Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj
![]() Mapa použita se souhlasem mesta.obce.cz |
k 1.1.2008
1032,1 km2, 112 obcí (město: 6, městys: 4, ves: 102) 69500 obyvatel; 67 obyv. na km2 WEBY REGIONU Svazek obcí Blatenska Muzeum Středního Pootaví Region Střední Pootaví WEBY MĚST Bavorov Blatná Sedlice Strakonice Vodňany Volyně
|
Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Bavorov | Blatná | Sedlice | Strakonice | Vodňany | Volyně |
horopis - vodopis - příroda - památky - seznam výletů
Strakonicko leží v jihozápadních Čechách v severozápadní části Jihočeského kraje, patří mezi oblasti s vyšším počtem vodních ploch (rybníků) na malebné pahorkatině s lesíky a poli, na severu jsou okraje Brd, na jihu podhůří Šumavy. Sousedí s Českobudějovickem na JV, Píseckem na V, Příbramskem na S, regionem Plzeň-jih na SZ a Klatovskem na Z.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1032,1 km2, správně byl členěn do 112 obcí (měst je zde 6, městysů 4 a vsí 102), žilo zde přes 69500 obyvatel, což znamená 67 obyvatel na km2.
Region je převážně průmyslově zemědělský s pěstováním zrnin, pícnin, olejnin a brambor, chovem skotu, prasat a drůbeže, s rozvinutým rybníkářstvím. Průmysl je rozšířen převážně ve městech (Strakoncie) - jedná se o strojírenství, výroba potravin a nápojů, dopravních prostředků, strojů a zařízení, textilní a oděvní. V regionu jmnožství důležitých surovin - stavební kámen, vápence, štěrky, písky a cihlářské hlíny.
Region se nachází v provincii Česká Vysočina. Ta zde zasahuje dvěmi subprovinciemi - Českomoravskou a Šumavskou. Českomoravská subprovincie se zde dělí na dvě oblasti - Středočeská pahorkatina a Jihočeské pánve. Středočeská pahorkatina zde má svoje dva celky - Blatenská a Benešovská pahorkatina:
- Blatenská pahorkatina leží na SZ regionu a je to zvlněná krajina s lesíky, poli, vesnicemi a rybníky s výškami 480-560m;
- Benešovská pahorkatina leží na SV regionu a je to kopcovitá krajina s lesy a výškami 500-580m.
Oblast Jihočeské pánve zde zasahuje svým jedniným celkem - Českobudějovická pánev :
- Českobudějovická pánev což je mírně zvlněná sníženina ve středu a na V regionu s rybníky, řekami, luž.lesíky s výškami 460-520m.
Šumavská subprovincie zde zasahuje svou jednou oblastí Šumavská hornatina a ta zde má jeden celek - Šumavské podhůří :
- Šumavské podhůří leží v okrajové jižní části regionu a je to zvlněná lesnatá krajina s poli, loukami a sídly s výškami 550-750m.
Celý region leží v povodí Labe a dílčím povodí Vltavy a tedy v úmoří Severního moře. Ústřední řekou je zde Otava tekoucí od Z k V středem Strakonicka. J části regionu odvádějí vody přítoky této řeky od J k S - Volyňka s Peklovem, Novosedelský potok a v JV části teče Blanice s přítoky na Písecko. Ve středu regionu tečou do Otavy od S k J Březný potok, Řepický potok. S části regionu na Blatensku vede vody Lomnice s přítoky od Z k V do Otavy na Písecku.
Oblast Blatenska je známa (kromě růží) soustavou rybníků, stejně tak i JV oblast mezi Strakonicemi a Vodňany.
Krajina Strakonicka je rozmanitá, ve zvlněné pahorkatině se střídají pole, louky, sídla s potoky a rybníky a lesíky. V podhůří Brd na S a Šumavy na J (Volyňsko) jsou větší lesní komplexy s chladnějším klimatem. Na JV pak leží teplejší sníženina rybníkářské pánve s organismy vázánými na vodu (Vodňansko) a ve středu je pahorkatina s různorodou přírodou a tudíž s rozmanitou rostlinnou a živočišnou říší, přičemž nejkrásnější je Blatensko se střídajícími se lesíky, rybníky se zmokřelými loukami, skaliska s balvany středočeské žuly (např.Kadovský viklan).
Krajina je velmi málo zatížená velkými vlivy člověka, je díky němu spíše značně různorodá, což představuje velmi velký potenciál pro turistický ruch. Snad i díky tomu zde zatím není zapotřebí přírodních parků či jiných druhů ochrany většího území, i když se chystají návrhy pro zřízení přírodních parků v oblastech Pálenec, Sudoměřsko, Podlesí, Svobodné Hory, Mláka či Černoháj.
Naučné stezky najdete dvě : Podskalí - která vede po skalnatých březích Otavy nedaleko Strakonic, má 3,5 km a 14 informačních tabulí se zaměřením na přírodovědu, geografii a historii. Okolí Lnář - vede ze Lnář do Tchořovic, má 5,4 km a 15 zastávek zaměřených na botaniku, zoologii, geologii, historii, lesnictví a rybníkářství.
[památky regionu a měst,
památky městysů a vsí]
Starobylá hradiště naleznete navrchu u Libětic (halštatské), na Kněží hoře nad Otavou nedaleko Katovic (halštatské a slovanské hradiště), u Radomyšle bylo nalezeno patrně nejrozsáhlejší slovanské pohřebiště. Ze starých hradů a tvrzí zde najdete zříceninu Střelu u cesty Strakonice-Horažďovice, tvrz v Řepicích s opevněnou bastionovou zdí, v Dobrši zříceninu původně gotické tvrze, v Buzicích tvrz ze 14. st. 17.st. přeměněnou na sýpku, zříceninu Křikavy nad obcí Černívsko, známé zříceniny gotického hradu Helfenburku nedaleko od Bavorova postaveného pány z Rožmberka. Ves Cehnice má empírovou kapli Nejsv.Trojice z 19.st, v Čejeticích je barokizovaný got.kostel sv.Havla ze 13.st., gotický kostel P.Marie stojí i v Jiníně, obec Katovice má upravený původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 13.st. V obci Radomyšl stojí kostel sv. Martina, v jádře románský (12.st.), dále je zde barokní hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 18.st., v obci Střela stojí zámek původně renesanční ze 16.st., v Česticích (tvrz rodu Česticů ze 13.st) stojí zámek (obecní úřad a pamětní síň) ze 17.st.. Čkyně má zámek z 19.st, upravený pseudogoticky, kostel sv. Maří Magdalény (raně gotický ze 14.st.) a synagogu ze 17.st. Obec Dobrš (tvrz Koců z Dobrše) má románskou kapli sv. Jana a Pavla ze 13.st., kostel Zvěstování Panny Marie (pův. románský ze 13.st). Známé jsou jistě Hoštice s barokním zámečkem - rodiště Z.Trošky a dějiště série jeho filmů "Slunce, seno,..." a místo posledního odpočinku zpěváka a chalupáře M.Tučného. Ve Lčovicích stojí pův. renesanční zámek s parkem, v 19.st. byl majitelem architekt J. Zítek, který má hrob v Malenicích, kde najdete také pův.gotický kostel sv. Jakuba Většího. V Nihošovicích kromě pozůstatků tvrze najdete i renes. zámeček přestavěný v 17.st. Bělčice vám ukáží původně románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 13.st. s unikátní sklípkovou klenbou, v Kadově stojí původně raně gotický kostel sv. Václava ze 13.st. barokně přestavěný v 18.st. Ve Lnářích najdete známý raně barokní zámek ze 17.st. postavený A.F.Vratislavem z Mitrovic a J.Černínem z Chudenic. Zámek je dvoupatrový, čtyřkřídlý, nedaleko stojí upravená středověká tvrz či raně barokní klášter Bosých Augustiniánů na vrchu nad obcí, postavený podle plánů G.B. Maderny ze 17.st. s s klášterním kostelem Nejsvětější Trojice, postaveným na místě bývalé poustevny a kaple snad podle projektu C. Luraga. V obci Paštiky stojí barokní kostel sv. Jana Křtitele z 18.st. podle plánů K.I. Dienzenhofera s oltářem a řezbářskou prácí rokokovou, v obci Pole stojí renesanční zámek ze 16.st, v obci Újezdec je kostel sv. Voršily ze 13.st.(románsko-gotický). Známé jsou Chelčice - rodiště a působiště P.Chelčického s kostelem sv. Martina ze 13.st., pův. gotická tvrz v Libějovicích byla přestavěná v 16.st. na renesanční zámek Vilémem z Rožmberka. Severně od obce je nový zámek založený v roce 1699 za Buquoyů, který založil i barokní kostel Panny Marie v Lomci. Ve Skočicích stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie, Stožice jsou rodiště spisovatele J.Holečka s pamětní deskou od Fr.Úprky. Známé místo Sudoměř skrývá jihovýchodně od vesnice, na hrázi rybníka Škaredého, 16 m vysoký žulový pomník Jana Žižky z Trocnova (J. Kodet, 1925), postavený na paměť Žižkova vítězství nad panskou jízdou dne 25. března 1420. V Sedlicích najdete barokní zámeček, koste lsv.Jakuba Většího a nedaleko obce .skupinu slovanských mohyl. V regionu se uplatnila na mnoha místech tvůrčí síla tzv.selského baroka (např. J.Bursa) v Miloňovicích, v Jiníně, statky v Jiřeticích či v Litochovicích, Předslavicích či v Zechovicích.
Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj
| č. | údobí | doprava | název výletu | foto | km |
| 0 | 0 |
Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]