Hodonínsko
památky městysů a vsí
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Hodonínsko (popis regionu)
|
(k 1.1.2008)
Celkem je obcí v regionu: [82]
z toho měst: 8, městysů: 0 a vsí: 74
Archlebov
Blatnice pod Svatým Antonínkem
Blatnička
Bukovany
Čejč
Čejkovice
Čeložnice
Dambořice
Dolní Bojanovice
Domanín
Dražůvky
Hovorany
Hroznová Lhota
Hrubá Vrbka
Hýsly
Javorník
Ježov
Josefov
Karlín
Kelčany
Kněždub
Kostelec
Kozojídky
Kuželov
Labuty
Lipov
Louka
Lovčice
Lužice
Malá Vrbka
Mikulčice
Milotice
Moravany
Moravský Písek
Mouchnice
Mutěnice
Násedlovice
Nechvalín
Nenkovice
Nová Lhota
Nový Poddvorov
Ostrovánky
Petrov
Prušánky
Radějov
Ratíškovice
Rohatec
Skalka
Skoronice
Sobůlky
Starý Poddvorov
Stavěšice
Strážovice
Sudoměřice
Suchov
Svatobořice-Mistřín
Syrovín
Šardice
Tasov
Těmice
Terezín
Tvarožná Lhota
Uhřice
Vacenovice
Velká nad Veličkou
Věteřov
Vlkoš
Vnorovy
Vřesovice
Žádovice
Žarošice
Želetice
Žeravice
Žeraviny
|
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Hodonínsko (popis regionu)
Archlebov ^
[web obce]
Obec Archlebov se nachází asi 8 km severozápadně od Kyjova a asi 3,5 km jihozápadně od Ždánic, leží ve zvlněné krajině Ždánického lesa (přírodní park) mezi poli, sady a vinohrady na Spáleném potoce pod kopcem Petrovec. Obcí vede silnice č.54. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 880 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1349, osídlení zde ale bylo daleko starší a to díky výhodné poloze, úrodná půdě, vodě a lesům. Osada byla zemědělská s hospodářským statkem, stávala zde tvrz a osada se silně rozvíjela, že byla nazývána městečkem. Ve 14.st. patřila pánům ze Ždánic, z Popovic, z Waldsteina, z Věteřova. V 15.st. vlastnili městečko pánové z Žeravic, z Mrdic, z Kunštátu či ze Zástřizl. Pravděpodobně v letech válek krále Jiřího z Poděbrad s M.Korvínem byla zničena archlebovská tvrz s dvorem. V 16.st. se jako majitelé osady vystřídali pánové z Ludanic, z Vranova, z Doloplaz a z Koněpas. V r.1544 se dostal celý Archlebov v držení Jana Ždánského ze Zástřizl a od těch dob zůstal přidělen ke ždánickému majetku. Tehdy také kraj zakusil nájezdy Turků a Uhrů, také neúrodu či živelní pohromy. V té době také většina obyvatel patřila pod církev Jednoty bratrské, stál zde bratrský sbor, kaple. V r. 1558 koupili panství Šemberové z Boskovic, kteří ho pak v r.1565 přenechali pánům z Kounic a na Slavkově. Těm byl za podporu stavovského povstání majetek po Bílé Hoře konfiskován a v r.1622 přenechán Liechtensteinům, kteří zavedli opět katolictví a vlastnili ždánické panství až do pozemkové reformy po 1.sv. válce. Třicetiletá válka citelně zasáhla celý kraj, po válce byl dosídlován převážně Němci. V 18.st. kraj strádal nejen pod nájezdy Turků, Kuruců, Tatarů, ale i různými válkami a přírodními pohromami (sucho, neúroda...). V r.1730 byl postaven nový kostel na místě kaple Jednoty bratrské, v r.1784 vznikla fara a o rok později škola. V r.1805 přes obec táhli Rusové, po bitvě u Slavkova pak zase Francouzi, kteří zde byli ubytováni a vyplenili co se dalo. Po politické stránce byl v tomto století významný r.1848, který zrušil vrchnostenské výsady. V r.1866 při pruském vpádu se rozšířila cholera. Konec 19.st. je ve znamení vzniku spolků, národního obrození. 20.st. se nevymykalo standardním událostem - založení republiky, krize, protektorát, vysídlení Němců.
--fotky zde zatím neuvedeny--
V obci dnes najdete dominantní jsou kostel sv. Šebestiána a Rocha z 18.st. s hřbitovem, budovu základní školy, ve vinohradech dvě barokní kapličky, poklonu sv.J.Nepomuckého, památník obětí 1. světové války. V obci působí známý národopisný soubor Archlebjan a jsou zde živé lidové tradice - krojované hody, průvody, . Obec je známa svou vinařskou tradicí, je součástí mikroregionu Ždánicko, a vede přes ní tzv. Kyjovská cyklostezka.
Blatnice pod Svatým Antonínkem ^
[web obce]
Velká slovácká obec Blatnice pod Svatým Antonínkem, spjatá s vinařstvím, se nachází asi 12,5 km severovýchodně od Strážnice a asi 6 km východně od Veselí nad Moravou, leží tedy na severovýchodním okraji Hodonínska, ve zvlněných jihozápadních okrajích Vizovické vrchoviny, pod kopci Svatý Antonínek, Střečkův kopec a Roháč na říčce Svodnici, která odtéká na západ do údolí Moravy. Obcí prochází silnice č.54. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 2100 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1046 ze zakládací listiny staroboleslavské kapituly. Blatnice ležela na obchodní cestě z Moravy do Uher, byla součástí kunovického a později olomouckého biskupství. V r.1296 patřila Oldřichu z Hradce, ze 13-14.st. pocházejí první zmínky o pěstování vína. Ve 14.st. patří obec ostrožskému panství. Ve viniční trati Plachty vlastnil vinohrad J.A.Komenský, který měl v Blatnici příbuzné. Obec je spjatá (kromě vína) s tradicí poutí ke sv.Antoníčkovi.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete kostel sv.Ondřeje z 18.st. s oltářním obrazem od Joži Úprky z r.1887, toskánský sloup se sochou P.Marie, poutní barokní kapli sv.Antonína Paduánského ze 17.st. s křížovou cestou, velká socha sv.Antonína, vinařské tradice - bohatá základna vinařů, tvořících kvalitní vína, z nichž nejznámější je místní jemné cuveé vín Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného - "Blatnický Roháč ", krojované hody, poutě. V obci najdete bezpočet vinných sklepů, z nichž nejstarší pocházejí z konce 16. a počátku 17.st. a v lokalitě Stará hora spolu s ostatními lidovými stavbami byly zahrnuty do vesnické památkové rezervace. Na okraji obce je koupaliště, pro cyklisty je zde dostatek stezek ( obcí prochází Strážnická cyklostezka). Vesnice je také známá výrobou kraslic. V budově mateřské školy najdete místní muzeum s expozicí hraček, hospodářských náčiní, ložnice, krojů, kuchyně - prostě místopisu obce. Obec vydává Blatnické Nezávislé Noviny a je součástí mikroregionu Ostrožsko a Strážnické vinařské oblasti.
Blatnička ^
[web obce]
Slovácká vinařská obec Blatnička se nachází asi 11 km východně od Veselí nad Moravou a asi 16,5 km severovýchodně od Strážnice v severovýchodních částech Hodonínska, leží na pomezí Vizovických vrchů a Bílých Karpat, na říčce Svodnici pod kopcem Jasenová. Obcí vede silnice č.54. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 430 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1362, obec stojí na cestě z Moravy do Uher, náleží ostrožskému panství. V r.1371 odkazuje moravský markrabě Jan Jindřich obec svému synu Janu Soběslavu. V 15.st. získává ves válečník krále Zikmunda Stibor ze Stibořic, později zde majetek vlastní pánové ze Šternberku, z Vojslavic, z Klokočné, z Kunovic. Z panování pánů z Kunovic se dochoval písemný urbář - v obci jsou statkáři, kožešník, krejčí, nádeníci a hofeři, je tu několik rybníků, jsou zde také Židé. V 16. století zde nastal rozvoj vinařství, obilnářství a rybníkářství. Počátek 17.st. je plný útrap - vypálení obce v r.1605 Bočkajovci, majitelé za účast na stavovském povstání přicházejí v r.1620 o majetek, obec pustoší císařští, uherští Gáborovci, obec byla vypálena a zpustla. V r.1625 kupuje od císaře Ferdinanda II. obec Liechtenstein v rámci ostrožsko-kunovického panství, v r.1657 začíná rekatolizace - nastupují cisterciáci z kláštera na Velehradě. Obec se pomalu vzpamatovává. V r.1663 je obec vypálena Turky, stejný osud ji čekal v r.1686, 1703, 1706 a 1709 (Kuruci). Dále následují bohatší léta s léty pohrom - sucho, mor. V r.1721 je postavena zvonice. V obci se dále pěstuje víno, v okolí je množství luk, od r.1781 je tolerančním patentem povoleno i jiné náboženství. V r.1788 má obec nový název - Malá Blatnice, platí až do r.1883. V r.1827 se zaměřuje tzv.stabilní katastr a dochází k očíslování parcel. V r.1848 zaniká feudální řád, byla založena obecní škola. Od r.1850 byla Blatnička zastoupena v samosprávě velkoobce Horní Němčí prvním starostou. V r.1874 vzniká nová škola. V r.1935 začíná stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie. V r.1980 dochází k přidružení Blatničky do spádové obce Blatnice. Od r.1986 se v obci rozvíjí pěstování hub (hlívy ústřičné, límcovky, houževnatce a penízovky). Od r.1987 v obci vzniká největší velkochov holubů v ČR (v r.1991 dosáhl počet 5000 ks). Inteligencí nové doby byl v r.1995 zrušen i s první jatkou s vývozem do Evropské unie. Taktéž byl zrušen vyšlechtěný nový hybrid masného holuba - Maloblatnický masný holub. V r.1990 dochází k rozdělení Blatnice a Blatničky. V r.2002 získává obec titul Vesnice r.2002. V r.2006 vzniklo Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete kapličku P.Marie Sedmibolestné z r.1866, je kostel Nanebevzetí P.Marie ze 20.st., pomníky obětem 1.sv. a 2.sv. války na hřbitově a několik křížů. V obci se pravidelně koná mezinárodní přehlídka dechových hudeb (pracuje zde soubor Blatnička), obyvatelé obce dodržují tradice a obnovují lidové kroje, pracuje zde dětský folklorní soubor Jasenka. V obci se daří vinohradnictví -nachází se zde mnoho vinných sklípků i větších vináren. Pod obcí najdete vodní nádrž Blatnička na říčce Svodnici. Na katastru obce se nachází ojedinělá přírodní památka -"Borky", místo, kde stále probíhá výzkum o vývoji naší planety. Zdejší nálezy sahají až do doby před 53 miliony let.
Bukovany ^
[web obce]
Slovácká obec Bukovany se nachází asi 4 km severozápadně od Kyjova a asi 6 km jihovýchodně od Ždánic. Leží ve zvlněné krajině východních okrajů Ždánického lesa nad údolím Kyjovky (Stupavy). V současnosti (r.2007 zdě žilo asi 760 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1201, kdy ves patřila klášteru Hradisko u Olomouce. Ten ji od 14.st. do r.1548 pronajímá. Pak se obec stává poddanou vsí královského města Kyjova, za jeho panství se z bukovanských Skal vozil kámen na plánované kyjovské věže, brány a hradby. V 17.st. probíhají ve vsi a v celém kraji pohromy - r.1605 vpád Bočkajovců, .r1623 vpád vojska Betlena Gábora, r.1678 řádí v obci Kuruci a r.1683 Turci. Kyjov který obec drží až do r.1785. Tehdy se obec vyvázala penězi, a to až do r.1848, kdy bylo zrušeno poddanství.
--fotky zde zatím neuvedeny--
V obci dnes najdete sochu sv.J.Nepomuckého, pískovcový kříž u silnice na Ždánice z r.1928, výklenkovou kapličku sv.Anny z r.1995. Dodnes se v obci dodržují lidové tradice - lidový kroj, košt vína, hody a písně (v obci působí ženský i mužský pěvecký sbor). Nad obcí stojí moderní replika větrného mlýna s rozhlednou z r.2004. U něj také najdete slováckou chalupu, vinný sklep s rotundou, domek řemesel, slovácké stavení, dětské hřiště, taneční parket a parkoviště. Obec je součástí mikroregionu Babí Lom.
Čejč ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Čejkovice ^
[web obce]
Vinařská obec Čejkovice v krásné krajině Mutěnické pahorkatiny byla od 13.st. templářským majetkem a od té doby jsou centrem kraje. Templáři zde založili tradici vinné révy a první sklepy. Po zrušení řádu patřilo již městečko rodu Prusinovských z Víckova, kterým bylo za protihabsburský odboj na Moravě po Bílé hoře panství zkonfiskováno a získali jej jezuité z Olomouce. Nastává velký rozvoj díky vinařství. V 18.st. byly provedeny barokní úpravy a přístavby a vinné sklepy. V r.1773 byli jezuiti zrušeni, zámek připadl studijnímu fondu, r.1783 jej koupili Habsburkové, kteří jej vlastnili až do r.1918.
Původní tvrz je dnes krásně renovována na zámecký hotel s barokní sýpkou. Dále zde můžete navštívit kostel Sv. Kunhuty či barokní faru a mnoho selských usedlostí a hlavně okolní vinice na kopcích. V 19.st. zde strávil část svého dětství T.G.Masaryk, v domku je instalována stálá expozice ze života T. G. Masaryka. V obci je škola s bazénem dle projektu B.Fuchse.
Čeložnice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dambořice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dolní Bojanovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Domanín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dražůvky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hovorany ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hroznová Lhota ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hrubá Vrbka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hýsly ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Javorník ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ježov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Josefov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Karlín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kelčany ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kněždub ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kostelec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kozojídky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kuželov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Labuty ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Lipov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Louka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Lovčice ^
--fotky zde zatím neuvedeny--
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
Lužice ^
[web obce]
Obec Lužice - je to středně velká obec nedaleko Hodonín mezi Hodonínskými rybníky a tratí Hodonín-Břeclav. Vznikla někdy ve 13.st., byla majetkem velehradského kláštera, později patřila pánům z Potštjena, ve 14.st. zde stála tvrz. Od 16.st. patřily Lužice vždy k hodonínskému panství. Založením zemědělská obec s vinicemi, višňovými, broskvovými a jabloňovými sady se změnil a v 19.s.t, kdy zde vznikly lignitové doly, sklárna, v r.1841 byla přivedena železnice, v současnosti zde probíhá těžba nafty a plynu. Od bývalé cihelny z vrtu se vede jodobromová voda do hodonínských lázní.
Z památek zde dnes najdete kostel sv.Cyrila a Metoděje z 19.st. Obec spadá do regionu Podluží, ve kterém jsou stále živé lidové tradice slavností, hodů, písní a tanců.
Malá Vrbka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mikulčice ^
[web obce]
Obec Mikulčice - je to zemědělská obec v regionu Podluží mezi řekou Kyjovkou a železniční tratí Hodonín-Břeclav, spjatá s nedalekou NKP Mikulčice-Valy, což je archeologická lokalita slovanského hradiště. Osídlení je zde však známo od doby kamenné, laténské a římské. První zmínky o samotné obci pocházejí ze 12.st., patřila kostelu v Břeclavi, místní kostel vznikl ve 14.st., v 15.st. zde stojí tvrz (dnes nezachována), v 18.st. je postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie. kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st. V 19.st. byla postavena přes ves trať z Břeclavi na Hodonín.
Dnes v obci najdete, kromě posledního lignitového dolu u nás, kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st., s gotickým jádrem a dubovým kněžištěm ze 14.st., barokní sochu sv. Ondřeje, kapli sv. Rocha s lidovými ornamenty, faru s malovaným žudrem. Obec je známa silničním během Velká Morava ze soutěže Grand Prix ČR. V okolí se také těží ropa a plyn - uvidíte tu typucké malé kávající se stroje na čerpání podzemního zlata.
Mikulčice-Valy NKP Mikulčice-Valy - je ranně středověké slovanské hradiště a pobočka Masarykova muzea v Hodoníně zde zpřístupňuje návštěvníkům archeologickou expozici nejrozsáhlejšího slovanského naleziště u nás. Toto sídliště patřilo mezi významná mocenská a kulturní centra západních Slovanů v době Velké Moravy, bylo působištěm věrozvěstů sv. Cyrila - Konstantina a sv. Metoděje. Návštěvník zde najde ve stálé expozici ve dvou zděných pavilonech archeologické nálezy ze 7.- 9.st., kromě toho v okolí jsou zvýrazněny půdorysy církevních a světských staveb. Od roku 1954 zde bylo odkryto přes 2500 hrobů, situovaných v sousedství dvanácti kamenných kostelů z 9.st., objeveno bylo na tisíce různých předmětů denní potřeby, keramiky, šperků a zbraní i zachované desetimetrové dubové čluny. První expozice byla otevřena v r.1960, současná podoba je z r.1997. Okolní lesy s loukami jsou nádhernou lokalitou k procházkám, můžete zde vidět mnoho ptáků a jiné zvěře, např. také bobry či jejich všude přítomné typicky okousané stromy.
Milotice ^
[web obce]
Obec Milotice - je to malá obec nedaleko Vlkoše v úrodném údolí Kyjovky nedaleko od velkého lesa Doubrava. Počátek obca spadá někdy do 12.st., první zmínky jsou ze 14.st., kdy zde již stál gotický kostel a tvrz, na níž sídlili pánové z Ronova. V 15-16.st. zde vládl např. Zikmund Lucemburský, pánové z Moravan, z Kravař, z Ojnic, Zástřizlové či Žerotínové. V té době je v okolí obce několik rybníků, vinohrady, mlýn. Koncem 16.st. je za pánů z Enczesfeldu tvrz přestavěna na renesanční zámek. Na počátku 17.st. zde vládne Václav Albrech z Valdštejna, nájezdy a 30-letá válka pustošili okolí i obec. V r.1648 Harrachové prodávají majetek Seréniům (ti zde byli až do r.1888). Ti zde přesídlují své poddané ze světelského panství, čímž mění ráz obce. Původní renesanční zámek byl v 18.st. přestavěn na barokní a oplývá dnes bohatou barokní výzdobou jak exteriérů, tak i interiérů. V r.1888 získala Milotice hraběcí rodina Seilern Aspang, Milotice se slibně rozvíjely, je zde statek, cihelna, lihovar. Vznikají v okolí doly na hnědé uhlí.
Dnes zde najdete barokní zámek, franzouský park, oboru s centrálním pavilonem, galerii vín či bažantici, barokní kostel Všech Svatých z 18.st. na místě starého gotického kostela, faru z 18.st.. barokní a rokokové plastiky a sochy. Jsou zde živé tradice koštů vína, hodů a jiných folklórních slavností pořádaných ve sklepích v části Šidleny.
Moravany ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Moravský Písek ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mouchnice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mutěnice ^
[web obce]
Obec Mutěnice - je to velká vinařská obec (největší na Slovácku) na potoce Nový (Mutěnický) ležící asi 10 km severozápadně od Hodonína ve zvlněné krajině plné vinohradů a rybníků. Osídlení zde vznikalo ve 13.st. osada patřila Templářům, Johanitům, stávala zde tvrz zničená za husitských válek. Dále zde vládli pánové z Kunštátu, z Lipé, z Pernštejna, z Vartenberka, Žerotínové, Salmové a další. Mutěnice jsou spjaty s historií nedalekého Hodonína. Celá léta v 15-17 st. jsou obdobím pustošení kraje díky vpádům různých vojsk - Korvín, Bočkajovci, císařsko-české pomezní boje 1620, vpád Gábora, Kuruci. Za 30-leté války zde vládl Žampach z Potštejna, dále Opersdorfové, Lichtensteinové, Czsaborové a pak císařští (Fr.Lotrinský koupil hodonínsko) až do r.1919.
Dnes v této největší vinařské obci hodonínska uvidíte barokní kostel sv.Katěřiny z 18.st.(základy ze 13.st.), morový hřbitov s kaplí sv.Rocha z 19.st., radnici z 19.st., trať z r.1900, základní školu ze 20.st. dle B.Fuchse, raritou je velké množství sklepů v lokalitě Bůdy a na Dubňanské hoře s osobitou architekturou (přes 800 sklepů). Dva roky svého dětství zde strávil T.G.Masaryk. Mutěnice jsou jednou z největších vinařských obci na Moravě, podle ní je pojmenovaná tradiční vinařská oblast - Mutěnická. Je zde stále živá folklórní tradice - podlužácké kroje, slovácké písněmi, hody a tance. Nedaleko obce je soustava Zbrodských (Mutěnických) rybníků. Známé jsou zde Sklepy Jarošek - najdete zde malé muzeum s expozicí pěstování vína, palení, lesnicko-mysliveckou expozici a prodejnu palírenských a vinařských výrobků.
Násedlovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nechvalín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nenkovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nová Lhota ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nový Poddvorov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ostrovánky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Petrov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Prušánky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Radějov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ratíškovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Rohatec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Skalka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Skoronice ^
[web obce]
Obec Skoronice se nachází asi 4 km jihovýchodně od Kyjova a asi 8 km severovýchodně od Dubňan. Leží vedle Vlkoše pod jižními svahy Kyjovské hornatiny a na severních okrajích borových lesů Doubrava. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 530 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1322, kdy převod této slovanské vsi schválil český král Jan Lucemburský. Po Bílé Hoře v r.1623 byly Skoronice zničeny a vylidněny za betlehenových nájezdů. Pán milotického panství, kam obec spadala, feudál Gabriel Serenyi začal svoje panství osazovat po r.1652 z kunwaldského panství německými osadníky, kteří byli pod 2.sv. válce vysídleni a vesnice dosídlena českými přistěhovalci.
Dnes je zde živá tradice slováckých lidových slavností - jízda králů, fašaňk, stavění a kácení máje, krojované hody a mnoho dalších. Působí zde ochotnický divadelní spolek, dětský národopisný soubor, v knihovně najdete národopisné muzeum Slovácká izba, v obci stojí sochy sv. Františka a Anny a kostel sv. Floriána. Mezi zajímavosti patří také vinné sklepy Skoronské bůdy s nedalekou přírodní nádrží či venkovská usedlost č. p. 29.
Sobůlky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Starý Poddvorov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Stavěšice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Strážovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Sudoměřice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Suchov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Svatobořice-Mistřín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Syrovín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Šardice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Tasov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Těmice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Terezín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Tvarožná Lhota ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Uhřice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vacenovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Velká nad Veličkou ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Věteřov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vlkoš ^
[web obce]
Obec Vlkoš - je obec ležící mezi Kyjovem a Vracovem pochází někdy ze 13.st. Na kopci "Baba" prý sídlila šlechta a pod ním se utvářela ves se starou vinařskou tradicí.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st., pod vinařskou tratí "Dlúhá hora" sklepy, kterým se dnes říká "pod horú". V obci jsou tradiční krojované hody s tzv. kradením káčera a hodovým vínkem. Vesnice leží na vlakové trati Kyjov-Bzenec a je z ní nedaleko jak do kopců Kyjovské pahorkatiny na severu, tak i do rozsíhlého lesu Doubrava na jihovýchodě.
Vnorovy ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vřesovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žádovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žarošice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Želetice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žeravice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žeraviny ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Hodonínsko (popis regionu)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]
