Břeclavsko
památky městysů a vsí
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Břeclavsko (popis regionu)
|
(k 1.1.2008)
Celkem je obcí v regionu: [63]
z toho měst: 9, městysů: 4 a vsí: 50
Bavory
Boleradice
Borkovany
Bořetice
Brod nad Dyjí
Brumovice
Březí
Bulhary
Diváky
Dobré Pole
Dolní Dunajovice
Dolní Věstonice
Drnholec
Hlohovec
Horní Bojanovice
Horní Věstonice
Hrušky
Jevišovka
Kašnice
Klentnice
Kobylí
Kostice
Krumvíř
Křepice
Kurdějov
Lednice
Milovice
Moravská Nová Ves
Moravský Žižkov
Morkůvky
Němčičky
Nikolčice
Novosedly
Nový Přerov
Pavlov
Perná Popice
Pouzdřany
Přítluky
Rakvice
Sedlec
Starovice
Starovičky
Strachotín
Šakvice
Šitbořice
Tvrdonice
Týnec
Uherčice
Velké Hostěrádky
Velké Němčice
Vrbice
Zaječí
|
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Břeclavsko (popis regionu)
Bavory ^
[web obce]
Vinařská obec Bavory se nachází asi 22 km severozápadně od Břeclavi a asi 3,5 km severně od Mikulova, leží pod Stolovou horou v Pavlovských vrších, nad mezinárodní silnicí E461 (č.52) z Brna do Vídně. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 400 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1322, obec ležela na důležité obchodní cestě. Obec byla vždy zemědělská, pěstovalo se zde převážně víno. V 15.st. zde stojí gotický kostel, v r.1742 zbořen a postavena kaple, později přestavěná na farní kostel Svaté Kateřiny, jejíž věž byla přistavěna v r.1791.
--fotky zde zatím neuvedeny--
V obci dále najdete kromě kostela sochu sv.J.Nepomuckého, boží muka u hřbitova nebo kapličku u silnice na Mikulov. Obec leží v CHKO Pálava, prochází ji naučná stezka, nad obcí na Stolové hoře leží národní přírodní rezervace "Tabulová" s výskytem většina biotopů Pálavy (skály, skalní, drnové a luční stepi i stepní lada) a také Sirotčí hrádek. Obec je součástí mikroregionu Mikulovsko.
Boleradice ^
[web městyse]
Městys Boleradice se nachází asi 6,5 km severovýchodně od Hustopečí a asi 5 km jihozápadně od Klobouk, leží na potoce Haraska, v jihozápadní části Ždánického lesa, mezi jeho kopci Přední kout a Nedánov. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 870 obyvatel. V 9.st. zde bylo slovanské sídliště, díky zmínkám ze 12.st. ji můžeme považovat za jednu z nejstarších osada na Moravě. V té době patří olomouckému biskupství a jeho břeclavské části - knížecímu hradu. Ve 13.st. byly součástí majetku významného moravského knížecího úředníka Lva z Klobouk. Jeho syn si nechal nad vsí vystavět hrad, psal se z Boleradic, založil zde kostel sv.J.Křtitele. Páni z Klobouk zde majetek drželi až do poloviny 14.st. Později obec získal rod pánů z Kunštátu , kteří ji v r.1530 prodali pánům z Víckova. Za jejich panování byla obec r.1537 povýšena na městečko, což dokazuje význam Boleradic v té době. V 16.st. zde přišli novokřtěnci, odešli v r.1621, v obci působila i Jednota Bratrská. V 17.st. za moravského stavovského povstání se Jan Adam z Víckova přidal k odbojným stavům a po porážce na Bílé hoře mu byly statky konfiskovány a Boleradice r.1620 získali brněnští jezuité. Obec za třicetileté války značně utrpěla, pravděpodobně zanikal i fara. Později se zde usadili Židé, Boleradice byly připojeny ke statku diváckému, s nímž zůstaly až do zániku patrimoniální správy v r.1848. V r.1847 byl kostel renovován, bylo zachováno románské okénko. Od r.1850 byla obec přičleněna k soudnímu okresu Klobouky a spadala pod politický okres Hustopeče s výjimkou let 1938-1945, kdy patřila jako ostatní města a obce pod protektorát. Od r.1960 jsou Boleradice součástí okresu Břeclav. Od r.2006 byl Boleradicím rozhodnutím Parlamentu České republiky navrácen titul městys.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete sv. Jana Křtitele, původně románský ze 13.st., který patří k nejstarším církevním stavbám Břeclavska. Dále je zde neobarokní kaplička sv. Rocha nad obcí z r.1888, kříž u kostela a při cestě do Horních Bojanovic. Nad obcí v trati na Pasekách jsou pozůstatky boleradického hradu pánů z Klobouk s doposud patrnými příkopy a valy, v okolí vede naučná stezka. V obci působí úspěšný Divadelní spolek bratří Mrštíků Boleradice. Okolí obce tvoří zvlněná pahorkatina pokrytá teplými dubohabřinami, sady a vinicemi, vynikající pro cyklistiku. Pod obcí na potoce Haraska najdete rybník, obcí prochází známá Velkopavlovická cyklostezka. Obec je součástí Mikroregionu Hustopečsko.
Borkovany ^
[web obce]
Obec Borkovany se nachází asi 5,5 km severozápadně od Klobouk a asi 11,5 km severovýchodně od Hustopečí, leží na silnici č.380, ve zvlněné krajině vinohradů a sadů jihozápadních okrajů Ždánického lesa na severovýchodním okraji Břeclavska pod Veselou horou. V současnosti (r.2007) zde žilo asi 750 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1210, náležela Lvu Klobuckému, který ji daroval klášteru premonstrátskému v Brně. Později v 15.st. patřil majetek klášteru Zábrdovickému, v r.1511 zastavil klášter ves Janu Petrovskému na padesát let. Pak připadaly opět klášteru a náležely mu až do svého zrušení. Pak měla ves stejné držitele jako Klobouky. Po válce třicetileté zpustla asi polovina domů, obec bývala přifařena do Klobouk, v obci stál filiální kostel již před r.1672 a stával na obezděném hřbitově. V r.1746 byl postaven nový kostel nanebevzetí P.Marie. V r.1783 byl zrušen klášter, do r.1809 pokračovalo rušení roboty. V r.1831 řádila v Borkovanech cholera, byl proto zřízen hřbitov za osadou. V r.1854 shořela fara i s hospodářskými budovami a znova byla vystavěna. Obec byly vždy zemědělská, dařilo se zde vínu pěstováním ovoce, v r. 1836 zde byla palírna a hospoda. Kromě toho zde byli také kováři, obuvníci, krejčí, stolař, kolář, pekař, řezník, zedník, zámečník, pokrývač, tesař, kartáčník, v obci byly hospody, větrný mlýn i cihelna, u Borkovan se nacházel sádrovec. Obyvatelé se proslavili také tradiční výrobou ručně škrábaných kraslic.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kostel Nanebevzetí Panny Marie, hřbitov s vysokou bránou-věží, stále jsou zde živé lidové tradice - krojované hody, kraslice jsou známé po celém světě (jsou vystavené v Kremlu i v Bílém domě), dnes se jí v obci celoročně věnuje několik desítek žen a ročně jich odchází ze vsi kolem 130 tisíc. Severozápadně od obce najdete zavlažovací nádrž Těšany a rybník na Borkovanském potoce.
Bořetice ^
[web obce]
Obec Bořetice se nachází asi 3 km severovýchodně od Velkých Pavlovic a asi 9,5 km jihovýchodně od Hustopečí. Leží ve vinařských kopečcích na jihozápadních okrajích Kyjovské pahorkatiny, které se svažují do úrodného DyjskoSvrateckého úvalu, leží na soutoku říčky Trkmanky s Němčickým potokem, obcí prochází silnice č.421 a železnice Zaječí-Hodonín. První písemná zmínka o obci pochází z r.1222. Již ve 14.st. se zde pěstuje víno. V r.2005 se obec stala vesnicí roku.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete barokní farní kostel sv.Anny ze 17.st., obvodní zeď s půlkruhovou branou s křížem u kostela, poklonu sv.Floriána, pseudobarokní poklonu sv.J. Nepomuckého z 19.st., pamětní kámen z r.1777, pomník padlých z první světové války. Nad obcí ke Kraví hoře je řada vinných sklípků. V obci jsou dosud živé lidové tradice - krojované hody. U Němčiček je sportovní areál s koupalištěm a sjezdovkou. V obci působí ochotnický soubor Drcla loktěm o kredenc, mužácký sbor Svodničan a chrámová schola Deo gratias. V obci vznikla tzv. Svobodná spolková Kravihorská republika s prezidentem, měnou, ústavou, ozbrojenými silami, pasem. Nad obcí na Kraví hoře najdete dřevěnou rozhlednu, obcí prochází cyklostrasa Moravská vinná. Obec je součástí mikroregionu Hustopečsko,spadá do vinařské oblasti Velkopavlovické. Obec je pověstná také množstvím menších sakrálních staveb - křížků či svatých obrázků. Každý rok buď opraví nebo postaví alespoň jednu takovou stavbu.
Brod nad Dyjí ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Brumovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Březí ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Bulhary ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Diváky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dobré Pole ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dolní Dunajovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dolní Věstonice ^
[web obce]
Dolní Věstonice- obec ležící dnes na březích Novomlýnských nádrží je dokladována od 14 .st., později daroval Lucemburský Dolní Věstonice spolu s Děvičkami mikulovským Lichtenštejnům. V r.1490 král Matyáš povýšil ves na městečko s právem sobotního trhu a výsadou výročního trhu na den sv. Matouše. Ve vsi a okolí se od 16. st. rozšířila vinná produkce, nastává rozvoj kraje. Obec i okolí však značně utrpělo za 30-leté války (05.08.1619 k bitvě na Petrově louce mezi Dolními Věstonicemi a Strachotínem, ve které císařské vojsko bylo poraženo). V 18. a 19.st. opět dochází k velkému rozvoji řemesel v obci. V r. 1926 byla na místě bývalého pivovaru vybudována velká družstevní mlékárna, která denně dodávala mléko do Brna. V r. 1935 byla v provozu obecní cihelna a v r. 1936 byla dokončena regulace řeky Dyje od mušovského po dolnověstonický most.
V obci uvidíte kostel sv. Michaela, budovu archeologické expozice z poč. 17. st., domy čp. 4 a 5 z r. 1684, bránu bývalého mlýna s postavou sv. Floriána z 18.st., habánské vinné sklepy na Husím plácku. U obce je světoznámá paleolitická stanice lovců mamutů s doklady nejstaršího osídlení jižní Moravy z 1. 27000-22000 př. n. 1. Nejcennější a nejznámější nálezy pocházejí z výzkumu prof.K.Absolona (1924 - uloženy v Moravském muzeu v Brně). Patří k ním známá Věstonická Venuše a různé zvířecí plastiky. Další výzkum odkryl jedny z nejstarších sídelních objektů člověka s výrobou kamenných nástrojů a pohřbem ženy pod mamutí lopatkou. Můžete zde vidět i tzv. Kalendář věků - odkrytý horizont staré půdy, kde jednotlivá patra sloužily pro archeologické datování. Archeologická lokalita lovců mamutů Dolní Věstonice - archeologické naleziště proslulé soškou Věstonické Venuše. Vykopávky na území Dolních Věstonic a sousedního Pavlova potvrdily přítomnost sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné a pozdějšího slovanského hradiště. Světovou proslulost věstonickému nalezišti přinesly K.Absolonovi, který zde v letech 1924 - 1938 prováděl systematické výzkumy. K jeho nálezům patří také jedinečná Věstonická venuše, soška ženy z pálené hlíny. Další výzkumy byly provedeny v l.1947-78 (B.Klíma) a díky zkoumání v lokalitě Pavlov, vzniklo pojmenování celého údobí tehdejší archeologické kultury (pavlovien, starší fáze gravettienu, 30 000-25 000 let přnl). Základy sídlišť jsou viditelné v terénu, archeologické nálezy pak prezentuje expozice v muzeu, které je umístěno v barokní budově na náměstí v Dolních Věstonicích. Na konci Dolní Věstonic směrem k Pavlovu najdete ve staré cihelně (v r.1997 tam byla základna nějakého tustistického oddílu) najdete tzv.
Drnholec ^
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hlohovec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Horní Bojanovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Horní Věstonice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hrušky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Jevišovka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kašnice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kurdějov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Klentnice ^
[web obce]
Klentnice - o obci schované pod kopci Pavlovských vrchů (je součástí CHKO a biosférické rezervace Pálava) existují první zmínky ze 14.st., z dřívější doby zde byly nalezeny pozůstatky osídlení z mladší doby kamenné či z období staroslovanského. Obec od r.1322 náleží k panství mikulovskému (Lichtenštejnové). V 15-16.st. je postupný rozvoj - vinice , sady, sídlí zde novokřtěnci, židé i protestanti. Od r.1575 zde vládnou Dietrichsteinové, za jejichž vlády nastává slibný rozvoj. Přerušený v 17.st. jak 30-letou válkou tak i tatarskými nájezdy. V 18.st. zde přišli Charváti. Po 2. světové válce byli Němci odsunuti a nahrazeni českým obyvatelstvem.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kostel sv.Jiří z 18.st. (pozdně barokní rokoková stavba), zvon na věži je z hradní kaple hradu Děviček, socha sv.Floriána je z 18.st. a socha sv.J.Nepomuckého z 18.st.. V obci je od r.1956 Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Nedaleko nad obcí stojí zřícenina Sirotčího hrádku (z r.1250).
Kobylí ^
[web obce]
Kobylí je vinařská obec břeclavska ležící na svahu Kobylího vrchu nad údolím Trkmanky. První písemná zmínka pochází ze 13.st., kdy náležela pánům z Obřan a již tehdy zde stával kostel a vinohrady (část vlastnili mniši ze Žďáru). Ve 14-15.st. patří pánům z Lipé, rozšiřují se vinice, vzniká tzv. Kobylské jezero. V 16.st. se v Kobylí usídlili novokřtěnci - habáni, měli zde dům, školu, sklep, pivovar, kovárnu, hrnčířskou dílnu (fajáns) a hřbitov. V Kobylí vlastní svobodný dvůr zemanský rod Čechočovských. Posléze přišli také čeští bratři, v obci se rozšiřují řemesla či právo várenské. Od r. 1594 patří celé panství hodonínské (včetně Kobylí) hrabatům ze Salm-Neuburku. První polovina 17.st. patří drancování a pustošení - uherské nájezdy, požáry, 30-letá válka, Turci i Tataři, epidemie, byli vyhnáni jak novokřtěnci, tak čeští bratři. Panství postupně získávají paní z Erdödu, Žampach z Potštejna, nastává doba rekatolizace. Vládnou zde pánové ze Sudic, svobodný statek získávají cisterciáci ze Žďáru, později olomoučtí jezuité a pak starobrněnský klášter. Kobylí pak vlastní pánové z Oppersdorfu, kteří je prodávají Lichtenštejnům (později dědičně Czoborům). Počátek 18.st. je poznamenán nájezdy Rákocsiho kuruců. Fr.Lotrinský kupuje hodonínské panství od Czoborů a tak se stává císařským majetkem až do r.1918. V 18.st. zde stojí kostel, fara, zámek, dvůr, jsou tu sady, vinice, pole, mlýny, Kobylské jezero. V 19.st. bylo jezero vysušeno (1836), vzrůstá vlastenecké hnutí, vznikají spolky, je založena cihelna. R. 1896 je přivedena železnice (Zaječí-Čejč-Hodonín). Ve 20.st. byla zprovozněna mlékárna, váha, vodovod. Byl založen státní statek, za 2.sv. války byli odvlečeni židé. 14.4.1945 osvobodily obec Rusové. R.1997 bylo otevřeno Muzeum obce Kobylí.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kostel sv. Jiří ze 17.st. (původně z 15.st.) se samostatně stojící zvonicí, dále kapli sv. Mikuláše, staré lisovny, vinařské sklepy. Muzeum má národopisnou expozici s velkým množstvím lidových nástrojů, nábytku, šatstva, obrazů (patří k největším v kraji). Dnešní život v Kobylí je úzce spojen s vinohradnictvím a lidovými tradicemi. Obcí vedeé místní naučná turistická stezka.
Kostice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Krumvíř ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Křepice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Lednice ^
[web obce]
Lednice - je vinařská obec, připomínaná již r. 1222 jako zemanské sídlo. V pol. 13.st. přešlo do majetku Lichtenštejnů a patřilo jim skoro pořád až do r. 1945. Zpočátku se jednalo o nevelkou vesničku, teprve od r. 1582 se Lednice stala městečkem. Přerod krajiny Lednicko-valtického areálu se utvářel celá staletí a na jeho počátku stojí rod Lichtenštejnů, kteří získali i Valtice, čímž se obě tyto panství stávají středem rozsáhlého rodového majetku.
Lednicko-valtický areál dnes patří mezi nejnavštěvovanější přirodně-urbanistické celky v ČR, kde Lednický zámek a ostatní romantické stavby rozeseté mezi rybníky po okolních lesích a polích vytvářejí krásnou krajinu. V obci najdete Vysokou školu zemědělskou se zahradnickou fakultou, ústavy zahradnické techniky, zahradní a krajinářské architektury, ovocnictví a vinohradnictví, rybářství a hydrologie, šlechtění a množení zahradních rostlin.
Milovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Moravská Nová Ves ^
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Moravský Žižkov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Morkůvky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Němčičky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nikolčice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Novosedly ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nový Přerov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Pavlov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Perná ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Popice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Pouzdřany ^
[web obce]
Pouzdřany - zemědělsko-vinařská obec pod vršky Pouzdřanské stepi v údolí Svratky na vlakové trati Brno-Břeclav je doložená od r.1244. Ve 13.st. patří pánům z Obřan, později dolnokounickému klášteru, pak Lichtenštejnům a ve 14.st. pánům z Lipé. V 15-16.st. zde opět vládli Lichtenštejnové, usídlili se zde novokřtěnci, kteří zde měli dům se zahradami, valchu, brusírnu, koželužnu a lázeň. Od r.1556 patří obec pánům z Ottersdorfu, kteří zde zavedli vysazování vinohradu, vodovod do kašny, právo na obecní dům aj. Později je přičleněna Žerotínům na Židlochovicích a r. 1581 byla povýšena císařem Rudolfem II. na městečko. Konec 16.st. a 17.st. znamenal utrpení pleněním při průchodu vojsk. Po bitvě na Bílé hoře odešla česká šlechta, obec byla od r.1630 přičleněna k Ditrichštejnskému Mikulovu, rekatolizována a poněmčena, což nakonec vedlo k problémů ve 20.st.
V obci stojí gotický kostel sv. Mikuláše a sv. Václava z 15.st., měšťanský renesanční dům, barokní fara, také renesanční zámek ze 16.st. na místě tvrze ze 14.st. a soubor renesančních domů ze 16. st. U silnice do Popic stojí Kaple sv. Rozálie z 18.st. Severovýchodně od obce se vypíná vrch Strážná s proslulou národní přírodní rezervací Pouzdřanská step-Kolby s chráněnou teplomilnou vegetací drnové stepi a stepních lad. V okolí najdete zbytky lužních lesů, koryto Svratky s rybáři a rybník či nedaleko ležící Novomlýnské nádrže.
Přítluky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Rakvice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Sedlec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Starovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Starovičky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Strachotín ^
[web obce]
Strachotín - vinařská obec leží na severním břehu dolní Novomlýnské nádrže. První zmínky jsou již z 11.st., ale již v 9.st. se na tzv. Petrově louce (dnes pod vodou) střetl Rastislav s franským panovníkem Ludvíkem Němcem, které vyústilo v uznání Moravy. Stávalo zde slovanské hradiště. V 11.st. zde stojí knížecí hrad. Ve 13.st. patří obec pod hrad Děvičky, ve 14.st. patří panství Lichtenštejnům, stává se městečkem, od 16.st. patří k ditrichštejnskému mikulovsku. Nastává velký rozvoj kraje, usídlují se zde novokřtěnci. 17.st. je naopak dobou válek a zmaru. V r.1619 u obce početně velmi slabší odbojní moravští stavové porazili císařské vojsko generála Dampierra. V r.1680 jsou zde selské nepokoje, v 18.st. obec vyhořela. Od r.1850 obec administrativně náležela k okresu hustopečskému, v době okupace pak k Mikulovu, v l.1945-1960 opět k Hustopečím.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete gotický kostel sv. Oldřicha ze 13.st. s úprava mi v 16 a 19.st., faru z 18.st., sochu sv. Floriána, boží muka při odbočce do Popic. Jižně od obce se nacházela významná archeologická lokalita Petrova louka, která je nyní pod hladinou Novomlýnské nádrže. S cennými nálezy z doby Velké Moravy souvisí snaha o výstavbu Památníku Velké Moravy v obci (od r.2002). V okolí jsou kromě nádrží na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy, s hnízdišti mnoha ptáků, vinice a ostatní obce spojuje značená vinařská cyklotrasa.
Šakvice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Šitbořice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Tvrdonice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Týnec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Uherčice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Velké Hostěrádky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Velké Němčice ^
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vrbice ^
[web obce]
Vrbice je vinařská obec pod Kobylím vrchem, jejíž budovy a hlavně věž kostela sv. Jiljí je daleko viditelná z úrodného údolí. Obec vzniká za německé kolonizace ve 13.st., kdy na vrchu místní svobodní lidé vykonávali strážní a vojenskou povinnost. Ve 14.st. je již česká, vlastní ji mnopho šlechticů (pánové z Vrbice, ze Zástřizl, z Kunštátu, z Želevic). Od 16.st. náleží k čejkovickému panství. Rozvíjí se zde vinařství, které je pro celou oblast určující. Po Bílé hoře přešla obec do vlastnictví jezuitů a po zrušení řádu přikoupil Josef II. panství k Hodonínu. Na kopci "Stráž" nad obcí stával větrný mlýn, střídaly se zde stráže, které upozorňovaly na blížícího se nepřítele. V r.1843 téměř celá ves lehla popelem.
Dnes zde najdete dominantní pseudorománský kostel sv.Jiljí z l.1913-20, dále kapli sv. Anny, na návsi sochu sv. Aloise a dřevěnou zvonici ze 17.st. Velmi známé jsou zajímavě postavené vinařské sklepy v sedmi patrech se zvláštními goticky zalomenými okny a vchody. V obci se udržuje slavnost krojovaných hodů.
Zaječí ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Úvodní stránka trasovníku >
Jihomoravský kraj >
Břeclavsko (popis regionu)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]
