Jindřichohradecko

památky regionu a měst

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu 13 měst (k 1.1.2008) České Velenice Dačice Deštná Jindřichův Hradec Kardašova Řečice Lomnice nad Lužnicí Nová Bystřice Nová Včelnice Slavonice Stráž nad Nežárkou Strmilov Suchdol nad Lužnicí Třeboň

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

Seznam památkových objektů regionu ^

Památky UNESCO - zde nejsou;

Národní kulturní památky - Červená Lhota, zámek Červená Lhota od r.2001; Dačice, zámek Dačice od r.2001; Jindřichův Hradec, areál zámku od r.1995; Rožmberská rybniční soustava od r.2002; Třeboň a Domanín, zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou od r.2001; Třeboň, areál kláštera augustiniánů od r.1995;

Archeologické památkové rezervace - zde nejsou;

Ostatní památkové rezervace - zde nejsou;

Městské památkové rezervace - Jindřichův Hradec od r.1961; Slavonice od r.1961; Třeboň od r.1976;

Vesnické památkové rezervace - zde nejsou;

Krajinné památkové zóny - zde nejsou;

Městské památkové zóny - Dačice od r.1990; Nová Bystřice od r.1990;

Vesnické památkové zóny - Hrutkov od r.2004; Lutová od r.1990; Malíkov nad Nežárkou od r.2004; Nová Ves od r.1990; Pístina od r.1990; Plačovice od r.1990; Ponědrážka od r.1990; Příbraz od r.1990; Žíteč od r.1990;

Hrady -

Zříceniny -

Zámky -

Tvrze -

Muzea -

Ostatní památky -

České Velenice ^

[web města] České Velenice je mladé město ležící v tzv. Vitorazsku - historicky slovanském území v oblasti horní Lužnice. Počátky osídlení sahají do 12.st. (osada Běleč) území patřilo Kuenringům, kterým jej násilím odňali Habsburkové za pomoc Přem.Ot.II. a začlenili do dolnorakouskéhu arcivévodství. Drželi jej až do r.1606 (Fürstenberkové). V 19.st. zde vznikla železnice Vídeň-České Budějovice-Plzeň s odbočkou na Prahu. Po 1.sv.válce bylo Vitorazsko rozděleno mezi Rakousko a Československo, 1.12.1920 tak vznikly České Velenice sloučením tří obcí (Dolní Velenice, České Cejle a Josefka). Koncem 2.sv.války byly vybombardovány a později znovuvybudovány.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde nenajdete větší počet památek - kromě železničního uzlu a hraničního přechodu kostel sv. Anežky České.

Dačice ^

[web města] Dačice - město na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny vznikalo někdy ve 12.st., na městečko bylo povýšeno ve 14.st., městem je od r. 1585. Město patřilo postupně křižovníkům s červenou hvězdou, pánům z Hradce, Krajířům z Krajku (období největšího rozkvětu města), Dubským, Fürstenberkům. Město bylo vydrancováno Švédy r.1645, patřilo pak pánům z Vrbna a Bruntálu a pánům z Dalbergu. Město je známo kromě památek také tím, že zde r.1833 vznikla první rafinérie cukru na Moravě a r.1843 první kostkový cukr na světě (je zde žulový pomník kostky cukru, z r.1983). V r.1990 bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde najdete dva zámky - nový na náměstí je z 16.st. původně renesanční, dnes empírový. Sídlí v něm Městské muzeum a galerie, v okolí je park. Starý zámek je na konci Palackého náměstí - městský renesanční palác, nazývaný dříve "panské obydlí", je sídlem městského úřadu. Na tomtéž náměstí stojí věž staré městské radnice a nedaleko dům č. 4 (nyní městské kulturní středisko) stojící na místě původní rafinérie cukru. Na Havlíčkově náměstí barokní mariánský sloup z 18.st. , šestiboká empírová kašna z 18.st. Dále zde uvidíte renesanční věž barokního kostela sv. Vavřince s vyhlídkou. Přes Mor.Dyji stojí kamenný most z 19.st. na místě staršího, s barokními sochami. Za řekou je nad kamenným schodištěm barokní areálu františkánského kláštera (nyní patří Řádu bosých karmelitek) s kostelem sv. Ant.Paduánského. V Dačicích také vznikla první lestnická škola na Moravě v r.1821 (pomník v parku). Na místě bratrského sboru vznikla fara v 18.st. Pozůstatkem opevnění staré tvrze je tzv. bašta se šindelovou střechou. Na hřbitově stojí kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána ze 17.st.

Deštná ^

[web města] --historie zde zatím neuvedena--

--fotky zde zatím neuvedeny--

--památky zde zatím neuvedeny--

Jindřichův Hradec ^

[web města] Jindřichův Hradec se nachází asi 36 km jihozápadně od Pelhřimova a asi 39 km jihovýchodně od Tábora. Leží na soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka na východním okraji Třeboňské pánve plné rybníků a na západních okrajích Českomoravské vrchoviny. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Buk, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár, Matná, Otín, Políkno, Radouňka žilo asi 22950 obyvatel. První zmínky o osídlení spadají do 10.st., kdy zde stálo slovanské hradiště, později doplněné hradem, první písemná zmínka o místě je z r.1220, kdy povolává Jindřich Vítkovec do tržní osady pod hradem řád německých rytířů. Ti zde vybudovali komendu, stál zde farní kostel a špitál. V r.1293 je "Novo Castro" připomínáno již jako město, patřící rodu pánů z Hradce, jedné z větví mocného rodu Vítkovců. Ti měli rozsáhlé panství v jižních Čechách i na jihozápadní Moravě, ve 13.st. povolují přisídlení Židů ve městě. Ve 14.st. do města přicházejí minorité, později zde táhnou vojska křížové výpravy proti českým heretikům. V r.1410 je poprvé uvedeno jméno města - Jindřichův Hradec. V 15.st. oscházejí němečtí rytíři, přichází řád františkánů (podporují katolictví), za podporu Vladislava II dostalo město vylepšený znak - dva české královské lvy a iniciálu W s korunkou. V 16.st. pak nastává velký rozvoj města, pánové z Hradce přebudovali gotický hrad na rozsáhlý renesanční zámek, vzkvétá obchod, vznikají cechy, rozvíjí se soukenictví, k panství je připojeno panství Hluboké. Koncem 16.st. přicházejí jezuité. Po vymření pánů z Hradce v r.1604 po meči, získávají majetek Slavatové, kteří však museli za stavovského povstání spolu s jezuity utéct z města, místní posádka odolala císařským vojskům. Po Bílé Hoře však Slavata zrušil městu veškeré výhrady, jezuité začínají rekatolizaci, do města se dostávají ostatky sv.Hipolita a Teodora, město se rozvíjí, vznikají zde krásná výtvarná, hudební i literární díla (působil zde např. hudební skladatel a básník Michna z Otradovic nebo Bohuslav Balbín). Dokonce je po třicetileté válce Jindřichův Hradec druhým největším městem celého Království Českého. V r.1693 vymřením Slavatů získávají majetek Čerenínové, který jej vlastní až do r.1945. V 18.st. trvá rozvoj města, přerušovaný válečnými událostmi - město obsadili Francouzi, Bavoři, Prusové. Koncem 18.st je Hradec druhým nejznámnějším soukenickým městem po Liberci v Čechách. V r.1773 a v r.1801 poškozuje město velký požár. V r.1773 za josefínských reforem byl zastaven provoz jezuitských kolejí, později zde vznikají kasárna. Počátkem 19.st. po požárech začíná klasicistní přestavba centra města - ruší se hradby, boří brány (Novoměstská a Rybniční), zastavují se podloubí domů, zasypává se příkop a vznikají na nich sady. Začíná zde působit rodina Landfrasů, kteří kupují Hilgardnerovu tiskárnu a tisknou díla lidové produkce, čímž později hrají důležitou roli národním obrození. V l. 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana. Městu se vyhnula hlavní železnice a nastala postupná ztráta obchodního a kulturního významu města. Teprve v r.1887 bylo město napojeno na hlavní trať, v r.1897 byl zahájen provoz na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou, r.1888 byl přestavěn bývalý vodní mlýn na Křižíkovu elektrárnu. Počátkem 20.st. je ve městě hlavně textilní výroba, jinak potravinářství a zemědělství. V r.1914 byla dokončena rekonstrukce zámku. V r.1938 bylo po obsazení Sudet město skoro odříznuto od vnitrozemí. V r.1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres, v r. 1960 byly k němu připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. V r.1961 bylo vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací.

Dnes zde uvidíte rozsáhlý státní hrad a zámek na místě původního hradu z 12.st. (NKP - třetí nerozsáhlejší areál v ČR po Praze a Českém Krumlově) s renesančními a klasicistními paláci, zámeckým vodním mlýnem v r.1888 přestavěným Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku či zámecký pivovar. Dále tu stojí kostel sv. Jana Křtitele s bývalým minoritským klášterem ze 13.st., uvidíte tu také kapli sv. Mikuláše z r.1360, farní proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.st., gotický kostel sv. Kateřiny z 15.st., hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ze 16.st., hřbitovní kostel sv. Václava ze 14.st., jezuitskou kolej s kaplí sv. Máří Magdaleny ze 17.st., kostel sv. Alžběty ze 14.st., kostel sv.Jakuba s Černínskou hrobkou, Jindřichohradecké muzeum v bývalém jezuitském semináři s kaplí sv. Víta s největším mechanickým betlémem na světě (Krýzovy jesličky) a se Síní E.Destinnové. Na náměstí Míru uvidíte krásné měšťanské domy na hlavním náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice a radnici, kolem města najdete zbytky hradebního pásu s hradbami, věžemi, parkány, příkopy a jedinou dochovanou Nežáreckou bránou. Je zde také židovský hřbitov, kamenný Vajgarský most. Navštívit můžete Muzeum Jindřichohradecka, městskou vyhlídkovou věž či Národní muzeum fotografie. Zajímavostí je také velký rybník Vajgar s aquaparkem, nebo jindřichohradecké úzkokolejné dráhy, které vznikly v r.1897 (do Nové Bystřice 33 km) a v r.1906 (do Obrataně 46 km) na nichž se v létě svezete také parními vláčky. Městem prochází 15 poledník, a např. na ulici před Národním muzeem fotografie jej uvidíte jako ocelový pás s textem.

Kardašova Řečice ^

[web města] Nejstarší osídlení v oblasti Kardšovy Řečice se rozkládalo v okolí gotického kostela Stětí Sv. Jana Křtitele ve 13.st. nad soutokem Kardašského a Řečického potoka. Byl zde i hrad, zaniklý po husitských válkách (dnes val a příkop). Vznikaly zde dvě správně samostatná střediska, od r. 1407 byly uděleny Řečici městská práva , ale ke sloučení došlo až r. 1490. Od 16.st. se jmenuje Kardašova Řečice podle nedalekého rybníka toho jména (kardaš = turecky bratr).

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte kostel sv.Jana Křtitele, často přestavovaného dnes s renesanční hranolovou věží s ochozem a cibulovou bání. Dále je zde barokní zámeček z 18.st., židovský hřbitov nedaleko městečka založený již v 17.st. Na náměstí stojí pomník básníka Boleslava Jablonského. R. 1992 byly městu potvrzeny městská práva.

Lomnice nad Lužnicí ^

[web města] Město Lomnice nad Lužnicí leží v rybníkářské oblasti nedaleko Lužnice vznikalo již ve 13.st., kdy zde stávala zemanská tvrz, později hrad se vsí, později povýšená na městečko a r.1382 na město. Patřilo pánům z Landštejna (Vítkovci), Krajíři z Krajku i Václav IV či Zikmund, vznikalo opevnění sídla. Později ji vlastnili Rožmberkové (do r.1611), kteří celé okolí i město zvelebili, zakládali rybníky, pivovar. Po nich převzali město Švamberkové, ti o něj přišli po Bílé hoře, vlastnil jej Ferdinand II, město však skoro nepřežilo 30letou válku. Od r.1660 vlastní Lomnici Schwarzenberkové. Postupný rozvoj nastal až s průmyslovou revolucí v 19.st. V r.1960 však přišla o městská práva, která ji byla navrácena r.1994.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte starou klasicistní radnici, původně gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14.st., gotický kostel sv. Václava ze 14.st. Tadiční je zde výroba proutěného zboží.

Nová Bystřice ^

[web města] Novobystřicko leží na území historického Vitorazska. Slabé osídlení je datováno již dříve, ale ve 12.st. proběhla německá kolonizace (Johanité), území vlastnili pánové z Raabsu, Zöbingové či jiní němečtí šlechtici, později Vítkovci, od r.1282 je součástí české koruny (pánové z Landštejna). A již r.1341 je Bystřice městem, vznikají hrdby. Pak je vlastnili pánové z Krajku (do 16.st.), za husitských válek bylo vypáleno, později obnoveno a získává pravděpodobně svůj dnešní název. Pak území vlastnili Lobkovicové, Kinští, dále Slavatové (Vilém byl defenestrován v Praze), za třicetileté války kraj nebyl ušetřen hrůz, ikdyž jen mírně. Pak zde sídlili páni z Funfkirchenu, V r.1774 zachvátil město velký požár, později zde panoval měšťan z Prahy, hrabata z Trautmannsdorfu, von Riese-Stallburg. 30.10.1897 byl zahájen provoz na 33 km dlouhé úzkokolejce Nová Bystřice- Jindřichův Hradec.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte zámek (původně hrad ze 13.st.), radnici, kostel sv. Petra a Pavla ze 14.st. přestavěný barokně v 17 a 18.st., kapli sv. Kateřiny, morový sloup ze 17.st. a kašnu se sochou sv.Lukáše na náměstí a řadu měšťanských domů. Jsou zde i pozůstatky středověkých hradeb či židovský hřbitov. V nejbližším okolí je historický paulánský klášter z r.1626 či zříceniny hradu Landštejna.

Nová Včelnice ^

[web města] Nová Včelnice - město na řece Kamenici vznikalo ve 13-14.st. kdy zde byla tvrz a ves Včelnice. Po původních majitelích vlastnili území Vencelíkové z Vrchovišť, Bartoloměj Paradys de la Saga. V 17.-18.st. z nedalekého poutního místa vznikal základ řemeslnického, obchodního a průmyslového městečka Nový Oeting - Nový Etynk. V 18.st. je vlastní rytíř z Lilienbornu, staví se zde zámek, vzniká textilka, v r.1790 bylo městečko povýšeno na městys Etynk Nový - Včelnice, od r.1884 se Nový Etynk stal městem, které Včelnici přerostlo. V r.1906 uspíšila rozvoj území stavba úzkokolejné železnice Jindřichův Hradec - Obrataň. Statut města byl ve třicátých letech změněn na městys, od r. 1950 nese název Nová Včelnice. Od r.1998 je opět městem.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte barokní zámek, starý židovský hřbitov u Šibenného vrchu. Je zde kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18.st. na místě původní kaple, Mariánsky sloup z 18.st.

Slavonice ^

[web města] Slavonice vznikaly někdy ve 12.st. jako strážní osada na středověké zemské stezce. Na počátku obec Vítkovci z Hradce. První zmínka o Slavonicích je z r.1260. Od 13.st. vznikal podzemní odvodňovací a obranný systém spolu s opevněním. Nejvyššího rozvoje dosáhlo město v období renesance, vznikl tehdy v 16.st. kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Po Bílé Hoře a hlavně za třicetileté války a později za Lichtensteinů-Kastelkornů, přinesly městu úpadek, stejně tak i přesměrování stezky na Znojemsko. Na druhou stranu jen díky tomu můžeme navštívit a obdivovat nádherné renesanční domy v centru, díky nímž byly Slavonice v r.1961 prohlášeny městskou památkovou rezervací.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří městských bran, na náměstích jsou domy s gotickými, renesančními a barokními štíty, dále můžete vidět kašnu se sochou Madony-Immaculaty ze 16.st., kašnu se sochou sv. Floriána z 18.st., kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.st., barokní kapli sv. Jana Nepomuckého z 18.st., hřbitovní kapli sv. Kříže z 18.st., špitálský kostel sv. Jana Křtitele ze 14.st., kostel Božího těla ze 13.st.

Stráž nad Nežárkou ^

[web města] --historie zde zatím neuvedena--

--fotky zde zatím neuvedeny--

--památky zde zatím neuvedeny--

Strmilov ^

[web města] --historie zde zatím neuvedena--

--fotky zde zatím neuvedeny--

--památky zde zatím neuvedeny--

Suchdol nad Lužnicí ^

[web města] --historie zde zatím neuvedena--

--fotky zde zatím neuvedeny--

--památky zde zatím neuvedeny--

Třeboň ^

[web města] Na místě dnešního města Třeboň stála osada již ve 12.st., území patřilo Vítkovcům, pánům z Landštejna, ve 14.st. zde vzniká opevnění s vodním příkopem. Třeboň se stala střediskem panství. V r.1341 se označuje jako město. Od r.1366 se vlastníky Třeboně stali pánové z Rožmberka, za nichž nastává rozkvět města. Díky hradbám, příkopu a okolním bažinám bylo prakticky nedobytné, odolalo několikrát husitům. Největšího rozkvětu dosahuje město v 16.st. (Viléma a Petr Vok z Rožmberka), vznikají rybníky (Jakuba Krčína z Jelčan). Konec rozvoje nastal po vymření Rožmberků (majetek získali Švamberkové), vpádu Pasovských a za třicetileté války. Od r.1660 jsou majitelé Schwarzenberkové, jimž patřilo město do 20.st. K postupnému rozvoji dochází až v 19.st., po 1.sv. válce byl hospodářský majetek převeden na stát. Od r.1960 město drží lázeňský statut.

--fotky zde zatím neuvedeny--

Dnes zde uvidíte na náměstí starou radnici ze 16.st. se čtyřbokou 31m vysokou věž s ochozem a hodinami. Dále je zde nádherný renesanční zámek ze 16.st., na místě původního dvorce a tvrze, od 14.st. hrádku. Od r.1947 je zestátněný. Dále je zde areál pivovaru Regent s budovami z 19.st., budějovická, svinenská a hradecká brána, zbytky opevnění, kostel sv. Jiljí s bývalým augustiniánským klášterem ze 14.st., nedaleko rybníka Svět zase hrobku Schwarzenberků z 19.st. Všude v okolí jsou rybníky a možnost cyklistických či koňských vyjížděk. Stejně tak je vyhlášená třeboňská borovice.

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj > Jindřichohradecko (popis regionu)

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]