Hodonínsko

památky regionu a měst

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Hodonínsko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu 8 měst (k 1.1.2008) Bzenec Dubňany Hodonín Kyjov Strážnice Veselí nad Moravou Vracov Ždánice

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Hodonínsko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu ^

Památky UNESCO - zde nejsou.

Národní kulturní památky - Mikulčice, velkomoravská sídelní aglomerace od r.1962; Soubor movitých archeologických nálezů z hradiště Mikulčice z období Velké Moravy od r.2006; Milotice, zámek Milotice od r. 2001.

Archeologické památkové rezervace - zde nejsou.

Ostatní památkové rezervace - zde nejsou.

Městské památkové rezervace - zde nejsou.

Vesnické památkové rezervace - Petrov - Plže s areálem vinných skpelů od r.1983; Blatnice - Stará Hora s lidovou architekturou od r.1995.

Krajinné památkové zóny - zde nejsou.

Městské památkové zóny - Kyjov od r.1995; Strážnice od r.1990; Veselí nad Moravou od r.1995.

Vesnické památkové zóny - Vápenky od r.1995; Javorník - Kopánky od r.1995.

Hrady - zde nejsou.

Zříceniny - v Bohuslavicích, ve Ždánicích,

Zámky - barokní v Miloticích, barokně modernizovaný v Hodoníně, barokně-empírový ve Veselí nad Moravou, romantický Strážnice, barokní ve Ždánicích, barokně pseudogotický v Bzenci, barokní ve Strážovicích, barokní v Kostelci, barokní v Dolních Moštěnicích, barokní v Žádovicích, původně barokní v Žeravici (dnes škola), renesančně-barokní v Louce, barokní v Šardicích.

Tvrze - v Čejkovicích; tvrziště v Nechvalínu; tvrziště ve Věteřově; tvrziště v Sobůlkách.

Ostatní památky - rozhledna je na Travičné nad Tvarožnou Lhotou; větrný mlýn je u Kuželova; větrný mlýn u St.Poddvorova; v Hodoníně je ZOO; technická památka Baťův kanál; technická památka vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou.

Bzenec ^

[web města] Město Bzenec městečko podél potoka Syrovinky asi 15 km severovýchodně od Hodonína ležící mezi rozsáhlým lesním komplexem Doubrava a podhůřím Chřibů, Kyjovskou pahorkatinou, tedy v krajině vátých písků, doubrav, sadů, vinohradů, lidových tradic, v krajině Slovácka. Kdysi královské město je dnes položeno na významné silniční a železniční trase Brno-pohraničí. Za Slovanů zde bylo jedno z center Velkomoravské říše, první zmínky pocházejí z 11.st., ve 12.st. zde stával královský hrad a u něj městečko, hrad (byl součástí obrané linie českého státu proti uherské hranici) zanikl za husitských bouří. Velký rozvoj nastal za Karla IV., již v té době zde stávaly vinice. Stávala zde také zemanská tvrz, později nahrazena zámkem renesančním, přestavěným barokně a pseudogoticky (nádherné věžice s cimbuřím), bývalo zde sídlo Víno Bzenec, dnes je zámek opravován. V okolí je anglický zámecký park, ve kterém stojí dvě nejstarší lípy na Moravě, pod zámkem sklepy, ve kterých dozrávají kvalitní vína (Bzenecká lipka, Zlatý hrozen, burgundské červené). Na místě bývalého hradu byla v 18.st. postavena kaple sv. Floriana a Šebestiána, dnes pouze zbytky.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete kromě uvedených památek také raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z 18.st., zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z 19.st. Tradice zpracování zemědělských produktů zde sahá až do 19.st., kdy zde byly zakládány první konzervárny. V okolí města jsou rozsáhlé těžební pole písku, písečná pole jsou v některých místech chráněna se svou teplomilnou a pískomilnou květenou a zvířenou. Město je kromě výroby vína (Bohemia Sekt) známo výrobou osiv, je to město potravin a vína, najdete zde také školy s tímto zaměřením.

Dubňany ^

[web města] Dubňany - bývalé hornické město (těžba lignitu) na okraji lesa Doubrava leží asi 7 km severně od Hodonína je známé mnoha spolky zabývajícími se slováckým folklórem a vinařstvím. Osídlení se datuje do 13 st. v osadě Jarohněvice, vlastní osada Dubňany vznikala kolem kostela ve 14.st. Byla to zemědělská ves s okolními dubovými lesy na písečném podloží. Ve 14.st. zde vládli páni z Lipé, z Ronova, z Letovic, z Boskovic, z Moravan, pak další a další pánové, bydleli v dubňanské tvrzi. Kraj trpěl jak v době husitské, tak v době válek Jiřího z Poděbrad a M.Korvína, za 30leté války i později. Vládli zde pánové z Kunštátu, Pernštějnové, z Lipé, Salmové, Illiésházy, katolický Žampach. Pohrůzách 30-leté války se zde stěhovali lidé ze Slovenska. Vládli zde Oppersdorfové, Kounicové, Ditrichštějni, Lichtenštejni, Csoborové a další. V 18.st. nastává úpadek, rozvoj nastává až v 19.st., kdy zde vznikají sklárny a zakládají se lignitové doly. Teprve ve 20.st. vzniká díky uhlí ze vsi město - stalo se to r.1964.

Dnes je to vinařské město se sklárnou, zpracováním ovoce a zeleniny, výrobou slovácké keramiky. Z památek zde najdete římsko-katolický farní kostel sv. Josefa z 19.st. s presbytářem z 18.st. a s římsko-katolickou farou z 19.st., z 18.st. je zde několik soch (J.Nepomuckého, sv. Vendelína). Najdete zde také stálou expozice o historii hornictví a sklářství.

Hodonín ^

[web města] Město Hodonín, spjaté s dětstvím T.G.Masaryka, leží uprostřed Moravského Slovácka v mírně zvlněné krajině vinohradů, v úrodném údolí řeky Moravy nedaleko hranic se Slovenskem a nedaleko od písčitých plání porostlých borovicemi. Osídlení zde vznikalo již za slovanského osídlení (nedaleké NKP Mikulčice), první písemné zmínky jsou z 11.st. o vodním hradu na významné stezce z Uher. V r.1228 za královny Konstancie Uherské (manželka Přemysla Ot.II) je Hodonín povýšen na město. Patřilo české koruně. Město s hradem stálo vždy jako obranná pevnost na uherském pomezí, často se v listinách zmiňují členové vládních rodů, kteří zde potkávali a jednali s moha uherskými protivníky. Od 15.st. zde vládli Kunštátští, vznikají rybníky, pak zde vládli Pernštejnové, panové z Lipé (rozšířila se jednota bratrská), později Salmové, Illyesházyové, Pálffyové. Za třicetileté války celé okolí i město utrpělo oboustrannými útoky. pak zde vládli Oppersdorfové, vznikají zde cechy (tkalcovský, krejčovský, kovářský, kolářský, stolařský, bednářský a zámečnický), později zde vládnou Lichtenštejnové, Czoborové, opravuje se románský kostel sv.Vavřince. V r.1762 kupuje panství Fr.Lotrinský (manžel M.Terezie), Habrsburkům pak patří až do r.1919. V té době již zámek byl předán k vojenské službě, pak zde vznikla tabáková výrobna (nejstarší v Evropě). V průběhu 17.-19.st. městem a okolím často procházejí a plení různá vojska (Kuruci, Turci, Prusové, Francouzi). Za napoleonských válek zde pobývali Alexandr i Napoleon, . Velký rozvoj nastal od r.1841, kdy zde byla postavena trať Severní Ferdinandovy dráhy. R.1850 se zde narodil T.G.Masaryk. Vznikají zde cihelny, sladovna, cukrovar, parní mlýn, město je osvětleno nejdříve petrolejkami, později plynem, rozvíjí se spolková kulturní činnost - spolek čtenářský, sdružení výtvarníků (Úprkové, Jaroňkové, Švabinský, Kalvoda, Kašpar...). 20. 11. 1944 bylo město postiženo velkým náletem, 12.4.1945 bylo osvobozeno sovětskou armádou jako první město v českých zemích. V r.1978 byl městu předán statut lázeňského města.

Dnes zde najdete - secesní radnici na náměstí ze 20.st. s členitým průčelím, secesní Dům umělců ze 20.st. dnes sídlo Galerie výtvarného umění, ve které najdete díla moravských autorů z 1.pol.20. stol (Úprka, Kalvoda, Mucha, Lolek), či sbírky současné fotografie a moderní české grafiky. Dále ve městě uvidíte barokní zámeček ze 17.st. dnes sídlo Masarykova muzea s expozicí T.G.Masaryka či historií města. Zajímavá jsou budova Obchodní akademie ze 20.st., bývala utrakvistická škola z 18.st. (učil se zde T.G.M.), farní kostel sv. Vavřince z 18.st. s věží ze 17.st. na místě původního goticko-románského kostelíka ze 13.st., římskokatolická fara ze 17.st., barokní mariánský sloup na náměstí z 18.st., barokní kaplička v parku u Tyršovy ulice dnes galerie Kaplička s expozicí obrazů, grafiky, skla, keramiky. Na městském hřbitově uvidíte pseudogotickou bránu s hradbami z konce 19.st., ve městě je židovský hřbitov, dále klasicistní kaple sv. Alžběty. Hodonín je také nejmladším lázeňským městem ČR - lázně byly otevřeny v r.1979. Léčí se zde pomocí jodobromové vody s vysokým obsahem jodových solí problémy kostního, kloubního a svalového aparátu, onemocnění tepen končetin aterosklerotického a tzv. přetlakové choroby. V krásném prostředí lesa na severním okraji města najdete ZOO. Na kanálu Staré Moravy je možné se projet lodí Konstancie.

Kyjov ^

[web města] Kyjov - historické město na řece Kyjovce jižně od krásných bukových hřbetů Chřibů, ležící asi 18 km severně od Hodonína, o němž máme zprávy od 12.st., kdy zde stojí románský kostel sv.Martina. Premonstráti z Hradiska u Olomouce zde založili tržiště, zavedli pěstování vína, od r.1201 je Kyjov městečkem, za Václava II. ve 14.st. je opevněno palisádou a vodním příkopem. V 15-16.st. zde postupně vládne několik rodů (např. Jan Kuna z Kunštátu-stavitel zámku), od r.1515 je Kyjov městem (Vladislav II. Jagellonský). V 16.st. na zásluhou Václava staršího Bzeneckého město vzkvétá, bylo kamenně opevněno,postavena renesanční radnice. Za 30-leté války podléhá často hrůzám té doby, město bylo věrné císaři. V 18.st. přicházejí kapucíni, vzniká kostel Nanebevzetí Panny Marie a Cyrila a Metoděje. Piaristé zde založili gymnázium, město má magistrát, v 19.st. vzniká i české gymnázium (dnes Klvaňovo). V r. 1844 zde kníže Hugo Salm-Reiferscheidt otevírá hnědouhelné doly, od r. 1850 je Kyjov sídlem okresního hejtmanství a soudního regionu, vzniká zde knížecí sklárna (vyhořela), sklářství však dále vzkvétá díky podnikatelům (tabulové a obalové sklo). Ve 20.st. bylo město vždy rebelující proti ck mocnářství. Po 1.válce nastává rozvoj, r.1921 uspořádali sokoli 1. ročník národopisných slavností Slovácký rok (jsou dodnes). Kyjov byl za 2.války osvobozen rumunskými jednotkami, město je do r.1960 okresním městem, přesto zůstává díky své poloze, historii a podniky střediskem širokého okolí.

Dnes zde najdete renesanční radnici ze 16.st. s vysokou věží a hodinami z r.1930, mariánský sloup nanebevzetí P.Marie ze 17.st., zámeček ze 16.st. na místě dřevěné tvrze se sgrafity ze 20.st., dnes je zde muzeum, ve kterém uvidíte archeologické, národopisné, historické a přírodovědné exponáty. Zajímavý je barokní chudobinec D.Jurovského z 18.st. (dnes základní umělecká škola). Kaple Sv. Martina stojí na místě farního kostela sv. Martina, který vyhořel a po přestavbě byl v 18.st. odsvěcen a přeměněn na vojenské skladiště, dnes zde stojí věž se zvonicí. Kostel Nanebevzetí P.Marie je původní kapucínský kostel z 18.st. Kaple Sv. Rocha z 18.st. stojí nad městem. Slovácký rok v Kyjově je od r.1921 lidovou folklorní slavností a patří k nejstarším a nejznámějším folklorním festivalům u nás. Koná se jednou za 4 roky, vždy v polovině srpna a můžete se těšit na ukázky hudebních, tanečních, písňových a slovesných vystoupení. Dnes je město centrem sklářství a vinařství.

Strážnice ^

[web města] Strážnice město asi 15 km severovýchodně od Hodonína, město na Baťově kanálu v širokém údolí řeky Moravy, město kousek od hranic se Slovenskem. Je to město světoznámé díky svému mezinárodnímu festivalu. Osídlené zde vzniklo ve 13.st. a díky blízkosti hranic zde mělo roli ochrany - od toho se odvozuje i název. Gotický hrad ze 13.st., královský majetek, získal ve 14.st. rod z Kravař, kteří se zasloužili o velký rozvoj - zakládaní osad, vinic, po husitských válkách mělo město hliněný val, vodní příkop a kamenné brány, kostel sv.Martina, r.1458 zde byl předán Jiřím z Poděbrad uherským stavům zajatý Matyáš Korvín. Pak zde vládli Žerotínové, město se více opevnilo, starý hrad byl přeměněn na renesanční zámek s arkádami. Byla zde podporována církev bratrská, pobýval zde J.A.Komenský, město patřilo mezi největší na Moravě. V r.1605 bylo města vpádem Bočkaje vypáleno, další útrapy 30leté války a katolického protireformace vykonaly na Strážnicku jen zlé. Od r.1628 zde vládne císařský plukovník František z Magni, přivedl zde vynikající katolické učitele - piaristy. Až do 18.st. se zde střídají různé vpády hord, žháři, požáry, morové rány, které znemožnili rychlý rozvoj. Piaristé zde pak postavili kostel P.Marie, gymnázium, klášter. V 19.st. nastává pomalý růst - byl upraven zámek do klasicistně-novorenesanční podoby, upraven zámecký park se zahradou, založeny skleníky, byl postaven řetězový most, německé město se díky národnímu obrození stává kulturním městem širokého okolí, centrem českých spolků, založeno bylo české gymnázium (dnes Purkyňovo). V doposud zemědělském městě začíná rozvoj průmyslu.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete zámek (původně vodní hrad ze 13.st.), který je sídlem Národního ústavu lidové kultury, zabývající se výzkumem a prezentací folklorních tradic. Uvnitř najdete expozici lidových hudebních nástrojů, v zámecké knihovně více než 13 tisíc cenných svazků, dobový nábytek a ukázku zbraní. Město (městská památková zóna) má místy středověký ráz, uvidíte zde zbytky městského opevnění, Veselskou a Skalickou bránu, dále zde najdete goticko-barokní kostel sv. Martina se strážní věží, kapli sv. Rocha ze 17.st., budovy piaristického areálu s chrámem P.Marie a klášterem z 18.st. Na piaristickém gymnáziu studoval T.G.Masaryk. V zahradě bývalého kláštera (domov důchodců ), kde stála českobratrská škola, je umístěn základní kámen z r.1579. Za kostelem P. Marie se nachází Památník bratrského školství ve Strážnici. Nejzajímavějším místem je muzeum lidových staveb v přírodě - skanzen, který obsahuje ukázky lidové architektury z celého Slovácka a seznamuje tak s bydlením a životem na Slovácku a Pomoraví. Návštěvník zde uvidí hospodářské, technické, vinohradnické a vodní stavby, zařízené interiéry, zahrady, vinohrad. V severní části města stojí židovská synagoga se hřbitovem.
Dnešní Strážnice je pojem hlavně díky folklorním festivalům, které se zde konají v prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech každoročně na přelomu června a července. Návštěvník by si měl všimnout také okolní krajiny - krajiny přírodního parku Strážnické Pomoraví chránící lužní parky a lesy s okolními kopci plnými vinic a sadů. Řeka Morava se svými meandry a Baťův kanál jsou krásným místem pro odpočinek.

Veselí nad Moravou ^

[web města] Veselí nad Moravou je město na řece Moravě asi 22 km severovýchodně daleko od Hodonína. Dnes železniční křižovatka vznikala ve 12.st. na královské stezce pomoravím u vodního hradu, který střežil tuto cestu a sloužil jako hraniční pevnost království. Dočasně patřil uherským stavům, vládli zde Přemyslovci, Vartemberkové, Šternberkové, za nichž ve 14.st. vznikalo město (od r.1396). V 15.st. patřil králi Jiřímu, v 16.st. pak rodu z Kornic, který zde zakládá rybníky, mosty, přestavuje se hrad na renesanční zámek, pak zde byl rod z Bogdunčovic, kterým byl majetek konfiskován po Bílé Hoře. Dále zde vládli pánové z Magyarbelu, z Panasu a Rottaly, Želečtí z Počenic, kteří založili servitský klášter s kostelem. Od r.1731 do r.1945 zde vládli Chorinští z Ledské. V 18.st. zde vznikl kostel sv. Bartoloměje, byl přestaven zámek, upraven park se zahradami. Hospodářský rozvoj nastává v 19.st., od r. 1879 zde stojí úzkokolejná hospodářská dráha (rozchod 800 mm), později napojení na železnici Vídeň-Krakov a spojení na trať Brno-Trenčanská Teplá, později trať Veselí-Kúty. Od r.1883 se pojmenovává město Veselí nad Moravou. Ve 20.st. vzniká regulace Moravy, výstavba Baťova kanálu, starý mlýn byl přestavěn na elektrárnu, vzniká zde dřevařský podnik vyrábějící nábytek (dodnes v podniku Venaz), dále obuvnický podnik, pracující dodnes. Od r.1930 zde stojí Mezinárodní Škola umění. V l.1949-1960 je Veselí okresním městem, od r.1961 jsou budovány Železárny.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Z památek v městské památkové zóně i mimo ni uvidíte renesanční zámek z 16. st. na místě původního vodního hradu s anglicko-francouzským parkem (množství pomníků, pavilonů), kostel sv.Bartoloměje ze 17.st., kostel P.Marie ze 13.st., klášterní barokní kostel Andělů Strážných z 18.st. u bývalého kláštera Servitů. Technickou památkou je funkční vodní elektrárna (dvě turbíny) s původním strojním zařízením z 20.století. Stojí zde muzeum s expozicím Baťovu kanálu, zajímavá je hvězdárna, ve bývalé židovské synagoze je modlitebna adventistů Sedmého dne. Ve městě je několik původních lidových domů, pamětních křížů či božích muk. Na náměstí najdete městské muzeum (pobočka Muzea Hodonín) s expozicí archeologie, historie, etnografie veselí a okolí. Město má vzdělávací a informační středisko Bílých Karpaty, dodnes jsou zde živé tradiční lidové slavnosti - krojované hody i jarmark, působí zde národopisné soubory Radošov a Štěpnička. Existuje zde nejstarší dětský folklorní festival u nás "Štěpy" s ukázkami historických řemesel. Množství starých ramen Moravy slouží ke sportovním a rekreačním účelům.

Vracov ^

[web města] Vracov, město vína, ovoce a zeleniny, leží na Vracovském potoce asi 13 km severovýchodně od Hodonína na pomezí mezi kopečky Kyjovské pahorkatiny a rovin s duboborovými lesy Doubrava. Osídlení pochází ze 13.st., patří mezi významné obce - centra řízení přemysl. království, stojí zde tvrz a kostel sv.Vavřince (pravděpodobně díky královně Konstancii), vznikají vinice. Od 14.st. městečkem jako součást bzeneckého panství (hrad). Za husitských a uherskočeských válek dochází k úpadku, v r.1517 je Vracov městysem. V 15.-16.st. nastává rozvoj, v 16.st. je bzenecké panství s Vracovem v držení Pruskovských z Pruskova, byli zde povoláni němečtí osadníci. Krajina je pustošena později Bočkajovci a Gáborovci v 17.st., opět nastává příliv nových Němců. V 18.-19.st. nastává postupný rozvoj, přestavuje se kostel sv.Vavřince s věží, větší rozvoj nastal po stavbě železnice - soukromé Ferdinandovy dráhy.V r.1863 byl a zřízena radnice. V l.1948-49 vznikla stavba reprezentativní radnice (J.Jeřábek). Od r.1967 je Vracov městem.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete raně gotický kostel sv.Vavřince ze 13.st. se sochami O.Schweigla, domy v lokalitě Baráky ze 16.-17.st., staré habánské vinné sklepy, moderní koupaliště s přilehlým rašelinným jezerem, radnici s věží, sgrafity a vyhlídkou, muzeum s expozicí tradic a života ve Vracově. Rodáky z města jsou např. herec J.Somr a automobilista K.Loprais. Na východním úpatí Chřib je přírodní útvar "Váté písky", jižně od města je rozsáhlý dubovo-borový les Doubrava na písčitém podloží.

Ždánice ^

[web města] Ždánice leží pod kopečky Ždánického lesa asi 25 km severně od Hodonína. Osada zde vznikala ve 13.st. pod zeměpanským hradem. Již ve 13.st. zde vznikají vinice, ve 14.st. se stávají majiteli vladykové ze Ždánic. V 15.-16.st. nastává postupný renesanční rozvoj s mnoha majiteli (Zástřizlové, Černohorští, Kounicové), hrad je již pustý, staví se tvrz, později se přestavuje na renesanční zámek. Rozvoj je přerušený za 30-ti leté války. Po Bílé Hoře patří majetek Liechtenštejnové až do r.1922, přestavuje se zámek barokně, v 19.st. zde kromě statků stojí cukrovar, zámek je sídlem okresního soudu a berního úřadu. Po 2.sv. válce vznikají strojírenské podniky, z nichž nejznámější je zajisté Narex, v okolí se dnes těží plyn a ropa. Od r.1990 jsou Ždánice městem.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte původně renesanční zámek ze 16.st. s barokní přestavbou v 18.st., dnes je zde muzeum J.Vrbase s expozicí života Ždánicka. V přilehlém anglickém zámeckém parku je malý psí hřbitov. Dále zde najdete farní chrám Nanebevzetí P. Marie z r.1701, původně renesanční radnici ze 16.st., zámeckou Laudonovu vilu ze 20.st. (biedermeier), lidovou hvězdárnu z r.1965, od r.2001 moderní koupaliště. Z města vychází naučná stezka Ždánickým lesem (12 km), která seznamuje s lokalitou velkého lesa se zachovalými dubovými, habrovými, javorovými a bukovými porosty.

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Hodonínsko (popis regionu)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]