Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Vyškovsko (popis regionu)
|
(k 1.1.2008) Celkem je obcí v regionu: [79] z toho měst: 5, městysů: 2 a vsí: 72 Bohaté Málkovice Bohdalice-Pavlovice Bošovice Brankovice Březina Dětkovice Dobročkovice Dražovice Drnovice Drysice Habrovany Heršpice Hlubočany Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hoštice-Heroltice Hrušky Hvězdlice Chvalkovice Ježkovice Kobeřice u Brna Kojátky Komořany Kozlany Kožušice Krásensko Křenovice Křižanovice Křižanovice u Vyškova Kučerov Letonice Lovčičky Luleč Lysovice Malínky Medlovice Milešovice Milonice Moravské Prusy-Boškůvky Moravské Málkovice Němčany Nemochovice Nemojany Nemotice Nesovice Nevojice Nížkovice Nové Sady Olšany Orlovice Otnice Podbřežice Podivice Podomí Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rašovice Rostěnice-Zvonovice Ruprechtov Rybníček Snovídky Studnice Šaratice Švábenice Topolany Tučapy Uhřice Vážany Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov Zelená Hora |
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Vyškovsko (popis regionu)
[web obce]
Bohaté Málkovice jsou malou obcí severně od Bučovic v mírně zvlněných polích Litenčické vrchoviny. Obec dostala svoje jméno údajně od zakladatele Málka. První zmínky jsou z počátku 14.st., v r.1388 se obec po morové ráně vylidnila. Koncem 14.st. pak nastává německá kolonizace (osada se nazývá Německé Málkovice- až do 1.sv.války). Vládnou zde pánové z Málkovic, z Kozojed a později patří celá ves Augustýnskému klášteru na Starém Brně. Za 30-leteé války byla obec zdecimována, pak nastává pomalý rozvoj díky úrodné půdě. V 17-19.st. dochází k požárů, r.1836 byl nejničivější. V 19.s.t několikrát uhodila cholera, r.1889 postihla krajinu silná bouře. V r.1920 byl změněn název obce na "Bohaté Málkovice" - tak je lidé z okolí nazývali díky kvalitní úrodě na dobré půdě. V r.1945 nad obcí explodovalo a zřítilo se vojenské letadlo.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kostel, hasičskou nádrž provozovanou ke koupání.
[web obce]
Obec Bohdalice-Pavlovice vznikla sloučením dvou obcí v r.1964.
Bohdalice jsou zemědělskou obcí pod lesy Orlovických vrchů v Litenčické pahorkatině. První zmínka je z r.1337, díky rozdělení jí vlastnili různé drobné šlechtické rody. Spojeny byly až r.1420, sídlily zde pánové z Rosic, z Pavlovic, ze Zástřizl, z Doupova. Ti zde vybudovali renesanční tvrz, na níž se pak opět rychle střídali majitelé - z Choltic, z Landeka, z Mírova, z Kácova, z Petřvaldu, z Dubé, z Lobkovic, z Dembině, z Vrbna. V 16.s.t je tvrz přestavěna na renesanční zámek. V 18.st. patřila obec olomouckým jezuitům (barokní přestavba zámku), poté (po zrušení řádu) od r.1783 patří pánům z Mannerova, kteří zde zůstali do r. 1946. V té době nastává rozvoj obce, je empírově a pak klasicistně přestaven zámek, je postaveno lesní hospodářství, pivovar, lihovar a cihelna, také dva větrné mlýny. V r.1928 vznikl Langrův klempířský závod (od r.1950 Kovoslužba a později závod Strojíren drůbežářského průmyslu). V r. 1945 byla na zámku otevřena měšťanská škola, která zde je dodnes. Pavlovice jsou malou zemědělskou obcí pod lesy Orlovických vrchů v Litenčické pahorkatině. První zmínka pochází z r. 1371, stávala zde tvrz ze 13.st. Později zde vldádli pánové ze Zástřizl, z Pernštejna, z Doupova a od 15.st. je vývoj spjat s nedalekými Bohdalicemi.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v Bohdalicích najdete zámek a mannerovskou hrobku, empírový farní kostel Nanebevzetí P.Marie z 19.st., barokní socha sv.J.Nepomuckého z 18.st. Před zámkem je park s památnou lípou (asi 250 let). Dnes v Pavlovicích můžeme vidět jen nepatrné zbytky tvrze, zděnou zvoničku, v části osady Manerov najdete kapli sv.Fr.Xaverského z 18.st.
[web obce]
Bošovice se nacházejí asi 28 km jihozápadně od Vyškova a asi 11,5 km jižně od Slavkova, na jihozápadním okraji vyškovského regionu, pod západními okraji Ždánického lesa na březích Bošovického potoka. Krajina v okolí obce je zvlněná místy zalesněnými kopečky s množstvím polí, sadů a vinic. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 1050 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z r.1141 v listině olomouckého biskupa J.Zdíka. Bošovice patřily k brněnskému kostelu, tedy církvi. Na počátku 13.st. patří pánům z Dambořic, staví se zde tvrziště s tvrzí. Ve 14.st. patřila obec pánům z Kunštátu, z Cimburka, v 15.st. pánům z Pačlavic, z Doubravice či Zajícům z Valdeka, v 15.st. byli majitelé Bošovic na husitské straně. Obec patřila také pánům z Polanky a Okarce, kteří drželi obec až do r.1574. V tomto roce byla obec povýšená na městys. Je v té době zemědělskou vsí se statkem, získává právo konání dvou výročních trhů. Pak zde majetek vlastnili Mouřínovští z Mezilesic, Palaští z Kasejova. V předbělohorské době byli majitelé evangelíky, v r..1622, tedy po Bílé hoře, byly Bošovice přifařeny do Otnic. Roku 1627 je kupuje Maximilian, kníže z Lichtenštejna, který je takřka na 300 let připojuje ke svému ždánickému panství. V 17.st. dochází k přestavbě tvrze na zámeček, v tomto stavu zůstává víceméně dodnes. Nejvyššího rozvoje doznala obec mezi dvěma světovými válkami - usadilo se zde mnoho řemeslníků, obec se rozvíjela i po kulturní stránce. Rozvoj skončil v r.1938 po Mnichovu. Bošovice byly osvobozeny sovětskou armádou 23.4.1945. Do r.1949 patřily Bošovice k okresu Hustopeče. Po reorganizaci v r.1949 připadly do okresu Slavkov u Brna a od r.1960 přísluší k okresu Vyškov. V r.1999 se staly Bošovice nejlepší obcí Moravy (spolu s Olešnicí).
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci uvidíte na kopci farní kostel sv.Stanislava, původně snad gotický ze 14.st., v 18.st. byla přistavěna kaple s oltářem sv. Isidora Vendelína, patrona rolníků a věž kostela s hodinami je z r.1851. Nad obcí se tyčí významná dominanta - Bošovská tvrz, původně ze 13.st., patřící až do 17.st. vladyckým rodům a pak Lichtenštejnům, kteří zde provedli menší zámeckou přestavbu. Po r.1989 se o tvrz přihlásili potomci bývalých majitelů a její osud je ve hvězdách. Dále v obci najdete evangelickou zvonici z r.1857, kulturní dům z r.1922 v místě původní orlovny, dnes je v zde obřadní síň. Dáel je v obci sokolovna z 19.st., hasičská zbrojnice původně z 19.st. renovovaná v r.1996. U obce stojí tzv. hájenka svatá, připomínána již v 18.st. a také přírodní amfiteátr Hájek. Jihozápadně od obce najdete v trati Wiesgrunty rezervaci, ve které se udržela stepní společenstva. V obci se dnes konají Stanislavské a Martinské jarmarky, obec národopisně spadá do Slovácka, a chodí se zde v kyjovských krojích, i když obec měla staré kroje Bošovské.
[web městyse]
Městys Brankovice se nachází asi 17 km jihovýchodně od Vyškova a asi 10 km východně od Bučovic. Leží v údolí Litavy na soutoku s Litenčickým potokem, mezi vršky Litenčických vrchů a Ždánického lesa. Údolím a obcí prochází hlavní trasa Brno-Uherské hradiště (mezinárodní č.E50) a vlaková trať. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 890 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1348, vládli zde místní páni, část osady patřila králi. Ve 14.st. se zde střídali páni. V 15.st. zde sídlili páni z Lichtenburka, z Ojnic na Nevojicích, V r.1511 Tas z Ojnic spojil obec s Bučovicemi a tím, osada spadla pod toto panství. Další historie je již spjata s bučovickými pány. Černohorský z Boskovic v 16.st. dovolil Českým bratřím vystavět v obci svoji modlitebnu. Od r.1597 zde panují až do r.1945 Lichtenštejnové. V 17.st. vyhořel původní kostel a fara, další vznikl v 18.st. zásluhou faráře Valent. Soboty, který také založil v obci špitál pro chudé. V r.1828 byla postavena škola za panství knížat z Lichtenštejnu. Velké změny nastaly po r.1848. Byla zrušena robota a vrchnostenská správa šlechty na jejích panstvích. Rychtáře nahradil starosta. Rovněž Lichtenštejnům na bučovickém panství zůstalo jen pozemkové vlastnictví. Od r.1869 byl dvůr v Nových Zámcích, kam patřily i Brankovice, pronajímán, naposledy Redlichovu cukrovaru ve Slavkově u Brna v letech 1912-24. Nynější čtyřtřídní škola byla postavena na místě staré v r.1886. Do 19.st. byla obec zemědělská, někteří lidé pracovali v lese. Pak se začíná rozvíjet řemeslnictví a dělnické profese. Je zde hostinec, kovárna, pastouška a špitál. V r.1887 byla postavena kolem Brankovic dráha, která spojovala Brno s vlárským průsmykem, odkud pak dále vedly dráhy uherské. Dne 2.2.1899 byla obec prohlášena za městečko. V r.1895 zde byl založen Hasičský spolek, pak hospodářský spolek, a dále čtenářský, střelecký, družstvo pro kontrolní váhu, sídlo okres. Družstva, záloženský a spořitelní spolek. Vzniká zde také lidová knihovna, poštovní úřad, četnické stanoviště a stanice státní dráhy. Ve 20.st. během pozemkové reformy po první světové válce byly pozemky lichtenštejnského velkostatku rozparcelovány mezi zájemce, kteří je vlastnili až do kolektivizace. Brankovice spadaly pod okresní hejtmanství ve Vyškově a pod soudní okres Bučovice až do r.1949. V letech 1949-59 byly Brankovice součástí bučovického okresu, který byl v roce 1960 připojen k vyškovskému. V r.2006 parlament České republiky přiznal Brankovicím statut městyse.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete farní kostel sv.Mikuláše, barokní z 18.st. ohrazen zdí na místě původního shořelého v r.1690. Pod kostelem je hrobka, uvnitř najdete varhany z r.1842. V Malínkách najdete kapli Nejsvětější Trojice. V Brankovicích je i poliklinika. Jižně od obce najdete skromné pozůstatky hrádku.
[web vojenského újezdu]
Březina je vojenský újezd ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. Nachází se zde vojenský výcvikový prostor (VVP) Dědice. Leží v severozápadním okraji vyškovska a představuje skoro polovinu jeho rozlohy.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Újezdní úřad vojenského újezdu Březina vznikl na základě Zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu č.63/1935 Sb. ze dne 19.4.1935. V současnosti realizuje svou činnost v duchu Zákona o zajišťování obrany České republiky. V čele újezdního úřadu stojí přednosta, kterým je voják z povolání, ostatní zaměstnanci úřadu jsou občanští zaměstnanci rezortu Ministerstva obrany ČR, jehož je organizační složkou.
[web obce]
Obec Dětkovice se nachází asi 11 km východně od Vyškova a asi 5km jihovýchodně od Ivanovic na Hané. Leží na Dětkovickém potoce na východním okraji Vyškovska na pomezí Hané a severních okrajů Litenčických vrchů. V současnosti zde žilo asi 265 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1311.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes na návsi najdete sochu sv.Jana Nepomuckého.
[web obce]
Obec Dobročkovice se nachází asi 15 km jihovýchodně od Vyškova a asi 8 km východně od Bučovic, leží na Dobročkovickém potoce, který ústí do říčky Litavy, pod kopci Soudný a Kopánky, které patří k jižním kopcům Litenčické pahorkatiny. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 200 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1358, patřila pánům ze Zástřizl, později zde sídlily rody z Dobročkovic, z Koběřic a v 15.st. opět ze Zástřizl. V 16.st. zde sídlili páni z Pačlavic, z Bařic, z Rybího a z Víckova. Pak Dobročkovice sdílely osudy blízkých Nových Zámků. V 16.st. zde sídlil bratrský sbor, který vystřídala fara katolická, která však zaniká za 30.leté války. Roku 1671 patří Dobročkovice do Milonického panství, od r.1780 až do konce patrimoniální správy do panství bučovického. V r.1846 tu stojí škola, filiální kostel Všech svatých a hostinec. Od druhé poloviny 19.st. se začínají v původně zemědělské vsi šířit řemesla a dělnická profese - domácí tkalci. Rozvoj okolí i obce přinesla také stavba železniční tratě Brno-Uherské Hradiště. Od r.1898 je zde hasičský sbor, od r.1904 spořitelní a záložní spolek. Za 2.sv. války obec osvobodili rumunští vojáci.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete farní kostel Všech svatých, několik křížků a pomník se soškou Panny Marie, pomník Panny Marie na Hrubé Straně postavená na kamenech z r.1915. Dále zde stojí před kostelem pomník rumunským vojákům.
[web obce]
Obec Dražovice se nachází asi 10,5 km jihozápadně od Vyškova a asi 6 km severozápadně od Bučovic, leží na Dražovickém potoce pod vrcholem Lysovického kopce a Větrníku, který dal jméno místního mikroregionu na západní části Litenčické pahorkatiny. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 830 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1131, obec byla vždy zemědělská v bohaté zvlněné krajině, byl zde pastviny, rybníky, lesíky a pole. Ves patřila biskupské rezidenci, od r.1848 se zde rozrůstají také řemesla - krejčí, obuvník, zedník či tesař.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete farní kostel Narození Jana Křtitele, sochu sv.Jana Nepomuckého na dvoře fary, několik křížků a boží muka. V obci zpívá a tančí známý krojovaný soubor Kateřinky. Najdete zde také venkovní 50 metrový bazén. V okolí najdete zvlněnou krajinu s množstvím polí, luk a sadů, vhodnou pro cyklistiku. Obec patří do mikroregionu Větrník.
[web obce]
Obec Drnovice se nachází asi 3,5 km západně od Vyškova a asi 9,5 km severovýchodně od Rousínoíva. Tato velká obec leží na východních okrajích Drahanské vrchoviny svažující se do úrodného údolí Hané, na potoce Drnovka, pod kopcem Choholík. Obcí prochází silnice č.379. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 2230 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1104, kdy Oldřich kníže brněnský, daroval obec benediktinskému klášteru v Třebíči. Od r.1131 patří ve kostelu sv. Václava v Olomouci. Ve 13.st. patří Drnovice spolu s Račicemi rodu Hrabišiců, později Švábenicům. Ve 14.st. tu byl markraběcí dvůr, v r.1379 jej získávají pánové z Cetkovic a r.1390 ze Šternberka. Tak se stává ves součástí panství račického. Později zde panují pánové z z Lilče, z Lipé, ze Šternberka, z Kravař, Holštýna, Boskovic, Biskupic, Petřvaldu. V 16.st. zde byli evangelíci a poslednímu majiteli bylo pak panství zkonfiskováno pro jeho účast v povstání a r.1623 přiděleno Karlu Willingerovi ze Schonpergu. V r.1629 do obce přicházejí evangelíci uprchlí z Čech. V r.1652 vyhořel kostel, byl postaven nový sv.Vavřince. Od r.1670 drží na 130 let ves rod Braidů. V 19.st. získává panství baron Jan Vilém Mundy, v r.1863 postihl ves velký požár, od r.1864 jsou Drnovice nezávislé na račickém panství. Později jsou pozemky ponechány ve správě drnovického cukrovaru a zámek byl pronajat zemskému výboru, který zde zřizuje chudobinec pro mentálně postižené ženy. O ně se starají sestry františkánky. Konírna zámku byla přebudována na kapli sv.Alžběty. V r.1947 je ústav zrušen a zámek připadl obci Drnovice, kaple byla přestavěna na kinosál, zahrada přebudována na hřiště, byla zde zřízena mateřská školka.
Dnes zde najdete zámek na návsi, který nechal v l.1866-9 postavit baron Mundy. Dnes je zde sídlo obecního úřadu a restaurace, za budovou se nachází zbytek zámeckého parku. Dále je zde kostel sv.Vavřince původně z 15.st., přestavěný v 18.st., od r.1847 podepřený velkými pilíři. V obci je fara původně z 16.st. Dále zde najdete pomník obětem války, dvoje boží muka, kříž, sochu sv.Floriána z 18.st., sochu sv.J.Nepomuckého z 18.st.. Obec byla známá díky stadionu bývalého prvoligového klubu FK Drnovice. U obce najdete lomy na pískovec s jeskyněmi a prameništěm, nedaleko obce leží malý rybník. Ve starém lomu najdete střelnici, pod Choholíkem studánku Pavla.
[web obce]
Obec Drysice se nachází 8 km severovýchodně od Vyškova a asi 4,5 k severozápadně od Ivanovic na Hané. Leží na pod svahy východních okrajů Drahanské vrchoviny (zasahuje zde vojenský újezd Březina) svažující se do úrodného údolí Hané na Drysickém potoce. Obcí prochází jak stará silnice Vyškov-Prostějov, tak rychlostní silnice č.46 (E462). V současnosti (r.2007) zde žilo asi 520 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1201, kdy král Přemysl I. daroval Drysice olomouckému biskupskému kostelu sv.Václava. V r.1232 získal obec kostel sv.Pantaleona v Pustiměři. Část Drysic patřila držitelům hradu Mejlic. Obec byla zemědělská s dvory, zahradmi, vinicemi a cihelnou. Drysice byly na tu dobu velkou vsí (420 obyvatel) a měla také ohrazení s bránami. Vesnice utrpěla jak v době husitských válek, tak i v třicetileté válce. V r.1727 byla v Drysicích postavena kaple Matky Boží, v r.1750 byl vystavěn zájezdní hostinec. V 18.st. obec ničily požáry, to připomíná socha sv.Floriána z r.1777. Obec pak také trpěla průchodem francouzských a pruských vojsky v 19.st. Koncem 19.st. se rozvíjí spolkový život - pěvecko-čtenářský, pěvecký sbor, ochotnické divadlo či veřejná knihovna, hasičský sbor. V r.1925 byla založena rolnická mlékárna a sýrárna, v r.1931 vznikla sokolovna, v obci byl kamenolom. Za 2.sv. války obec opět utrpěla, ruská a rumunská vojska dobývali ves 10 dní.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete farní kostel Narození P.Marie, sochu sv.Floriánka na návsi z 18.st., boží muka a kříž, zájezdní hostinec z 18.st., pomník padlých 1.sv. války v parku na návsi. Nedaleko obce v lesích vojenského újezdu najdete skromné zbytky hradu Melice.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Obec Ježkovice se nachází asi 8 km západně od Vyškova a asi 10 km severně od Rousínova, na potoce Drnovka v Drahanské vrchovině mezi nádrží Opatovice a údolím potoka Rakovce na silnici č.379. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 360 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z r.1375, obec patřila račickému panství až do r.1926. Ve 14.st. patřila Šternberkům, pak v 15.st. pánům z Kravař, z Boskovic, v 16. st. Haugvicům z Biskupic a pak pánům z Petřvaldu. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu bylo panství konfiskováno po Bílé Hoře a prodáno r.1623 Karlu Willingerovi ze Schönenperku. V 17.st. zde pak vládl slezský komorní rada Horacius Forno a jeho syn, koncem 17.st. pak s menšími přestávkami majitelem patřilo panství hraběcímu rodu Braidů. Ježkovice byla zemědělskou vsí s dvorem a sedláky. V 19.st. se v obci rozvíjí soukenická výroba domácí, ale i tovární, později byla zahájena výroba perleťových knoflíků. Škola byla postavena r.1854. V r.1933 zde vzniklo lesní družstvo, pila byla provozována do r.1948. V r.1939 vzniká kaple.
Dnes zde najdete doškovou chalupu, několik křížů, kaplička u návsi s obrazem sv. Floriána, pomník obětem I.sv.války na návsi s plastikou ženy s dítětem, kaple u hřbitova z 20.st.. U obce stojí rybník, pomník ukončení II.svět. války (9.5.1945) na okraji lesa nad obcí, pomník sovětským letcům v lese směrem na Ruprechtov.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Obec Moravské Prusy-Boškůvky vznikla v r.1964 sloučením dvou obcí. Moravské Prusy je větší obec na severozápadních okrajích Litenčických vrchů spadajících do úrodné Hané (vyškovská brána). První zmínka o Moravských Prusích je ze 12.st., ve 14.st. zde byl dvůr, mlýn, kostel a pravděpodobně zde byla i tvrz. Později zdejšímu kraji vládli slavkovští Kounicové. V 18.st. byl postaven barokní farní kostel sv. Jiří (D.Martinelli). První zmínka o Boškůvce je ze 14.st., osada je zvaná Buzkovice, Boškůvky od 15.st.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v Moravských Prusích najdete kromě dominantního barokního kostela a zbytků tvrze (pahorek na okraji obce) likérku a rybník, do 19.st. zde vyráběl pivovar. V okolí je krásná lesnato-polní krajina. V Boškůvce uvidíte na návsi zvonici z 19.st.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Orlovice jsou malou obcí uprostřed lesů a polí Litenčických vrchů (její části Orlovické vrchy) na svazích nad Medlovickým potokem. V době slobvasnké zde stával dvorec s kostelem. Počátek obce je spjat s komendou řádu maltézských rytířů - s hradem johanitů (řád špitálu sv. Jana Jeruzalemského tj. johanité alias špitálníci nyní zvaní maltézští rytíři), kteří jej zde postavili ve 13.st. (nejvýznamnější místo na Moravě). Místní državy vlastnili johanité již od 12.st. do r.1490. V 15.st. dočasně držel hrad císař Zikmund a za husitských bouří hrad zanikl. V 15.-16.st. se zde střídají majitelé (z Modřic, z Kunovic, z Doloplaz, z Nevidomí, z Prusinovic, z Bílkova, z Žerotína, ze Zástřizl).
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes se zde dochovaly výrazné valy a příkopy bývalého hradu, nad obcí stojí kostel svatého Václava z r.1785, na jehož stavbu se použili kameny z hradu. Dále zde najdete památkově chráněný dub a cyklostezku.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Poměrně rozlehlá obec Pustiměř schovaná pod východními svahy Drahanské vrchoviny na okraji Vyškovské brány (čili úrodná Haná) leží asi 5km severně od Vyškova. První zmínky o obci jsou z 11.st., je zeměpanskou vsí, později ji získali olomoučtí biskupové. Již však v 6.-9.st. (Sámova a Velkomoravská říše) zde stávalo hradisko (později hrad Dolní Melice), které bylo významným centrem okolí - pod hradiskem vedla významná kupecká stezka. Stávala zde v té době rotunda sv.Pantaleona (byzantskému světci a patronu lékařů). Ve 13.st. vzniká nedaleko další biskupský hrad tzv.Horní Melice. V r.1340 byl v Pustiměři založen ženský klášter sv.Benedikta (tehdejším moravským markrabětem Karlem IV.) a obec je nazývána městečkem. Ten významně ovlivňoval okolí. Za husitských válek byl klášter a oba hrady byly pobořeny. Klášter byl r.1588 zrušen. V 16.st. nastává postupný rozvoj (zemědělství i řemesla), který přerušila v 17.st. třicetiletá válka.Od r.1850 si Pustiměř volí vlastního starostu, stává se součástí vyškovského soudního a politického okresu. Nastává rozvoj kraje (zemědělství, spolky).
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete pozůstatky rotundy sv. Pantaleona, kostel sv. Benedikta ze 20.st., kaple sv. Anny, Getsemanskou zahradu, zvonici se sochou sv. Floriana, sochu sv. Jana Nepomuckého z 18.st., barokní kříže, památnou lípu na hřbitově, smírčí kámen u myslivny.
[web obce]
Dvojobec Račice-Pístovice vzniklá v r.1960 leží asi 9 km západně od Vyškova v údolí potoka Rakovce plného rybníků mezi lesy Drahanské vrchoviny.
Osídlení v Račicích vznikalo ve 13.st., stával zde hrad a kolem něj ves. Patřily pánům z Hněvína Mostu (Hrabišicové), kteří zastávali nejvyšší úřady v Čechách a založili křížovnický klášter v Praze. Sídlil zde loupeživý rytíř Friduš z Linavy, hrad dobyl a zbořil Jan Lucembusrký. Ve 14.st. byl obnoven jako zeměpanský, sídlil zde rod z Lipé, ze Šternberka, z Kravař, a v 16.st. rod z Boskovic, Haugwitzové (ti přestavěli hrad na renesanční zámek). Pánové z Petřvaldu zde již na zámku provedli renesanční úpravy (je zde pamětní deska a renesanční krb v hlavním sále). Díky účasti na stavovského povstání proti Habsburkům jim byl majetek po Bílé hoře konfiskován (Hanuš Petřvaldský zemřel na Špilberku), získali jej pánové ze Schönenperku a pak Kratzerové, dále de Torno a od r.1670 Braidové, kteří v drnovickém kostele mají rodinnou hrobku. V té době vznikají barokní přestavby Račic, najdeme zde několik vzácných barokních děl. V 19.st. vlastní Račice baron Mundy, který (zbohatlý tkalcovský mistr), jehož syn MUDr. J.von Mundy byl zakladatelem rakouské sanitní služby a spolu s A.Dunantem zakládal Červený kříž. Mundyové provedli na zámku rozsáhlé empírové úpravy, ale r.1864 jej prodávají von Kramstovi. Později zde seděl baron Palm. V r.1938 byl na račický zámek umístěn generální štáb československé armády včetně hlavního velitele ozbrojených sil ČSR generála L.Krajčího. Psledním majitelem zámku byl Pavel rytíř ze Schollerů, který zde zůstal do r.1945. Zámek mu byl vyvlastněn, bylo zde rekreační středisko OP Prostějov. V 50.letech zde byla vnitřní stráž ministerstva vnitra, od r. 1959 zvláštní škola z Vyškova, která zde sídlí doposud. U školy je odborné učiliště a domov, učí se zde zedníci, dlaždiči, švadleny, kuchaři a aranžéři. Pístovice se poprvé připomínají r.1375 jako součást račického panství, se kterým obec sdílela další osudy. V 19.st. zde fungovala soukenická továrna, vlnařská přádelna, výrobny perleťových knoflíků. V okolí se těžily droby, byl a zde pila a mlýn.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v Račicích najdete renesančně-empírový dvoupatrový zámek se třemi nárožními věžemi a zazděnými renesančními arkádami, renesančními a barokními budovami bývalého předhradí. Uvnitř uvidíte renesanční klenby a renesanční krby. V předzámčí je barokní kostel Zvěstování Panny Marie. V obci najdete barokní sochu Immaculaty, sochy sv. Vendelína a sv. Floriána. Pístovice jsou vyhledávanou rekreační oblastí, Pístovecký rybník s chatovou oblastí a autokempem je vyhlášenou místní riviérou, vedou tudy cyklostezky, půjčíte si zde lodičky.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Obec Ruprechtov je poměrně rozsáhlá obec a nachází asi 12 km severozápadně od Vyškova a asi 14 km severně od Rousínova. Leží na silnici č.379 na výšině mezi říčkou Malá Haná a potokem Podomice. Leží na východním okraji Vyškovska a v současnosti (r.2007) zde žije asi 560 obyvatel. Obec patřila ve 14.st. pravděpodobně pod panství holštejnské v Moravském Krasu, kde stával hrad. Osada byla kolonizační založená Němci. Pak osada přechází k panství račickému. V té době asi zpustla po morové ráně. Nové osídlení vzniklo asi po husitských válkách a to českými lidmi. V 15.st. jsou majitelé Račic a tudíž i Ruprechtova Kravařové, pak Boskovicové, Haugvicové z Biskupic či Petřvaldští, kteří zde vládli až do pozemkové reformy. Obec byla v té době vlastně jen panským dvorem s okolními staveními, obyvatelé se živili také výrobou vlněného zboží, perleťových knoflíků, tkalcovstvím. Stávaly zde mlýny. V 19.st. nastává čilý spolkový život - čtenáři, tkalci, Sokol, hasiči, pěvecko-divadelní Lumír. Ve 20.st. za okupace měla být vesnice srovnána se zemí, neboť patřila na okraj vojenské německé střelnice.
Dnes v obci najdete doškovou chalupu u silnice, kostel sv.Václava, socha sv.Norberta, kaplička u silnice. Opravdovým unikátem u nás je pak větrný mlýn - zděný holandského typu z r.1873, který měl původně obvyklé lopaty, ale mlynář Cyril Vágner jej osadil efektivnější Halladayovou turbínou, která lépe odolávala silnému drahanskému větru. Dnes už sice ruprechtovský mlýn mouku nemele, ale vzácná technická památka je zpřístupněna veřejnosti. Dokonce je přihlášen na zápis do seznamu památek UNESCO. Na říčce Podomce leží vodní nádrž a je u ní koupaliště a Ranč POME. Obec patří do mikroregionu Drahanská vrchovina. Okolní krajina je romantickou zvlněnou krajinou s poli a smíšenými lesy protkanými hustou sítí značených turistických tras, cyklotras a naučných stezek. Překrásné je blízké rakovecké údolí, zajímavé je hradiště na Černově, zříceniny Kuchlova a Hrádku na Malé Hané či nedaleká velká vodní nádrž Opatovice. Sverozápadně od obce najdete v polích několik bunkrů, vybudovaných za 2. sv.války v místech rozšířené střelnice z r.1935. Bunkry sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Topolany jsou malou obcí v úrodné vyškovské brány mezi říčkou Hanou a nově postavenou dálnicí (2006), 4km východně od Vyškova. První zmínky spadají do 14.st..
--fotky zde zatím neuvedeny--
Stojí zde fara. Pozdně barokní farní kostel sv. Mikuláše je z r. 1760 s renesančním zvonem z r.1539, u kostela stojí hřbitov, na jehož zdi jsou náhrobní desky prarodičů spisovatele K.Dvořáčka a J.Sonnewenda (popraven r. 1942) a hroby rodičů K.Gottwalda. V obci dále najdete sportovní areál (amfiteátr) či útulek pro koně.
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
[web obce]
Malá obec Zelená Hora na východních okrajích Drahanské vrchoviny asi 7 km severně od Vyškova. Patří k nejmladším v regionu, vznikla až v 18.st. (1763). Původně vznikla z popudu biskupských rubačů, nazývala se Kopčany, pak Grünberg. V 19.st. se zde lidé živili zemědělstvím a prací v lese, stávaly zde větrné mlýny. Podomácku se živili soukenictvím. Obec od založení příslušela do Pustiměře, od druhé poloviny 19.st. byla politicky samostatná. V l.1924-5 získala vlastní katastr a jmenuje se již Zelená Hora. V l1935-6 byla v okolních lesích vybudována rozsáhlá vojenská střelnice, kterou později využila nacistická okupační vojska a Zelenou Horu vysídlila. V 60. létech 20.st. byla obec připojena k Pustiměři, od které se osamostatnila v r.1990. Nyní obě obce patří do mikroregionu Melicko.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete pískovcový kříž na návsi z 19.st., sochu sv.Václava na počest padlých, pomník "vysídlení obce" a památník konce války. Dále zde najdete zvoničku či různé kříže. Nedaleko obce stojí bývalé velkomoravské hradiště a místo biskupského hradu ze 12-14.st.
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Vyškovsko (popis regionu)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]