn (motorest) a muzeum motocyklů.
V Hrušovanech nad Jevišovkou najdete známý velký cukrovar z r.1976, dále barokní farní kostel sv. Štěpána z 18.st. (J.E.Fischer z Erlachu) se základy ze 14.st., klasicistní kamenné pomníky u kostelní zdi, sousoší Nejsvětější Trojice z 18.st. na náměstí, barokní sochy (původně u vchodu do obce) v galerii u hřbitova, empírový trojkřídlý zámek ze 17.st. na místě původní tvrze, v okolí města stojí lesní zámeček Emín z 19.st. rekonstruovaný ve 20.st. Dnes najdete ve městě Jevišovice zbytky Starého hradu ze 13.st., krásný a rozsáhlý Starý zámek ze 17.-19.st. na místě původně gotického Nového hradu z 15.st. s expozicemi historického vývoje Jevišovicka, lidového nábytku, historických hudebních nástrojů v zámecké kapli a umění skalních maleb ve sklepních prostorách. Dále je zde farní kostel sv.Josefa z 19.st. s varhany z 18.st., u nového zámku (pseudogotický z 19.st. dnes domov důchodců) je rozsáhlý zámecký park, na návrší Žalově připomíná památník Kalich z r.1925 upálení husitů, pod ním je hráz nejstarší přehrady na Moravě (ochrana proti záplavám a zdroj vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou). Zajímavá je také sýpka z 18.st. s vysokou střechou, která dnes slouží jako kulturně-sportovní centrum a infocentrum. Krajina kolem města byla vyhlášena za přírodní park Jevišovka. V Miroslavi najdete renesančně-barokní zámek ze 17.st. na místě gotické vodní tvrze, barokní kostel Petra a Pavla z 18.st., židovský hřbitov se zachovalými náhrobními kameny, sýpku, vinný sklep, dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, sochu sv. Floriána, evangelický kostel z 19.st., radnici ze 20.st. (městský úřad, zasedací sál, obřadní síň), pomník padlým v 1.sv.válce, faru z 18.st., zvonici v Kašenci či 12m vysokou ocelovou plastiku Radost od kováře P.Krbálka. Jeho expozici najdete v malém sále kulturního domu. V zimě zde splétají největší adventní věnec u nás. V Moravském Krumlově najdete zapůjčená plátna Muchovy Slovanské epopeje na zámku v Rytířském sále a v kapli. Rozsáhlý zámek, který vznikl v 16.st. renesanční přestavbou hradu, má vysokou hranolovou věž a v okolí je park ze 17.st. se vzácnými dřevinami a s krásnou branou. Kromě jmenované expozice Muchovy epopeje v zámku expozici lékaře Paracelsa. Dále je zde farní kostel Všech Svatých ze 17.st. (původně sv.Vavřince ze 13.st.), fara z 19.st., Lichtensteinská klasicistní hrobka z 18.st. Bývalý klášter paulánů a piaristů s kostelem sv.Bartoloměje ze 17.st. (původně gotický klášter augustiniánů, poničený husity ve 14.st.) je dnes sídlem městského úřadu, na nádvoří probíhají společenské a kulturní události, kostel slouží bohoslužbám. Před kostelem stojí barokní sousoší Ecce homo ze 17.stí. Centrum má středověké rysy, najdete zde knížecí dům (původně ze 13.st. dnes po úpravách ze 17.st. slouží jako městské muzeum, galerie a archeologická expozice Moravskokrumlovska), obdélníkové náměstí. Nad mšwstem směrem k nádraží stojí nádherná poutní kaple sv.Floriána, ochránce před ohněm, a je po patronem Moravského Krumlova od 18.st.. Jsou tu také zbytky městského opevnění ze 13.st., kaple P.Marie z 19.st. se studánkou. V Rakšicích uvidíte kostel sv.Vavřince, v Rokytné zase románsko-barokní kostel sv.Leopolda, židovský hřbitov ze 16.st., hradisko Rokytná z 11.st. Dnes je Znojmo díky velkému množství historických objektů městskou památkovou rezervací - uvidíte zde muzeum v bývalém barokním zámku z 18.st. (na místě středověkého hradu) s expozicí dějin Znojemska, rotundu P. Marie a Sv. Kateřiny (NKP) jako pozůstatek původního středověkého knížecího hradu s nástěnnými malbami ze 12.st. Dále je zde přístupná radniční věž z 15.st. (79 m), významné je znojemské podzemí - unikátní stavba s labyrintem chodeb v délce přes 30 km i ve čtyřech patrech (dnes zpřístupněn 1km úsek). Zajímavý je bývalý minoritský klášter ze 13.st. (byl zde dočasně pohřben král Přemysl Otakar II) s expozicí muzea, dále renesanční palác (Dům umění) ze 16.st. se sklípkovou klenbou a Madonou znojemskou ze 14.st. s expozicí barokních plastik a expozicí medailéra J. T. Fischera. Na Starém městě stojí chrám sv. Mikuláše ze 14.st., dále románská bazilika Panny Marie a sv. Václava ze 13.st., dominikánský klášter ze 13.st. přestavěný v 16.st., jezuitské gymnázium a jezuitská kolej ze 17.st. (státní archív), špitální kostel sv.Alžběty z 15.st., zbytky středověké hradby s Horní bránou a gotickou Vlkovou věží. Dále můžete navštívit pivovar Hostan, v Příměticích památník premonstrátského kněze Prokopa Diviše (podle projektu B.Fuchse). Pod Znojmem leží na Dyji vodní nádrž z l.1962-66, na železniční trati do Retzu stojí technická památka - železniční most z 19.st. V části Louka je rozsáhlý barokní areál Louckého kláštera.
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
| č. | údobí | doprava | název výletu | foto | km |
| 1 | letní | cyklo | Na kole Vranovskem - Frejštejn a Uherčice a Šafov | 39 | 48 |
| 2 | letní | pěší | Zámek Vranov a Vranovská přehrada | 21 | 12 |
| 3 | letní | pěší | Výlet na Bítov, Zblovice, Vysočany a Cornštejn | 50 | 17 |
| 4 | letní | cyklo | Na kolech do NP Podyjí I (Nový Hrádek, H.Břečkov, Lesná) | 28 | 34 |
| 5 | jarní | pěší | Návštěva Znojma - muzeum, hrad, podzemí | 43 | 5 |
| 6 | jarní | pěší | Z Moravského Krumlova údolím Rokytné do Ivančic | 20 | 17 |
| 7 | letní | cyklo | Na kolech do NP Podyjí II (Čížov, Hardegg, Šobes, Šatov) | 18 | 31 |
| 8 | letní | pěší | Miroslav a okolí | 20 | 13 |
| 9 | podzimní | pěší | Vycházka z Jamolic na Templštejn | 18 | 6 |
| 10 | jarní | pěší | Procházka Moravským Krumlovem | 45 | 9 |
| 11 | jarní | pěší | Procházka Jevišovicemi a okolím | 47 | 8 |
| 12 | jarní | pěší | Údolím Jevišovky na Boskovštějn a údolím Nedveky | 60 | 16 |
| 13 | jarní | cyklo | Na kole severozápadním Vranovskem | 53 | 65 |
| 14 | letní | pěší | Východní okraj NP Podyjí - ze Znojma do Znojma přes Konice, Popice a Havraníky | 85 | 21 |
| 547 | 302 |
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]