Hodonínsko

popis regionu

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj

k 1.1.2008 1099,13 km2, 82 obcí (město: 8, městys: 0, ves: 74) 157100 obyvatel; 143 obyv. na km2 WEBY REGIONU Jižní Morava Hodonínsko Slovácko Moravské vinařské stezky Ždánický les Chřiby chriby.cz Kyjovsko Bílé Karpaty Sdružení obcí Ždánického lesa a Politaví Region Strážnicko WEBY MĚST Bzenec Dubňany Hodonín Kyjov Strážnice Veselí n. Moravou Vracov Ždánice

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj

Bzenec	Dubňany	Hodonín	Kyjov	Strážnice	Veselí n. Moravou	Vracov	Ždánice

horopis - vodopis - příroda - památky - seznam výletů

Hodonínsko je regionem s nádherně bukovělesnatými pohořími Chřiby a Ždánický les, zvlněnou krajinou Kyjovska, širokým a úrodným ale i písčitým údolím řeky Moravy a zvlněným vinorodým Dolňáckem, krajinou lužních lesů, vinohradů a sadů, živých lidových tradic. Lěží v jihovýchodní části republiky u hranic se Slovenskem na jihu Moravy v jihovýchodní části Jihomoravského kraje. Na SV hraničí s Uherskohradišťskem, na JZ s Břeclavskem, na SZ s Vyškovskem, na S s Kroměřížskem a na J a JV se Slovenskem.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1099,13 km2, správně byl členěn do 82 obcí (měst je zde 8, městysů 0 a vsí 74), žilo zde přes 157100 obyvatel, což znamená 143 obyvatel na km2.
Je to kraj průmyslově zemědělský s převahou pěstování plodin a chovu zvířat. Jedná se převážně o chov skotu, dále vinohradnictví a ovocnářství, pěstování obilí, kukuřice, slunečnice, v lesnatých oblastech je rozšířené lesnictví a dřevozpracující průmysl. Průmysl je soustřeďován do měst - většinou lehké strojírenství, v údolí je rozšířená těžba šterků, písků, cihlářských hlín, významná je těžba ropy a plynů, také lignitu. Významným podílem se vyznačuje turistika - spojena s vinohrady se sklípky, lesy, vodními toky a místním folklórem.

HOROPIS ^

Horopisně leží region na pomezí dvou velkých jednotek - subsystémů Karpaty a Panonská pánev.
Subsystém Karpaty zde zasahuje provincií Západní Karpaty a ta zde zasahuje pouze svoji jedinou subprovincií Vnější Západní Karpaty. Ta se zde pak dělí na dvě oblasti - Středomoravské a Slovensko-Moravské Karpaty.
Oblast Středomoravské Karpaty se zde dělí na tři celky - Ždánický les, Chřiby a Kyjovská pahorkatina.
- celek Ždánický les leží na SZ regionu a je to lesnatá silně zvlněná zalesněná krajina s těžebními věžemi plynu s výškami 375-435m.
- celek Chřiby - zasahuje do regionu pouze kousky na S a je to silně zvlněná zalesněná krajina s výškami 380-530m.
- celek Kyjovská pahorkatina - je to zvlněná krajina plná lesíků, sadů a vinohradů s výškami 250-470m.
Oblast Slovensko-Moravské Karpaty zde zasahuje dvěmi celky - Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty
- celek Vizovická vrchovina leží na SV regionu a je to zvlněná krajina plná vinohradů, sadů, sídel a lesíků s výškami 180-300m.
- celek Bílé Karpaty leží na V regionu při hranicích se Slovenskem a je to kopcovitá zalesněná krajina s výškami 350-840m.
Subsystém Panonská pánev zde zasahuje dvěmi oblastmi - Jihomoravská pánev a Záhorská nížina.
Oblast Jihomoravská pánev zde zasahuje pouze jedním celkem - Dolnomoravský úval.
- celek Dolnomoravský úval leží uprostřed regionu a jeto rovinatá až mírně zvlněná krajina podél řeky Moravy s množstvím slepých ramen, štěrkopísčitých teras, lužních či borových lesů a vinohradů s výškami 150-265m.
Oblast Záhorská nížina zde zasahuje pouze jedním celkem - Chvojnická pahorkatina.
- celek Chvojnická pahorkatina leží v kouscích při hranicích se Slovenskem na JV u Strážnice a je to mírně zvlněná krajina s výškami kolem 250m.

VODOPIS ^

Region leží v povodí Moravy a Dyje, a tedy přes Dunaj spadá do úmoří Černého moře. Kraj je uprostřed rozdělen od severovýchodu k jihozápadu širokým údolím řeky Moravy, ta prakticky většinu území regionu odvodňuje od SV k JZ. Na východě se zvedají vršky Bílých Karpat z nichž přitékají levé přítoky řeky Moravy k Z - Velička, Bozalínský p. se Svodnicí, Radějovka, Sudoměřický p. s Mandátem. Na severozápadě ležící Ždánický les je odvodňován přítoky Dyje - Trkmanka s Lovčickým a Spáleným p. k JZ, Chřiby ležící na severu a celou kyjovskou pahorkatinu odvodňují pravé přítoky Moravy k J a JV - Kyjovka s Hruškovicí, Syrovinka. V regionu se nachází zdrojů minerálních vod, využívány jsou chlorido-jodidové vody v lázních Hodonín.br> Soustava rybníků leží mezi obcemi Dubňany a Hodonín, další najdete u Vracova, u Ždánic,Brumovic, Poddvorova, u Bzence. Podél Moravy je spousta slepých ramen, důležitou cestou je baťův vodní kanál či Nová Morava (odlehčovací rameno). Mlýnský náhon je u Žeravin.
Vodní nádrže - v.n. Dolní Ježov na Skaleckém potoce.

PŘÍRODA ^

Region patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR, krajinu je možné rozdělit na čtyři nestejné části - lesnatý sever Chřibů a Ždánického lesa, zvlněnou krajinu vinic, sadů a polí Kyjovska a Čějkovicka, pahorkatinný ráz vinic, sadů a polí v podhůří Karpat, úrodná pole i písčité borové a dubové lesy v rovinaté krajině podél toku Moravy a zalesněné kopce Karpat s květnatými loukami.
V regionu je jedna chráněná krajinná oblast (Bílé Karpaty) a tři přírodní parky (Mikulčický luh, Strážnické Pomoraví, Ždánický les).
CHKO Bílé Karpaty byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů v r.1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 CHKO a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Tento region představuje táhlé hřebeny hraničních flyšových pískovců s bohatými lučními porosty mezi lesními porosty s četnými skupinkami soliterních stromů. Charakteristický je také výskyt lidové architektury, dodnes živých tradic a zvyků Horňácka.
Přírodní park Mikulčický luh - byl vyhlášen v r.1999 na ploše 8 km2 na jihu regionu (mezi Hodonínem a Mikulčicemi) mezi Kyjovkou a řekou Moravou a představuje ukázku lužní krajiny v nivě řeky Moravy s dochovanými zbytky přirozené krajiny. Roste zde lužní les (dub, habr, jilm, jasan), po regulaci řeky Moravy zde vzniklo slepé rameno, zbytkové meandry, mokřady a lesní jezírka. Žije zde vzácný bobr. Na území parku je vyhlášena archeologická lokalita slovanského hradiště národní kulturní památka "Slovanské hradiště v Mikulčicích". Přírodní park Strážnické Pomoraví - byl vyhlášen v r.1993 za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy na 31 km2 v údolí řeky Moravy na jihu regionu (mezi Strážnicí a Rohatcem). Území představuje ukázku krajiny přirozeného vodního toku s přilehlými meandry, slepými rameny, zamokřelými loukami a zbytky lužního lesa. Tyto původní porosty jsou doplňeny sady, hodnotnými hospodářskými lesy a kulturními loukami - důkaz činnosti člověka v přirozené krajině. Přírodní park Ždánický les - byl zřízený v r.1996 na rozloze 68 km2 v severozápadní části regionu, představuje poslední západní výspy Karpat. Pískovcové (flyšové) podloží s bohatými rozsáhlými dubo-habro-bukovými lesy jsou významnou zásobárnou vody. Nejvyšším bodem je vrch U slepice (438 m n. m.). Ve vrcholových partiích byl zachován prales. V celém pohoří se vyskytují velké množství těžebních polí plynu a ropy.

PAMÁTKY ^

[památky regionu a měst, památky městysů a vsí]

Kraj je velmi známý svými vinohrady či naftovými a plynovými poli. Hodonín, Čejč a Čejkovice jsou spjaty s narozením a počátkem života T.G.Masaryka. Zříceniny najdete v Bohuslavicích a ve Ždánicích, zámky v Miloticích, v Hodoníně, ve Veselí nad Moravou, ve Strážnici, barokní ve Ždánicích, barokně pseudogotický v Bzenci, barokní ve Strážovicích, v Kostelci, v Dolních Moštěnicích, v Žádovicích, v Žeravici , v Louce, v Šardicích. Tvrze je v Čejkovicích; tvrziště v Nechvalínu, ve Věteřově a v Sobůlkách. Na Travičné nad Tvarožnou Lhotou je rozhledna, větrný mlýn je u Kuželova či u St.Poddvorova, v Hodoníně je ZOO, technická památka je Baťův kanál či vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou. Významné jsou archeologické vykopávky slovanského centra v Mikulčicích. Samostatnou kapitolou je pak víno a tradice, které se v tomto kraji stále dodržují - hody, vinobraní, kroje, kraslice a další - dávají tomuto území neopakovatelnou atmosféru. Každý si může vybrat z mnoha kulturních akcí - v obcích a městech jako jsou Kyjov, Vracov, Vlkoš, Strážnice, Veselí, Blatnice, Velká, Čejč, Čejkovice, Dubňany a další. Na svazích se vinou lány vinic a vesničky či městečka jsou lemovány vinařskými sklepy, které představují svéráznou architekturu tohoto kraje.
Kdysi královské město Bzenec dnes město podél potoka Syrovinky vám dnes kromě vinic, zahrad, pískoven a doubrav nabídne zámek na místě tvrze (renesanční, pak barokní a pak pseudogotický), v anglickém parku stojí dvě nejstarší lípy na Moravě, pod zámkem jsou sklepy se světoznámými víny (Bzenecká lipka, Zlatý hrozen, burgundské červené). Dále jsou zde zbytky kaple sv. Floriana a Šebestiána z 18.st., barokní kostel sv. Jana Křtitele z 18.st., část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z 19.st. Dubňany - bývalé hornické město na okraji lesa Doubrava je známé mnoha spolky zabývajícími se slováckým folklórem a vinařstvím. Dnes zde najdete výrobnu slovácké keramiky, římsko-katolický farní kostel sv. Josefa z 19.st. s presbytářem z 18.st. a s římsko-katolickou farou z 19.st., několik soch z 18.st. (J.Nepomuckého, sv. Vendelína). Najdete zde také stálou expozice o historii hornictví a sklářství. V Hodoníně - centru regionu, spjaté s dětstvím T.G.Masaryka, ležícím uprostřed Moravského Slovácka u hranic se Slovenskem dnes najdete - secesní radnici na náměstí ze 20.st., secesní Dům umělců ze 20.st. dnes sídlo Galerie umění, barokní zámeček ze 17.st. dnes sídlo Masarykova muzea. Dále zde uvidíte bývalou utrakvistickou školu z 18.st. (učil se zde T.G.M.), farní kostel sv. Vavřince z 18.st. s věží ze 17.st., římskokatolickou faru ze 17.st., barokní mariánský sloup na náměstí z 18.st., barokní kapličku v parku u Tyršovy ulice, na městském hřbitově pseudogotickou bránu s hradbami z konce 19.st., dále je zde židovský hřbitov, klasicistní kaple sv. Alžběty. Hodonín je také nejmladším lázeňským městem ČR (r.1979), v lesoparku najdete ZOO, na kanálu Staré Moravy je možné se projet lodí Konstancie. Kyjov - historické město na řece Kyjovce založené ve 12.st. premonstráty z Hradiska u Olomouce. Je to město vína, sklářství a nejstaršího folklórního festivalu u nás - Slovácky rok. Dnes zde najdete renesanční radnici ze 16.st. s vysokou věží a hodinami z r.1930, mariánský sloup nanebevzetí P.Marie ze 17.st., zámeček ze 16.st. na místě dřevěné tvrze se sgrafity ze 20.st., dnes je zde muzeum (archeologie, národopis, historie, příroda). Zajímavý je barokní chudobinec D.Jurovského z 18.st. (dnes základní umělecká škola). Kaple Sv. Martina stojí na místě farního kostela sv. Martina (dnes věž se zvonicí). Kostel Nanebevzetí P.Marie je původní kapucínský kostel z 18.st. Kaple Sv. Rocha z 18.st. stojí nad městem. Strážnice je bývalé královské město s pevností na obranu hranic. Dnes zde uvidíte zámek (původně vodní hrad ze 13.st.), sídlo Národního ústavu lidové kultury s expozici lidových hudebních nástrojů, zámeckou knihovnou, dobovým nábytkem a zbraněmi. Městská památková zóna se středověkým rázem nabízí zbytky městského opevnění, Veselskou a Skalickou bránu, goticko-barokní kostel sv. Martina se strážní věží, kapli sv. Rocha ze 17.st., budovy piaristického areálu s chrámem P.Marie a klášterem z 18.st. (studoval zde T.G.Masaryk). Za kostelem P. Marie se nachází Památník bratrského školství, nejzajímavějším místem je muzeum lidových staveb v přírodě - skanzen s budovami, zahradami a vinohradem. V severní části města stojí židovská synagoga se hřbitovem. Dnešní Strážnice je pojem hlavně díky folklorním festivalům, které se zde konají v prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech každoročně a také díky nádhernému přírodnímu okolí přírodního parku Pomoraví s lužní parky a lesy s okolními kopci plnými vinic a sadů. Ve Veselí nad Moravou uvidíte v městské památkové zóně a mimo ní renesanční zámek (16.st.) na místě bývalého hraničního vodního hradu (14.st.) s anglicko-francouzským parkem, kostel sv.Bartoloměje (17.st.), kostel P.Marie (13.st.), klášterní barokní kostel Andělů Strážných (18.st.). Technickou památkou je funkční vodní elektrárna s původním strojním zařízením (poč.20.st.), najdete zde také muzeum s expozicím Baťovu kanálu, hvězdárnu, židovskou synagogu (modlitebna adventistů Sedmého dne), několik původních lidových domů, na náměstí městské muzeum s expozicí archeologie, historie, etnografie veselí a okolí. Také je zde vzdělávací a informační středisko CHKO Bílých Karpaty. Město má stále živé lidové slavnosti - krojované hody, jarmark, působí zde národopisné soubory, existuje zde nejstarší dětský folklorní festival u nás "Štěpy" s ukázkami historických řemesel. Ve Vracově uvidíte raně gotický kostel sv.Vavřince ze 13.st. se sochami O.Schweigla, domy v lokalitě Baráky ze 16.-17.st., staré habánské vinné sklepy, moderní koupaliště s přilehlým rašelinným jezerem, radnici s věží, sgrafity a vyhlídkou, muzeum s expozicí tradic a života ve Vracově. Ve Ždánicích pod dubo-habro-bukovými kopečky Ždánického lesa uvidíte renesanční-barokní zámek ze 16.st. s muzeem J.Vrbase s expozicí života Ždánicka. V zámeckém parku je malý psí hřbitov, dále zde najdete farní chrám Nanebevzetí P. Marie z r.1701, radnici ze 16.st., zámeckou Laudonovu vilu ze 20.st. (biedermeier), lidovou hvězdárnu z r.1965 a od r.2001 moderní koupaliště.

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]