Jindřichohradecko

Výlet 001 Procházka Jindřichovým Hradcem

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

doprava : vlak, nohy a hlavně kola místo : Jindřichohradecko, z nádraží ČD v Jindřichově Hradci do centra ulicí Třebického, Jarošovskou, náměstí TGM a Panskou, prohlídka středu města a zámku. Pak Smetanovou přes Balbínovo náměstí, ulicí Kostelní do Husových sadů, pak kolem gymnázií a Husovou na nábřeží. Odtud ulicemi Gymnázijní, Pražskou, Pravdovou a Nádražní zpět na nádraží ČD. délka : 5 km mapy KČT : 1:50 000 č. 78 - Česká Kanada a Slavonicko Popis výletu Tabulka a graf převýšení Popis zajímavostí FOTOGRAFIE VYLETU (53 ks)

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

Jihočeský kraj  Turistika České Kanady  Domovina - server jižních Čech 
Jindřichův Hradec  Zámek  Muzeum Jindřichohradecka  Národní muzeum fotografie  Jindřichohradecké místní dráhy 

Popis výletu ^

Tento výlet uskutečníte v krásném historickém městě, které se tyčí mezi řekou Nežárkou, Hamerským potokem a rybníkem Vajgar. Město Jindřichův Hradec ležící ve východní části Jihočeského kraje si získalo pozornost státu díky zachovalosti a rozsáhlosti svých památek a jeho historické jádro je od r.1961 městskou památkovou rezervací. Setkáte se zde se státním hradem i zámkem, který stojí na místě slovanského hradiště a ukáže vám svoji krásu v gotické, renesanční, barokní i klasicistní podobě s nádherným červeným rondelem v zahradě. Projdete se po úzkých historických uličkách, kde chodil i hudebník Adam Michna z Otradovic, Bohuslav Balbín či Bedřich Smetana, uvidíte mnoho kostelů, morový sloup, zbytky hradeb a jednu zbylou bránu. Projdete se také po nábřeží Nežárky a na nádraží si můžete prohlédnout lokomotivy a vagóny úzkokolejné dráhy do Obrataně nebo Nové Bystřice.

---
---
---
---
---
---
---
---
---
---
---

Tabulka a graf převýšení ^

Popis zajímavostí ^

Jindřichův Hradec se nachází asi 36 km jihozápadně od Pelhřimova a asi 39 km jihovýchodně od Tábora. Leží na soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka na východním okraji Třeboňské pánve plné rybníků a na západních okrajích Českomoravské vrchoviny. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Buk, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár, Matná, Otín, Políkno, Radouňka žilo asi 22950 obyvatel. První zmínky o osídlení spadají do 10.st., kdy zde stálo slovanské hradiště, později doplněné hradem, první písemná zmínka o místě je z r.1220, kdy povolává Jindřich Vítkovec do tržní osady pod hradem řád německých rytířů. Ti zde vybudovali komendu, stál zde farní kostel a špitál. V r.1293 je "Novo Castro" připomínáno již jako město, patřící rodu pánů z Hradce, jedné z větví mocného rodu Vítkovců. Ti měli rozsáhlé panství v jižních Čechách i na jihozápadní Moravě, ve 13.st. povolují přisídlení Židů ve městě. Ve 14.st. do města přicházejí minorité, později zde táhnou vojska křížové výpravy proti českým heretikům. V r.1410 je poprvé uvedeno jméno města - Jindřichův Hradec. V 15.st. oscházejí němečtí rytíři, přichází řád františkánů (podporují katolictví), za podporu Vladislava II dostalo město vylepšený znak - dva české královské lvy a iniciálu W s korunkou. V 16.st. pak nastává velký rozvoj města, pánové z Hradce přebudovali gotický hrad na rozsáhlý renesanční zámek, vzkvétá obchod, vznikají cechy, rozvíjí se soukenictví, k panství je připojeno panství Hluboké. Koncem 16.st. přicházejí jezuité. Po vymření pánů z Hradce v r.1604 po meči, získávají majetek Slavatové, kteří však museli za stavovského povstání spolu s jezuity utéct z města, místní posádka odolala císařským vojskům. Po Bílé Hoře však Slavata zrušil městu veškeré výhrady, jezuité začínají rekatolizaci, do města se dostávají ostatky sv.Hipolita a Teodora, město se rozvíjí, vznikají zde krásná výtvarná, hudební i literární díla (působil zde např. hudební skladatel a básník Michna z Otradovic nebo Bohuslav Balbín). Dokonce je po třicetileté válce Jindřichův Hradec druhým největším městem celého Království Českého. V r.1693 vymřením Slavatů získávají majetek Čerenínové, který jej vlastní až do r.1945. V 18.st. trvá rozvoj města, přerušovaný válečnými událostmi - město obsadili Francouzi, Bavoři, Prusové. Koncem 18.st je Hradec druhým nejznámnějším soukenickým městem po Liberci v Čechách. V r.1773 a v r.1801 poškozuje město velký požár. V r.1773 za josefínských reforem byl zastaven provoz jezuitských kolejí, později zde vznikají kasárna. Počátkem 19.st. po požárech začíná klasicistní přestavba centra města - ruší se hradby, boří brány (Novoměstská a Rybniční), zastavují se podloubí domů, zasypává se příkop a vznikají na nich sady. Začíná zde působit rodina Landfrasů, kteří kupují Hilgardnerovu tiskárnu a tisknou díla lidové produkce, čímž později hrají důležitou roli národním obrození. V l. 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana. Městu se vyhnula hlavní železnice a nastala postupná ztráta obchodního a kulturního významu města. Teprve v r.1887 bylo město napojeno na hlavní trať, v r.1897 byl zahájen provoz na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou, r.1888 byl přestavěn bývalý vodní mlýn na Křižíkovu elektrárnu. Počátkem 20.st. je ve městě hlavně textilní výroba, jinak potravinářství a zemědělství. V r.1914 byla dokončena rekonstrukce zámku. V r.1938 bylo po obsazení Sudet město skoro odříznuto od vnitrozemí. V r.1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres, v r. 1960 byly k němu připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. V r.1961 bylo vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací.
Dnes zde uvidíte rozsáhlý státní hrad a zámek na místě původního hradu z 12.st. (NKP) s renesančními a klasicistními paláci, zámeckým vodním mlýnem v r.1888 přestavěným Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku či zámecký pivovar. Dále tu stojí kostel sv. Jana Křtitele s bývalým minoritským klášterem ze 13.st., uvidíte tu také kapli sv. Mikuláše z r.1360, farní proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.st., gotický kostel sv. Kateřiny z 15.st., hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ze 16.st., hřbitovní kostel sv. Václava ze 14.st., jezuitskou kolej s kaplí sv. Máří Magdaleny ze 17.st., kostel sv. Alžběty ze 14.st., kostel sv.Jakuba s Černínskou hrobkou, Jindřichohradecké muzeum v bývalém jezuitském semináři s kaplí sv. Víta s největším mechanickým betlémem na světě (Krýzovy jesličky) a se Síní E.Destinnové. Na náměstí Míru uvidíte krásné měšťanské domy na hlavním náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice a radnici, kolem města najdete zbytky hradebního pásu s hradbami, věžemi, parkány, příkopy a jedinou dochovanou Nežáreckou bránou. Je zde také židovský hřbitov, kamenný Vajgarský most. Navštívit můžete Muzeum Jindřichohradecka, městskou vyhlídkovou věž či Národní muzeum fotografie. Zajímavostí je také velký rybník Vajgar s aquaparkem, nebo jindřichohradecké úzkokolejné dráhy, které vznikly v r.1897 (do Nové Bystřice 33 km) a v r.1906 (do Obrataně 46 km) na nichž se v létě svezete také parními vláčky. Další zajímavostí města je to, že jím prochází 15 poledník - uvidíte jej na zemi jako ocelový pás u muzea fotografie.

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]