9 měst
(k 1.1.2008)
Břeclav
Hustopeče
Klobouky u Brna
Lanžhot
Mikulov
Podivín
Valtice
Velké Bílovice
Velké Pavlovice
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Břeclavsko (popis regionu)
|
|
Seznam památkových objektů regionu 9 měst (k 1.1.2008) Břeclav Hustopeče Klobouky u Brna Lanžhot Mikulov Podivín Valtice Velké Bílovice Velké Pavlovice |
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Břeclavsko (popis regionu)
Seznam památkových objektů regionu ^
Památky UNESCO - Lednicko-valtický areál od r.1996 - na 185 km2 kompozice obou zámků a krajiny, protkané soustavou rybníků, lesů, parků, polí, luk, alejí, obory, s množstvím romantických staveb a pavilonů.
Národní kulturní památky - Lednice, areál zámku od r.1995; Valtice, areál zámku od r.1995;
Archeologické památkové rezervace - Břeclav - Pohansko, archeologická lokalita od r.1965;
Ostatní památkové rezervace - nejsou.
Městské památkové rezervace - Mikulov od r.1982;
Vesnické památkové rezervace - Pavlov od r.1995;
Krajinné památkové zóny - Lednicko - Valtický areál od r.1992;
Městské památkové zóny - Valtice od r.1990;
Vesnické památkové zóny - nejsou.
Hrady - zde nejsou.
Zříceniny - umělý Janův hrad v lednicko-valtickém areálu; Sirotčí hrádek a Děvičky na Pálavě; zbytky Nového hradu u Horních Věstonic;
Zámky - novogotický v Lednici; barokní ve Valticích; renesančně-pseudogotický v Břeclavi; víceslohový rozsáhlý v Mikulově s hradními prvky; barokní ve Velkých Pavlovicích; celý areál zámečků v lednicko-valtickém areálu (empírový Lovecký, maurský Minaret, klasicistní Rybniční, klasicistní Belvedér, klasicistní Raistna, empírový Pohansko, klasicistní Hraniční, klasicistní Randesvous, Tři Grácie a další); barokní v Drnholci, renesanční ve Vlasatici, renesančně-barokní ve Velkých Němčicích; barokní v Cvrčovicích; barokní v Divákách; barokně-klasicistní v Kloboukách;
Tvrze - barokní v Pouzdřanech; tvrziště v Popicích; původně renesanční dnes hospodářská budova ve Velkých Bílovicích;
[Lednicko-Valtický areál] Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu (LVA), jehož součástí je památková zóna Lednicko-valtický areál, leží v jižní a jihovýchodní části regionu Břeclav a je tvořeno katastry devíti obcí regionu Břeclav - Lednice, Valtice, Břeclav, Podivín, Hlohovec, Velké Bílovice, Přítluky, Rakvice, Bulhary. Na severu a na východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a Spolkovou zemí Rakousko. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinou oblastí a biosférickou rezervací Pálava. V roce 1992 bylo vyhláškou MK ČR č. 484/1992 Sb. území Lednicko-valtického areálu prohlášeno krajinnou památkovou zónou. Pro své výjimečné přírodní a kulturně-historické hodnoty bylo toto území zapsáno dne 7.12.1996 do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Ojedinělá úprava krajiny byla vytvořena za vlády rodu Lichtensteinů, který se usadil r.1608 ve Valticích a sídlil zde až do r.1938.
V krajině najdete kromě novogotického zámku v Lenicic a barokního zámku ve Valticích tyto objekty :
Minaret - romantická stavba z počátku minulého století, navržená architektem J.Hartmuthem v maurském slohu, jedna z největších staveb tohoto druhu v mimoasijských zemích.
Obelisk - 23 m vysoká stavba vybudovaná na památku uzavření míru mezi Rakouskem a Francií v Campo Formiu.
Rybnický zámeček - empírová stavba na břehu Prostředního rybníka navržená architektem Kornhäuselem.
Janův hrad - napodobenina zříceniny středověkého hradu od architekta Hardmutha z roku 1807, který sloužíval jako myslivna a lovecký zámeček.
Rajsna - mohutná klasicistní stavba ve valtickém zámeckém parku, zpřístupněný ochoz.
Belvedér - zámeček původně určený pro chov a lov bažantů z roku 1818.
Svatý Hubert - pseudogotická otevřená kaple z roku 1885 se sochou sv. Huberta - patrona lovců.
Rendezvous - romantická stavba, symbolizující římský vítězný oblouk, věnovaná bohyni Dianě. Též nazýván Dianin chrám.
Hraniční zámeček - klasicistní stavba z roku 1816 na břehu Hlohoveckého rybníka. Středem záměčku probíhala hranice mezi markrabstvím moravským a vévodstvím rakouským.
Apollonův chrám - klasicistní dílo architekta J. Kornhäusela z roku 1817 nad Mlýnským rybníkem (spíše znám pod názvem Apollo), který je v létě využíván k rekreačním účelům.
Nový Dvůr - rozsáhlá empírová stavba architekta J. Hartmutha z roku 1809 dodnes používaná k chovu jezdeckých koní.
Letohrádek U Tří grácií - pozdě klasicistní objekt se sloupořadím z roku 1825, dílo architekta J.K.Engela. V čele stavby stojí sousoší tří grácií, vytesané z jednoho kusu kamene sochařem Martinem Fischerem.
Zámeček Pohansko - empírový lovecký zámček z l. 1811-12 v prostředí lužních lesů jižně od Břeclavi přímo na velkomoravského valu vystavěný dle projektu J.Hardmutha J.Kornhauselem. Od r.1998 je v zámečku k vidění expozice Slovanský památník.
[web města]
Město Břeclav, bývalé královské hraniční sídlo s hradem na ochranu hranic, dnes železniční křižovatka ležící na řece Dyji. Osídlení Slovany vznikalo na nedalekém Pohansku již v 7-8.st. (jedno z největších hradisek na 28 ha s valem a později kamennou zdí a příkopem s velmožským dvorcem a kostelem), v 11.st. vzniká (za Břetislava I) dřevěný hrad na ochranu hranic. Ve 13.st. je vystavěna zděná pevnost (král.Konstancie), vzniká předhradí s rom.kostelem. Od 14.st. přebírají panství Lichtenštejnové. V 15.st. se hradu zmocňují husité, později jej opět vlastní Lichtenštejnové, vzniká Nová Břeclav mimo staré osady. V 16.st. zde vládnou pánové z Doubravky, pak Žerotínové, kteří nechávají břeclavský hrad přestavět v renesanční zámek. Počátek 17.st. je pro Břeclav katastrofický - vypálení Bočkajovci, císařkými. Po Bílé hoře je Žerotínům konfiskován majetek, získávají jej opět Lichtenštejnové. V 17.st. se zde usazují Židé (žil zde i rabín Löw - stvořitel golema), v 18.st. nastává postupný rozvoj, zámek je barokizován. V 19.st. vzniká železnice (Severní Ferdinandova dráha z Vídně), později vznikají další tratě a díky tomu nastává velký rozvoj (vznikají cukrovar, cihelna, rafinérie cukru, výrobna umělých hnojiv...). Proto r.1872 je Břeclav (Nová) povýšena na město, r.1919 byla Stará Břeclav a židovská obec sloučena s městem Břeclav. Ve 20.st. bylo vybudováno velké seřaďovací přednádraží ČD, ve 30.letech pak lehké železobetonové opevnění. V r.1938 je Břeclav přičleněna k nacistické říši.
Dnes město v krajině Podluží s bohatými národopisnými tradicemi (písně, tanec, hody) nabízí ke shlédnutí bývalý hrad z 11.st., dnes renesančně-barokní zámek s arkádami, nedaleko města leží zámeček Pohansko z 19.st. na místě původního slovanského hradiska z 7-9.st., dnes je zde Slovanský památník s expozicí archeologie. V centru města najdete moderní kostel sv.Václava z r.1995, stojící na místě zbořených kostelů románských až barokních (uvnitř je expozice historie kostela), dále je zde farní funkcionalistický evangelický kostel ze 20.st., historizující kostel církve adventistů ze 20.st., kaple sv. Cyrila a Metoděje z 19.st. či kaple sv. Martina. V Poštorné najdete monumentální kostel Navštívení Panny Marie, v Ladné zase novorománský kostel sv. archanděla Michaela z 19.st. Z židovského osídlení zde najdete novorománskou synagogu z 19.st. (dnes galerie a výstavní místo), budovu bývalé židovské školy, židovský hřbitov ze 17.st. V okolí je krajina plná lužních lesů, slepých ramen, leží na okraji lednicko-valtického areálu lesíků a romantických staveb (památka UNESCO).
- Slovanské hradiště na Pohansku [Muzeum Břeclav] - v lokalitě se nacházelo zemědělské sídliště ještě před vznikem Velké Moravy a také pohřebiště s 55 žárovými hroby. Na počátku 9. století se zde buduje silné opevnění na ploše asi 28 ha s věžovitou branou ve východní části. Uvnitř byly objeveny různé areály a pohřebiště - sídliště řemeslníků, obytné zemnice s kamennými pecemi, protáhlé zahloubené stavby, několik studní či hliněných pecí, ohrady pro dobytek, chlévy, stodoly či sýpky. Na sídlišti můžeme doložit různé druhy řemesel, např. zpracování dřeva, kůže a kožešin, kosťařství, zpracování barevných kovů, kovářství, šperkařství či výrobu textilu. Dále zde bylo nalezeno množství popelnicových, žárových i jámovýcj hrobů s nálezy keramiky, věder, nožů či ozdob, ale i velmi bohatou výbavu se zbraněmi, zlatými a stříbrnými šperky. V severozápadní části hradiska byl objeven palisádou ohrazený velmožský dvorec a kostel.
- Muzeum lehkého opevnění na Pohansku - tři opravené bunkry lehkého opevnění (tzv. řopík) se zátarasy, pevnostní závorou a hraničním sloupem. Několikrát ročně se zpřístupňují všechny objekty muzea. Bunkry jsou součástí naučné stezky Břeclav-Pohansko-Lány a tedy i součástí budovaného muzea v přírodě.
[web města]
Hustopeče - město "na dálnici" ležící na řece Šinkovce pod kopečky s vinicemi a sady mandloní či ovoce se nachází asi 23 km severozápadně od Břeclavi. Za Slovanů v 9.st. zde bylo opevněné sídlo, ve 13.st. zde stojí zeměpanská osada, stojí zde kostelík, okolní vinice vlastní brněnský klášter herburský (Cella sanctae Mariae), později zde vládne Vilém z Egenbergu, pak patrně templáři z Čejkovic. Ve 14.st. patří osada králi Lucemburkovi a Elišce Rejčce, ta ji věnuje klášteru Králové a podřizuje brněnskému městskému právu. V 15.st. má horenské právo, v 16.st. nastává rozvoj, vznikají cechy, městečko je opevněno, koná se zde sjezd moravských stavů, přicházejí zde novokřtěnci. R.1572 Maxmilián II. (římský císař a král) povyšuje Hustopeče na město s třetím trhem, uděluje mu znak. R.1599 po odnětí majetku klášteru Králové jej předává Rudolf II Lichtenštejnům. 17.st. je období úpadku - mor, vpády vojsk, 30-letá válka, požáry, vyhnání novokřtěnců a pak židů. V 17.st. pokračují vpády vojsk, neúroda, epidemie, požáry. V 18.st. je město největší vinařskou obcí. R.1756 přicházejí piaristé, staví reálku, město má dřevěný vodovod. V 19.st. nastává zboření hradeb a bran, r.1829 je město municipální. Od r.1834 zde vzniká železnice (Brno-Vídeň), později zde vzniká kolegiální soud, kasárna husarů, c.k. hejtmanství. Studuje zde T.G.Masaryk, Od 20.st. se rozvíjí obrozenecké hnutí v německém městě. Za 2.sv. v okolí města byla svedena tanková bitva, což připomínají dva tanky jako pomníky v krajině.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete novorenesanční radnici z r.1906 s krásnou věží, obřadní a pamětní síní, empirový dům na místě původní radnice na náměstí s patrovými gotickými sklepy, renesanční kašnu s Tritonem a delfíny ze 16.st., moderní kostel sv. Václava a sv. Anežky České na místě zbořeného gotického kostela s románskou kryptou, renesanční dům U Synků s arkýřem a dvorními arkádami (dnes galerie, infocentrum, expozice vinařství, barokní morový sloup z 18.st., budovu spořitelny na místě horenského soudu, renesanční dům U Vašinů s arkádami, budovu židovské modlitebny a školy, renesanční dům Kryštofa Wissingera z Vizovic ze 16.st., místo Kovářské brány s erbem Lichtenštejnů ze 17.st., městský hřbitov s hrobem rodičů T.G.Masaryka (matka pochází z Hustopečí) a hřbitov sovětských vojáků. Najdete zde také ulici starých sklepů z 18-19.st., pozůstatek opevnění města ze 16.st. s baštou, objekt tiskárny L.Masaryka, v městském parku kapli sv. Rocha z 18.st., evangelický kostel ze 20.st., budovu piaristického gymnázia, místo židovského hřbitova či rajskou studnu v bývalém domu novokřtěnců. Okolní krajina vinic a sadů s nedalekými Novomlýnskými nádržemi a Pálavou skýtá mnoho příležitostí.
[web města]
Klobouky u Brna leží ve zvlněné vinařsko-sadové krajině nad říčkou Kašnicí asi 27 km severně od Břeclavi. První osídlení vzniká ve 13.st., kdy zde vládne Lev z Klobouk, úředník brněnského hradu. Pak zde vládnou premonstráti ze Zábrdovicí (patří jim více jak 550 let) a stává se významným střediskem panství - je při zemské stezce z Uher na Moravu. R.1298 se stávají tržním městečkem (Václav II.). V 16.st. zde vzniká renesanční rezidence kněžích, městečko však trpí vpádem Bočkajovců a nájezdy Turků, Uhrů, Švédů a císařských během 30-leté války. V 17.st. vznikají barokní stavby - katolický kostel sv. Vavřince a kaple sv. Barbory nad městem. V 18.st. je konventní rezidence přestavěna na zámek, v 19.s.t zde vzniká zajímavý evangelický kostel se zavěšenou klenbou železnými sloupy. V té době zde vyrůstají větrné mlýny, z nichž zde nezůstal ani jeden - místní nadšenci zde přenesli a rekonstruovali jiný z Pacetluk. Poslední majitelé zámek r.1932 prodali městu, který dnes slouží jako sídlo městského úřadu a muzea. Od r. 1964 jsou Klobouky městem.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Muzeum má rozsáhlé sbírky archeologie, lidových výšivek, krojů, keramiky a obrázků malovaných na skle, čímž patří k nejhodnotnějším u nás. Z dalších památek zde najdete katolický kostel sv.Vavřince ze 17.st., evangelický kostel z 19.st., kapli sv. Barbory ze 17.st. V Kloboukách se udržela tradice krojovaných hodů a jarmarků. V r.1990 byl nalezen poblíž města minerální pramen (93 °C), uvažuje se o stavbě lázní.
[web města]
Lanžhot, nejjižnější město Moravy, ležící v úrodné nivě řek Morava, Kyjovka a Dyje na okraji rozsáhlých lužních lesů na hranici s Rakouskem a Slovenskem, se nachází asi 7 km jihovýchodně od Břeclavi. První zmínky pocházejí ze 14.st., kdy zde osada sloužila jako "zemská stráž", tedy na ochranu hranic. V 15.st. se osada stala majetkem Lichtenštejnů, v 16.st. se zde usadili novokřtěnci, museli však později odejít. V 17.st. byla osada spojena s rakouským statkem ranšpurským, utrpěla vpádem bočkajovců. Od r.1900 je označován jako městys, za 2.sv. války patřil do protektorátu, při osvobozování se vedly tuhé boje. V r.1993 bylo založeno muzeum s expozicí lidové kultury, sídlí v památkově chráněném domě s malovaným žudrem. Od r.2001 je Lanžhot městem.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Uprostřed města se nachází farní kostel Povýšení svatého Kříže ze 16.st. přestavěný v 19.st. a radnice, památkově chráněná je socha rudoarmějce (město bylo osvobozeno v r.1945 jako první u nás). Dále zde najdete faru původně ze 17.st., lichtenštejnský lovecký zámeček. Na katastru Lanžhota se dnes rozkládají rozsáhlé lesní komplexy s loukami či zamokřelými územími, ale i s místy vystouplých písečných dun (hrúd). Značnou část nivy řek Moravy, Kyjovky a Dyje zabírá obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Město dnes žije velmi bohatou tradicí lidových zvyků a obyčejů národopisného regionu Podluží - můžete zde navštívit krojované hody, jarmark.
[web města]
Nádherné město Mikulov - renesančně-barokní skvost na jižních svazích Pálavy leží asi 19 km západně od Břeclavi nedaleko hranic s rakouskem. Osídlení zde vzniká ve 12-13.st. v podobě strážního hraničního románského hradu (Přemyslovský majetek), město díky své poloze má mnoho výsad. Pak zde vládli Lichtenštejnové, přestavují sídlo goticky. V 15. století se zde usazují Židé (vyhnaní z jiných měst), v 16.st. se stávají vedoucí silou moravských Židů (působil zde také legendární rabi Löw). Od r.1524 zde zaktvili novokřtěnci (habáni-náboženští emigranti) a zasloužili o rozvoj řemesel (fajánsové nádobí) a vinařství. Od 16.st. zde vládnou Ditrichštejnové (až do r.1945). Za vlády kardinála Fr.Ditrichštejna (olomoucký biskup a gubernátor Moravy) byl hrad přestavěn na renesanční sídlo, staví se klášter kapucínů, kostel, loreta (později přestavěna na rodinnou hrobku Ditrichštejnů), piaristické gymnázium (první u nás) - město je centrem Moravy. Vzniká tzv. Sv.Kopeček - italská kampanilla a kaple sv. Šebestiána.
V r.1622 zde byl uzavřen mír s Gaborem Bethlenem, Velkou zkázu přinesla 30-ti letá válka, v 18.st. byl zámek po požáru barokně přestavěn, r. 1753 zde M.Terezie přijala hold moravských stavů, v r.1805 tu podepsal Napoleon smír s Rakouskem, r.1866 zde probíhala prusko-rakouská jednání. V r.1945 zde prchající vojska zapálila zámek byly nenávratbně ztraceny cenné interiéry. Od r.1947 probíhala obnova zámku a v r.1952 byl Mikulov prohlášen městskou památkovou rezervací. Dnes zde najdete rozsáhlý zámek s vysokou věží a zahradami, v zámku je umístěno regionální muzeum a expozice vinařství s s obřím sudem (největší ve stř.Evropě) a dřevěnými kládovými lisy v zámeckém sklepení. Dále zde uvidíte gotický farní a kolegiátní proboštský kostel sv. Václava, hrobku Dietrichsteinů, barokní kašnu se sochou Pomony, sloup Nejsv.Trojice z 18.st., komplex renesančně-barokních piaristických budov s kostelem sv. Jana Křtitele, křížovou cesta a kapli sv. Šebestiána na svatém Kopečku, židovská čtvrť se synagógou a hřbitovem (jeden z největších unás). Za shlédnutí stojí sgrafitový dům či věž Kozí hrádek.
[web města]
Podivín, bývalé královské město, umístěné mezi dálnicí D2 a řekou Trkmankou v úrodném dyjském údolí (je součástí regionu L.V.A.), leží asi 9 km severozápadně od Břeclavi. Vyvýšené místo v krajině bylo často osídlováno již od doby bronzové. V 11.st. zde stával patrně zeměpanský hrad (Kosmova kronika), v dalších stoletích se zde střídali majitelé, městečko se vyznačovalo náboženskou svobodou - byli zde husité, jednota bratrská, novokřtěnci, židé, katolíci, evangelíci. V 16.st. již město s hrdelním právem, vládnou zde Lichtenštejnové. Koncem 16.st nastávají špatné časy - turecká hrozba, táhnutí vojsk za 30-leté války, později Tataři. Většina dějin města je spjatá s vládnutím Lichtenštejnů, kteří byli nuceni odejít až ve 20.st.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde uvidíte renesanční kovanou bránu na katolický hřbitov, kapli sv.Anny z 19.st., řadu barokních soch (např. sousoší Immaculaty), kostel Sv. Petra a Pavla (původně ze 13.st.) s ojedinělou daleko viditelnou věží a románským portálem. Dále je zde kaple Sv. Cyrila a Metoděje u kostela, zajímavá je budova základní školy z 19.st. s vymalovanou mapou katastru města uvnitř. Z židovského osídlení zde zůstal hřbitov s obřadní vstupní halou z 19.st. a s tisícem kamennými náhrobků (od 17.st.) a malou muzejní expozicí. Na katastru města ještě leží Janohrad - umělá zřícenina z 19.st. od architekta Hardmutha u ramen Dyje, sloužíval jako myslivna a lovecký zámeček a Obelisk - 23 m vysoká stavba vybudovaná na památku uzavření míru mezi Rakouskem a Francií v 19.st.. Regulované břehy řeky Dyje skýtají místo pro procházky, kolovýlety, koupání a odpočinek. Není možné opomenout severovýchodní oddělení města od krajiny - železnicí a dálnicí D2.
[web města]
Valtice - na hranici s Rakouskem, spjaté jednak s lichtenštejnskými prvky lednicko-valtického areálu a s vinařstvím, leží asi 10 km západně od Břeclavi. Původně slovanská osada, ve 12.st. zde vládnou pánové ze Seefeldu, kteří zde vybudovali rytířský hrad na ochranu zemských hranic. Ve 13.st. zde sídlí Kuenringové, Rauhensteinové, Potendorfové, přicházejí minorité, stojí již farní kostel P.Marie, ve 14.st. zde získávají majetek Lichtenštejnové. V 15.st. za husitských bouří je městečko katolické, husité jej vypálili. Od 16.st. se zde rozvíjí vinařství, v období válek v 16.-17.st. město trpělo vpády vojsk a epidemiemi. V 17.st. získává město více výsad, usídlují se zde židé, milosrdní bratří s klášterem a nemocnicí, staví se farní kostel. Karel z Lichtenštejna zde vytváří rodovou rezidencí. Nastává přestavba hradu na nádherný zámek dle G.G.Tencally. Později dochází k jeho Martinelliho přestavbě - celek pak dokazuje moc a bohatství rodu Lichtenštejnů. V 18. a 19.st. se v okolí staví v krajině lesoparku a luk další stavby - kolonáda, Belvedere a Dianin chrám (Randez-vous). Ve městě vzniká morový sloup, radnice (přestavěna v 19.st.). V r.1872 se zde staví vlaková trať, lichtenštejnský velkostatek pomáhá rozvoji zemědělství a vinařství, vniká vinařsko-ovocnářská škola. Po vzniku republiky připadly Valtice ČSR, čímž nastává historický obrat, v r.1938 byly zabrány nacisty a r.1945 osvobozeny Rudou armádou. Němci jsou vystěhováni a přesídlenci začínají s velkým rozvojem, brzděný železnou hranicí.
Dnes zde najdete barokní zámek z 18.st. s kaplí a parkem, chrám Diany zvaný Rendez-vous z 18.st., farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st., klášterní kostel sv. Augustina z 18.st., klášter milosrdných bratří z 18.st., špitál milosrdných bratří z 18.st., františkánský klášter z 18.st., řadu barokních soch v zámeckém parku a ve městě, přístupná vyhlídka Kolonáda-Reistna z 19.st., barokní zámeček Belvedere z 19.st., kaple sv.Josefa. Nedaleko zámku stojí tzv. Křížový sklep, jeden z největších vinných sklepů u nás, má zachováno své původní členění. Na náměstí je morový sloup ze 17.st., radnice původně ze 14.st., přestavěná v 16. a 19.st. či kašna se sochou. Město je dnes kromě zámku a okolí známo jako vinařské centrum s vinařskými slavnostmi, národním salónem vín a vinařskými cyklostezkami.
[web města]
Velké Bílovice - největší vinařská obec ČR (přes 420 ha vinic, více 1000 pěstitelů) je město vína a ovoce s živými lidovými tradicemi. Leží asi 10 km severně od Břeclavi na jihozápadních svazích obrácených do úrodného Podyjí mezi Bíloveckým potokem a Prušánkou. První zmínky pocházejí ze 14.st., na místní tvrzi se zpočátku střídají menší rody (z Bílovic, z Rabštejna, z Kunštátu) Od 15.st. zde vládnou Lichtenštejnové, později páni z Boskolusk a pak v 16.st. mocný rod Žerotínů (jeho členové byli moravskými hejtmany). V té době nastává rozvoj kraje, rozvíjí se vinařství, usadili se zde Habáni a členové Jednoty bratrské, byl vystavěn bratrský kostel (1564), tvrz byla přestavěna na renesanční zámeček. Žerotín byl jedním z vůdců moravského stavovského povstání, po Bílé emigroval a jeho majetek byl zkonfiskován. Panství připadlo hraběnce z Meggau, a pak pánům z Bellassy. V té době nastává úpadek díky vpádu Bočkajovců, třicetileté válce a vpádům Turků a Tatarů (odcházejí či jsou vyhnáni Habáni i Čeští bratři). Od r. 1638 zde vládnou Lichtensteinové (až do r.1925). Pomalu nastává v rámci rekatolizace rozvoj, přestavuje se kostel na katolický, hrozí vpády vojsk (Rakoczi, Turci). 19.st. je poznamenáno tažením Napoleona, ale i rozvojem po uvolnění feudálních svazků. Městem se Velké Bílovice r.2001.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Z památek zde najdete kostel Narození Panny Marie z 18.st. v jehož hrobce je pochován Jan mladší ze Žerotína s manželkou Kunhutou z Boskovic. Dále je zde tvrz ze 14.st. přebudovaná na sýpku, sochy z 18.st., habánské sklepy ze 16. st. V místním vlastivědném muzeu naleznete expozice krojů a zemědělského nářadí, archeologické nálezy či expozici životu krajanů v Argentině. Dnes zde kromě vinic (dle města se jmenuje celá vinařská oblast) najdete broskvoňové a jabloňové sady, nedaleko leží vodní nádrž Velký Bílovec na Prušánce. Na stepním návrší Hradištěk (pravděpodobně místo strážního římského oddílu desáté legie) stojí kaplička Cyrila, Metoděje, sv.Václavovi a sv.Urbana (patron vinařů). Sídlí zde Českomoravská vinohradnická a vinařská unie, město patří do regionu L.V.A.
[web města]
Velké Pavlovice - to je město vína, meruněk a živých lidových tradic - leží asi 17 km severně od Břeclavi na říčce Trkmance v kopečcích vinic sevřené mezi železnicí a dálnicí. První písemné zmínky pocházejí ze 13.st., již tehdy zde byly vinice. Od 14.st. se zde střídají různé rody - pánové z Lipé, z Kravař, z Cimburka, z Pernštejna. Pánové z Lipé (spřízněni s Pernštejny) určovali osud osady od 15-18.st. jakožto součást hodonínského panství, i když byly Pavlovice často prodávány zabavovány či konfiskovány. Od 16.st. se nazývají Velké Pavlovice, stěhují se zde novokřtěnci a příslušnici Jednoty bratrské. Bouřlivé a kruté 17.st. se nevyhnulo ani Pavlovicím a dochází k pustošení celého kraje. Od r.1786 jsou Pavlovice (spolu s obcemi Bořetice, Kobylí, Kurdějov, Němčičky, Rakvice, Šakvice a Zaječí) odděleny od hodonínského panství a byl zde zřízen vrchnostenský úřad. Posledním majitelem panství byla císařská rodiny Habsburků od r. 1762 do r.1921. V 19.st. přichází několik cholerových ran a požárů. V r. 1891 byly Velké Pavlovice povýšeny rozhodnutím císaře Františka Josefa I. na městys. V r.1897 byla zřízena trať ze Zaječí do Hodonína. Od roku 1967 se staly městem.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde můžete shlédnout barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17.st. (s 35m věží) na místě gotického kostela, sousedící novorenesanční hřbitov s hezkou bránou, rotundou ze 16.st. a čtyřmi nárožními kaplemi. Dále zde uvidíte sousoší Piety z 18.st. před kostelem, modernizovanou radnici, kašnu na náměstí, školní budovy z 19-20.st. Zajímavá je budova tzv. kontribučenské sýpky z 18.st., která pojme cca 250 vagónů obilí, shromažďovaly se zde povinné společné zásoby obilí od všech poddaných pro léta neúrody. V současné době je sýpka součástí projektu Centra moravského vinařství. Ve městě najdete také pam. chráněné historické sklepy, lisovny a lisy z 19.st. Pozůstatkem vlády Habsburků je bývalý barokní zámeček z 18.st. (na místě renesanční tvrze ze 17.st.) u něhož byl nádherný zámecký park podobný lednickému. Dnes zde zůstal pouze jeden rybník. V zámku byl 16.7.1866 korunní pruský princ Bedřich Karel z rodu Hohenzollernů (velitel pruské armády). V okolí obce najdete několik poklon - sv. Rozálii, sv. Antonínu Paduánskému, a také křížků, božích muk. Všechny jsou ve zvlněné krajině mezi vinicemi, sady a poli.
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Břeclavsko (popis regionu)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]