Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
|
k 1.1.2008
862,65 km2, 116 obcí (město: 8, městys: 8, ves: 100) 104500 obyvatel; 121 obyv. na km2 WEBY REGIONU Region Blanensko Region Boskovicko Region Olešnicko Moravský kras WEBY MĚST Adamov Blansko Boskovice Kunštát Letovice Olešnice Rájec-Jestřebí Velké Opatovice 
|
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Adamov | Blansko | Boskovice | Kunštát | Letovice | Olešnice | Rájec-Jestřebí | Velké Opatovice |
horopis - vodopis - příroda - památky - seznam výletů
Blanensko - region s centrálním tokem Svitavou a spjatý s Moravským krasem, úrodnou Boskovickou brázdou a lesnatými kopci leží v severní části Jihomoravského kraje ve střední části Moravy, sousedí s Vyškovskem na JV, regionem Brno-venkov na JZ, Svitavskem na S, Žďárskem na Z a Prostějovskem na SV.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 862,65 km2, správně byl členěn do 116 obcí (měst je zde 8, městysů 8 a vsí 100), žilo zde přes 104500 obyvatel, což znamená 121 obyvatel na km2.
Blanenský region lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský, když největší koncentrace průmyslu je ve městech a více jak 60% připadne na strojírenství, obsáhlá je také těžba stavebních surovin (kámen, štěrky a písky, vápence), rozsáhlé jsou lesní porosty spravované šetrným způsobem, v zemědělství převažuje pěstování obilovin a chov skotu.
Region se nachází na pomezí tří velkých soustav :
- Českomoravské soustavy na J a V,
- Krkonošsko-jesenické soustavy na SV
- České tabule na SZ.
Do Českomoravské soustavy patří většina regionu - na Z leží Českomoravská vrchovina reprezentovaná její částí Hornosvratecká vrchovina (mimo okres vrchol Sýkoř 702 m) v podobě zvlněné krajiny s četnými poli, loukami, remízky a výškami kolem 550-650 m. Na J a V leží Brněnská vrchovina, která se zde dělí na silně zvlněnou Drahanskou vrchovinu na J,V a S s množstvím kaňonů a srázů s výškami kolem 400-700 m a na sníženinu Boskovická brázda ve středu regionu s výškami kolem 300-400 m.
SV okraj regionu v okolí Velkých Opatovic patří do Krkonošsko-jesenické soustavy - zde ji představuje Orlická podsoustava a její část Podorlická pahorkatina. Ta zde dosahuje ve zvlněné krajině výšek 500-550 m.
Česká tabule do regionu zasahuje na SZ části v okolí Letovic a to svou Východočeskou tabulí s její částí Svitavská pahorkatina. Dosahuje zde tato zvlněná krajina výšek 500-550 m.
Středem protéká od severu na jih řeka Svitava a odvodňuje skoro celý okres - vtéká do ní zprava Křetínka (na jejímž toku u Letovic je vodní nádrž), Úmoří či Býkovka a zleva Punkva (která odvodňuje celý Moravský kras), Bělá a Křtinský potok. Malá část regionu na JZ zasahuje do povodí Svratky - v okolí vrchu Sýkoř teče Besének. Okolí Velkých Opatovic je odvodňováno na sever potoky do Jevíčky a Třebůvky a dál do povodí Moravy. Z JV části regionu odvádějí vody přítoky Říčky a Rakovce směrem na jih do Litavy. Severně od Jedovnic odvádí vody malá Haná směrem k Vyškovu do Hané a povodí Moravy. Celý okres tedy patří do úmoří Černého moře (přes Svitavu, Svratku, Dyji a Moravu do Dunaje). Oblast Moravského krasu je typická ponornými toky mnoha říček, větší rybníky se nacházejí na Jedovnicku a v lokalitě Suchý. U Boskovic na říčce Bělá leží přehradní nádrž, v údolí Říčky je několik vodních nádrží.
Nejzajímavější částí je zajisté Moravský kras, kde geologický podklad, členitý terén a poloha na rozhraní Panonské a Hercynské oblasti umožnily výskyt specifických rostlinných a živočišných společenstev. Náhorní polosuché planiny se skalisky, teplomilnou květenou a živočichy střídá na několika metrech chladnomilná společenstva v krasových hlubokých údolích a průrvách řeky Svitavy a vodomilná společenstva v krasových depresích a jámách po dolování. Unikátní jsou společenstva jeskyní, z nichž nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo zjištěno 18 druhů, dále mnoho druhů bezobratlých, z nichž mnozí zde byli popsáni jako nové druhy a jistě se ještě další najdou.
Území Moravského krasu se nachází SV od Brna (Brno, Blansko, Jedovnice, Šošůvka) v souvislém pruhu vápenců, které lemují východní okraj mohutného. V údobí devonském a spodokarbonském se na tělese granodioritové Brněnské vyvřeliny postupně usadilo silné a pestré souvrství slepenců, vápenců, drob a břidlic, které později bylo několikrát zvrásněno a rozlámáno. Později zde vznikla sníženina, která se v juře opět zaplnila usazeninami. Dnes tedy na území Moravského kras nejdete nad podložními granodiority devonské, karbonské a jurské vápence a další usazeniny. V pozdějších dobách došlo po výzdvihu z moře k vytváření plošin, ve kterých vody začaly vytvářet krasové jevy, propadaly se do podzemí, kde vytvořily v několika úrovních složité jeskynní soustavy s dómy, sifony, propastmi. Prostupující voda dodnes vytváří nádhernou mozaiku tvarů a barev krápníků, sintrových jezírek, vápencových povlaků. Známá propast Macocha vznikly zřícením stropu velkého dómu, najdete zde stinná hluboká údolí s periodickými toky, skalní stěny a srázy. Ve třetihorách byl tento systém znovu ponořen do moře a nově uložené usazeniny v podobě jílů a písků se v době historické daly vznik mnoha lokalitám těžby a zpracování (sklárny, keramičky). V krasových prohlubeninách také vznikaly železné pokryvy a tak zdejší kraj je znám také jako nejvýznamnější oblastí slovanské výroby železa. Po ústupu moře se opět obnovila činnost vody v krasovém území, později pak čtvrtohorní nánosy vyplnily horní části jeskyní a skrývaly často pozůstatky starých vyhynulých zvířat i člověka.
Dnes jsou čtyři z jeskyní zpřístupněny veřejnosti :
- Punkevní jeskyně s vodní plavbou na podzemní říčce Punkvě se 138 m hlubokou propastí Macocha,
- Kateřinská jeskyně s unikátními hůlkovými stalagmity (lesík), rozsáhlým dómem pro pořádání koncertů či s krápníkem ve tvaru Ježibaby
- jeskyně Balcarka na okraji plošiny s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a s nedalekým větrným mlýnem v Ostrově
- Sloupsko-šošůvské jeskyně tvořené mohutnými chodbami a podzemními prostorami ve dvou patrech nad sebou a známou samostatnou skálou Hřebenáč.
Nádherné lesy najdete v oblasti Školního lesního podniku Křtiny (Masarykův les) s několika arborety a výzkumnými plochami.
Blanensko má na svém území také 5 přírodních parků - Halasovo Kunštátsko - 23,15 km2, Lysicko - 40,2 km2, Svratecká hornatina - 100,67 km2, Rakovecké údolí - 5,39 km2, Řehořkovo Kořenecko - 23,15 km2 .
V Borotíně, Boskovicích, u Křtin a na Šmelcovně u Boskovic naleznete arboreta.
Nejznámnějšími rekreačními oblastmi je Jedovnicko kolem rybníka Olšovce s možností koupání, vodních sportů, rybaření, turistiky či oblast Suchého kolem Sušského rybníka na Drahanské vrchovině, která je obklopena krásnými lesy s možností koupání, rybaření, turistiky či lyžování. Navštěvovaná je také oblast a vodní nádrže Křetínka u Letovic s okolní mírně zvlněnou krajinou s poli a lesíky.
[památky regionu a měst,
památky městysů a vsí]
Blanensko má spoustu zajímavých míst ať už z hlediska přírodních krás či historických památek, známé je však výhradně díky lokalitě Moravský kras, díky městským památkám a zámkům. K dalším významným památkám, které si můžete dále prohlédnout patří renesanční zámek v Lysicích s přístupnou zahradou, zřícenina hradu v Boskovicích z období pozdní gotiky či zřícenina Nového hradu se zbytky Starého hradu u Olomučan nad průrvou Svitavy. Velmi navštěvovanou památkou je např. poutní kostel ve Křtinách, památka vrcholně barokní architektury, postavený dle projektu G.Santiniho, obec Sloup se může pyšnit poutním kostelem P.Marie Bolestné, jeskyní Kůlna či hřbitovem hraběcí rodiny Salmů, zajímavé jsou také kostely v Bořitově, Lomnici, ve Svaté Kateřině či moderní v Senetářově.a další. Součástí městských památkových zón v Boskovicích nebo Lomnici jsou mimo jiné i částečně zachovalá a dnes renovovaná židovská ghetta se synagogou a hřbitovem s expozicemi v muzeu. Díky průmyslové výrobě minulých století můžete dnes navštívit i několik technických památek - Stará huť v Josefovském údolí u Adamova s muzeem železářství, huť Klamovka u Blanska s expozicí litiny, větrné mlýny naleznete v Němčicích, Kořenci, Ostrově u Macochy, Petrovicích a Rudici.Nevšední zajímavostí jsou památky na působení skromného sochaře-samouka St.Rolínka, který ač nemocen zanechal nám svá díla v podobě uměle vytesané pískovcové jeskyně bájných Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu či různých soch v okolí. Na Blanensku se udržela tradice výroby umělecké litiny v ČKD Blansko, hrnčířská tradice výrobou užitkové a umělecké keramiky na Kunštátsku a výroba tradičního uměleckého modrotisku v Olešnici. Jejich výrobky si lze nejen prohlédnout ale i na mnoha místech i zakoupit.
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]