Českobudějovicko
památky městysů a vsí
Úvodní stránka trasovníku >
Jihočeský kraj >
Českobudějovicko (popis regionu)
|
(k 1.1.2008)
Celkem je obcí v regionu: [109]
z toho měst: 9, městysů: 1 a vsí: 99
Adamov -
Bečice -
Borek -
Borovnice -
Boršov nad Vltavou -
Bošilec -
Branišov -
Břehov -
Čakov -
Čejkovice -
Čenkov u Bechyně -
Čížkrajice -
Dasný -
Dívčice -
Dobrá Voda u Českých Budějovic -
Dobšice -
Dolní Bukovsko -
Doubravice -
Doudleby -
Drahotěšice -
Dražíč -
Dříteň -
Dubičné -
Dubné -
Dynín -
Habří -
Hartmanice -
Heřmaň -
Hlavatce -
Hlincová Hora -
Homole -
Horní Kněžeklady -
Horní Stropnice -
Hosín -
Hosty -
Hradce -
Hranice -
Hrdějovice -
Hůry -
Hvozdec -
Chotýčany -
Chrášťany -
Jankov -
Jílovice -
Jivno -
Kamenná -
Kamenný Újezd -
Komařice -
Kvítkovice -
Ledenice -
Libín -
Libníč -
Lipí -
Litvínovice -
Ločenice -
Mazelov -
Mladošovice -
Modrá Hůrka -
Mokrý Lom -
Mydlovary -
Nákří -
Nedabyle -
Neplachov -
Nová Ves -
Olešnice -
Olešník -
Ostrolovský Újezd -
Petříkov -
Pištín -
Planá -
Plav -
Radošovice -
Roudné -
Římov -
Sedlec -
Slavče -
Srubec -
Staré Hodějovice -
Strážkovice -
Strýčice -
Střížov -
Svatý Jan nad Malší -
Ševětín -
Štěpánovice -
Temelín -
Úsilné -
Včelná -
Vidov -
Vitín -
Vlkov -
Vrábče -
Vráto -
Všemyslice -
Záboří -
Zahájí -
Závraty -
Zliv -
Zvíkov -
Žabovřesky -
Žár -
Žimutice -
|
Úvodní stránka trasovníku >
Jihočeský kraj >
Českobudějovicko (popis regionu)
Adamov ^
[web obce]
Adamov se nachází asi 1,5 km severně od Rudolfova a asi 5 km západně od Lišova. Leží v bývalé hornické oblasti nedaleko Českých Budějovic, mezi městem Rudolfov a obcí Hůry, přičemž při cestě mezi nimi skoro nepoznáte, kde která obec začíná a končí. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 520 obyvatel. První písemná zmínka o místě pochází z r.1601, kdy zde byli horníci těžící stříbrno-olovnatou rudu, ti zde ale přišli patrně, stejně jako do Rudolfova, již kolem poloviny 16.st. Hornická osada často měnila název - můžeme se setkat s Ungnadovské Hory, Perkstadt Adamstadt, Adamstadl, Malé Hory (přičemž Rudolfovu se říkalo Velké Hory). Záhy se osada stává královským horním městem a od r.1595 má svůj znak. Stávalo zde množství šachet - Patriarcha Abraháma, Vůle Boží, Marie Vítězné, Lazara, Adama, sv.Tří Králů a další, ještě koncem 19.st. se na šachtě sv.Eliáše dolovalo. Význam města však záhy upadal díky spodní vodě v dolech a nakonec v r.1619 byl Adamov spolu s Rudolfovem zničen císařským vojskem a budějovickými za ubytování stavovského vojska. Tak zůstal Adamov na delší dobu opuštěn. Pak nastává pomalé znovu otevírání dolů, ale také časté stávky horníků. V r.1848 tehdy městys Adamov ztrácí samostatnost a je spojen s dalšími obcemi do Hůry. Teprve v r.1922 se osamostatňuje, ale již jen jako ves. V r.1976 však opět ztrácí samostatnost a Hůry, Vráto, Dubičné, Libnič a Jelmo jsou přičleněny do Rudolfova.
Dnes je obec opět samostatná, najdete zde barokní sousoší Nejsvětější Trojice, sochu sv. Jana Nepomuckého.
Bečice ^
[web obce]
Bečice se nacházejí asi 6 km východně od Týna nad Vltavou a asi 19,5 km severně od Hluboké nad Vltavou. Leží na pomezí Třeboňské pánve a Táborské pahorkatiny, nad tokem Židovy strouhy. Obcí prochází silnice č.147. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 102 obyvatel. Bečice (Betschitz). První písemná zmínka o obci pochází ze 14.st. Obec patřila k panství třeboňských Schwarzenbergů. Od konce patrimonální správy je od r.1850 do r.1943 samostatnou obcí, v l.1943-45 osada obce Žimutice, v l.1945-64 samostatná obec, v l.1964-90 osada obce Žimutice, od r.1990 je opět samostatnou obcí.
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Borek ^
[web obce]
Borek se nachází asi 4,5 km severozápadně od Rudolfova a asi 6 km severovýchodně od Českých Budějovic. Leží pod Mojským lesem nad říčkou Kyselá voda, přes obec prochází mezinárodní silnice E55. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 1200 obyvatel. Obec Borek patří mezi nejmladší obce na českobudějovicku, její vznik spadá do počátku 19.st. Původní osada se jmenovala Bída a vznikla původně jako hornická osada na dominikálních pozemcích hlubockého panství, kdy se zde těžila železná ruda, pak kaolín, cihlářské hlíny. Byly používány např. pro J.Hardtmutha na výrobu porcelánu a tužek. Na konci 19.st. byla obec přejmenována podle blízkého lesa Borku. Obec se rozvíjela díky blízkosti Českých Budějovic, samostatnou obcí se stal Borek v r.1954, těžba kaolinu probíhala až do r.1986 a dodnes je důlní dílo zachováno.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes se stává Borek místem vzniku rodinných domů českobudějovických obyvatel, výhodou je trolejbusové spojení s městem a nedaleký rozsáhlý lesní areál Mojský les s vycházkovým okruhem, množstvím pěších a cyklistických stezek. V okolí obce bylo při těžbě kaolinu vyraženo asi 6 km chodeb, z nichž dnes zbylo asi 3 km.
Borovnice ^
[web obce]
Borovnice se nachází asi 9 km severozápadně od Borovan a asi 8 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Leží na Zborovském potoce na kopci nad údolím řeky Malše. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 100 obyvatel.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Nad obcí je rybník Šanderák.
Boršov nad Vltavou ^
[web obce]
Boršov nad Vltavou se nachází asi 6,5 km jihovýchodně od Českých Budějovic a asi 17,5 km severozápadně od Trhových Svin.leží na jižním okraji Budějovické pánve na březích řeky Vltavy, kolem obce prochází silnice č.3 (E55). V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Jamné, Poříčí, Zahorčice žilo asi 1000 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1261, kdy zde nedaleko stával hrad, osada zde však vznikla asi již dříve. Založili ji páni z Boršova, kteří vzešli z mocného rodu pánů ze Strakonic a udržovali přátelské styky s pány z Rožmberka. V r.1290 byla obec darována cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě, který založil Vok z Rožmberka. Původní obec Boršov leží na levém břehu Vltavy, na pravém pak druhá část obce - Poříčí, kde stával velkostatek.Ve 14.st. si Bušek z Poříčí najal od vyšebrodského kláštera mlýn, později zde vládli pánové z Doudleb. V r.1420 v obci vypálili kostel vojska J.Žižky. Později Boršov patřil panům z Dobřan, v 15.st. byl postaven nový kostel sv.Jakuba. Po smrti Petra Voka z Rožmberka v r.1611 připadlo vyšebrodské panství spolu s Boršovem císaři. Před bitvou na Bílé hoře byl majitelem Boršova Jan Jiří Vrabský Tluksa z Vrábí, který za účast ve stavovském povstání zaplatil svým majetkem.V období třicetileté války Boršov v r.1620 pobili v kostele Maďaři místní lidi, faráře a kostel vyplenili. Za války byli novými majiteli Poříčí budějovičtí dominikáni, kteří zdejší tvrz přestavěli na malý barokní zámeček a sídlili zde až do zrušení svého kláštera v r.1785. Pak se statek dostal pod správu náboženského fondu. V r.1822 bylo panství kláštera ve Vyšším Brodě vyňato ze svrchovanosti Schwarzenberků, bylo zapsáno samostatně do zemských desek a bylo zde zřízeno vrchnostenské soudnictví, pod které spadal i Boršov. V r.1824 začala stavba koňěspřežky z Českých Budějovic do Lince a pomohla i obyvatelům z Boršova. Trať vedla nad Poříčím, zde byla stanice pro krmení koní. V l.1840-54 vlastnil poříčský statek budějovický podnikatel Adalbert Lanna. Koněspřežní dráha byla později přestavěna na železnici s parním pohonem, pro ni byl v r.1872 za obcí vystavěn most. V r.1884 začali bratři Zátkové v osadě Březí provoz největší těstárny v Rakousko-Uhersku. Firma pak přežila obě světové války a i po znárodnění v r.1948 pokračovala ve výrobě, dnes vlastní tento podnik opět rodina Zátkova. Ve dvacátých letech 20.st. k zámku patřil dvůr, cihelna, rozsáhlé kamenolomy v okolí a pozemky o výměře 174 ha, posledním soukromým majitelem poříčského panství byl pan Maxmilián Polák, žid, kterému byl v r.1939 zabaven celý majetek a koncentrační tábor nikdo z jeho rodiny nepřežil. V r.1945 převzal statek československý stát, později JZD. V r.1950 byl Boršov spojen s Poříčím pod společným názvem Boršov nad Vltavou, v r.1986 se k Boršovu připojila obec Vrábče, která se v devadesátých letech 20.st. opět osamostatnila.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v Boršově najdete neupravený zámeček v Poříčí ze 17.st. s věžičkou, na místě původní tvrze s parkem s množstvím botanicky cenných druhů dřevin. V obci dále stojí kostel sv.Jakuba připomínaný již r.1290, pozdně gotická podoba pochází z konce 15.st., u kostela je zajímavá fara, dále je zde kaple sv.J.Nepomuckého. Zajímavé jsou také silniční a železniční most přes Vltavu, zájezdní hostinec Cukrmandl, Hubatkova vila z konce 19.st. s věžičkou, kde byla také zotavovna nemocenské pojišťovny a dětský domov. Jižně od vsi jsou dobře rozeznatelné zbytky zaniklého hradu ze 13.st. s valy a příkopy. V Jamném a v Záhorčicích najdete lidové selské usedlosti a výklenkové boží muka. V okolí najdete krásnou krajinu, kde se českobudějovická rovina zvedá do kopců a kde krajině dominuje řeka Vltava se jejími zákrutami, skalami a lesy na svazích, s jezy a mlýny. V Březí najdete komplex mlýnu a těstárny firmy Bratři Zátkové. Obec patří do svazku obcí Blanský les - podhůří.
Bošilec ^
[web obce]
Bošilec se nachází asi 15,5 km severně od Lišova a asi 18,5 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Leží na severovýchodním okraji Českobudějovicka mezi Horusickým a Bošileckým rybníkem, je tedy na západním okraji CHKO Třeboňsko. Nedaleko od obce prochází silnice č.3 (E55) a železnice z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 210 obyvatel.¨
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete kostel sv.Martina, původně ze 13.st., stojící samostatně na mírném kopečku s rokokovou kazatelnou ve tvaru velryby a s okolním hřbitovem. Bošilec byl vyhlášen vesnickou památkovou zónou díky množství zachovalých lidových stavení - statky se špýchary, roubená stodola. Nachází se zde Bošilecký mostek, známý z lidové písničky, mostek vede přes výpusť Bošileckého rybníka a po cestě přes něj se dostanete ze vsi ke kostelu a faře, která je bokem vsi na okraji Bošileckého rybníka, který je v písemných pramenech uváděn již ve 14.st., patří k největším v pánvi v r.1520 jej Štěpánek Netolický napojil Zlatou stokou na soustavu rybníků Třeboňského panství.
Branišov ^
[web obce]
Branišov se nachází asi 6 km západně od Českých Budějovic a asi 8,5 km jižně od Hluboké nad Vltavou. Leží na jižním okraji českobudějovické pánve mezi rybníky a od jihu se zde svažují kopce Blanského lesa. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 210 obyvatel. První zmínky o obci pocházejí z r.1391, obec má stejné osudy s nedalekou vsí Dubné. Jméno obce je odvozeno od názvu Branišův dvůr, který zde tehdy stál. Od r.1850 je Branišov připojen k okresnímu soudu v Českých Budějovicích jako samostatná obec.
--fotky zde zatím neuvedeny--
V obci dnes najdete pomník obětem 1.sv.války, kaplička na návsi, zvonička na železném sloupu, bývalý zájezdní hostinec a hotel, dnes obecní úřad, obchod, sál s hospodou, byty. Na návsi stojí několik domů s dochovanými štíty selského baroka. Zajímavá je samota U Jankarů u silnice na Budějovice se štíty jednoduchého tvaru s bohatým štukovým dekorem. V okolí obce najdete několik větších kapliček. Nedaleko severně od obce se nachází nepatrné pozůstatky tvrze Doubíčko ze14.st. V obci je také několik malých rybníčků. Obec patří do svazku obcí Blanský les - podhůří.
Břehov ^
[web obce]
Břehov se nachází asi 12 km severozápadně od Českých Budějovic a asi 5,5 km jihozápadně od Zlivu. Leží v krajině rybníků a lesů českobudějovické pánve, na Břehovském potoce nedaleko rybníka Dehtář, jižně od obce se zvedají kopečky Blanenského lesa. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 110 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1490. Osada patřila pod panství Hluboká nad Vltavou, v historii patřila tedy pánům ze Schwarzenbergu. Od r. 1850 do r.1960 to byla samostatná obec, poté spadala jako osada pod obec Žabovřesky a od r.1990 je to opět samostatná obec.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Břehov byl vyhlášen v r.1995 vesnickou památkovou zónou, najdete zde několik stavení s krásnými štíty s pěknou výzdobou, za rybníčkem stojí statek se sýpkou s vysokým štítem, na návsi najdete novogotickou kapli z druhé poloviny 19.st. Přímo v obci jsou dva malé rybníky. V lokalitě Picina je chatová osada, hájovna a dva rybníky s možností koupání, je zde také roubená chalupa. Obec patří do svazku obcí Blanský les - podhůří.
Čakov ^
[web obce]
Čakov se nachází asi 12 km západně od Českých Budějovic a asi 12,5 km jihozápadně od Hluboké nad Vltavou. Leží v rybníkářské oblasti českobudějovické pánve na Jankovském potoce pod severními výběžky Blanského lesa. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Čakovec, Holubovská Bašta žilo asi 240 obyvatel. První písemná zmínka pochází z r.1262, osídlení však pochází dle archeologických průzkumů již z mladší doby bronzové, doby halštatské a slovanské. Čakov ve 14.-15.st. náležel k panství Krumlovskému, nedaleká osada Čakovec zase vladykům Harachovským. Po odstoupení Jana z Rožmberka v r.1468 ze služeb krále Jiřího z Poděbrad, zmocnil se Netolic a také Čakova Jindřich Roubík z Hlavatec. Ve 14.st. zde již stojí farní kostel sv.Linharta, v r.1600 měla rychta Čakovská 6 vesnic a to Čakov, Jankov, Holubovské Bašty, Dehtáře, Kaliště a Habří se dvěma samotami. Škola zde byla postavena v r.1856 a vyučování zahájeno v r.1857, od r.1874 je škola dvoutřídní. V r.1869 byl vytvořen samospádový dřevěný vodovod v dřevěných rourách, v r.1883 byl zřízen hřbitov u jižní strany kostela. V r.1902 byly po stranách kamenné kašny na návsi vysazeny lípy. V r.1964 byly sloučeny obce Čakov, Jankov, Čakovec, Holubovská Bašta a Holašovice do společné střediskové obce se sídlem v Jankově, v této době dochází k vylidňování osad, zrušení četnické stanice, zdravotního střediska a školy v Čakově. Po revoluci v r.1989 se obec znovu osamostatnila.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci obklopené souvislým řetězcem rybníků najdete zdaleka viditelnou stavbu raně gotického kostela sv.Linharta, ve které jsou umístěn náhrobek Jiřího Čakovce z Bohušic ze 16.st., dřevěné plastiky sv.Linharta, sv.Korbiniána a sv.Prokopa ze 16.st. jsou v současné době umístěny v Alšově galerii v Hluboké nad Vltavou. Na druhém bočním oltáři je umístěna plastika Madony z 15.st. V Čakovci se dochoval barokní dvůr ze 17.-18.st. se zbytky gotické tvrze a statek se štítem z 19.st. V lese jižně od obce je skupina mohyl z doby halštatské a laténské (6.-4.stol př. n. l.). V Holubovské Baště u břehu rekreačního rybníku Dehtář uvidíte špýchar s bránou ze 16.st. a výklenkovou kapličku z 18.st. Obec je součástí mikroregionu Blanský les - podhůří. Jihozápadně od obce leží osada Holašovice, jejíž selské statky daly podnět k zapsání jako památky UNESCO.
Čejkovice ^
[web obce]
Čejkovice se nachází asi 8 km severozápadně od Českých Budějovic a asi 6 km jihozápadně od Hluboké nad Vltavou. Leží v rybníkářské rovinaté českobudějovické pánvi, severně od obce prochází silnice č.20 (mezinár. E49), jižně východně je obec obklopena rybníky, kolem obce protéká Dehtářský potok. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 260 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1400, v r.1800 zde vzniká panský dvůr, na stavbu byl použit materiál z nedaleké tvrze Machovice.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Tato jihočeská vesnička je charakteristická kruhovou návsí, malou klenutou kapličkou z 18.st. a návesním rybníkem uprostřed. Mezi rybníkem Motovidlo a machoveckými rybníky leží místo, kde stávaly dvě tvrze - mladší Machov (Machovice) v 15.st. rozbořená v 19.st. Kousek vedle stály Staré Machovice - malá vodní tvrz z 15.st., kterou opustili majitelé (Kunštátové z Machovic) a vybudovali novou nedaleko tvrz Machovice. Dnes zde najdete jen nezřetelné terénní pozůstatky. V obci stojí zajímavá venkovská usedlost č.31, u silnice č.20 stojí pomník dirigenta a skladatele Bohuslava Tvrdého. V okolí obce je možné rybaření, na okraji lesa najdete památný strom - dub. Obec je členem mikroregionu Blata.
Čenkov u Bechyně ^
[web obce]
Malá vesnička Čenkov u Bechyně se nachází asi 6 km východně od Týna nad Vltavou a asi 21 km severně od Hluboké nad Vltavou. Leží na samém severním okraji českobudějovicka ve zvlěnné krajině Táborské pahorkatiny, na potoce Židova strouha nad soutokem s Blateckým potokem. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 55 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1412, původně se jmenovala osada Černkov, v r. 1437 byl založena na protějším břehu Židovy strouhy menší osada Černkovec. Osady se vyvíjely samostatně, patřily jiným majitelům - Černkov Dobronicím jako součást blízké obce Březnice a Černkovec Týnu nad Vltavou. V r. 1543 byl Črnkov majetkem Čabelických ze Soutic, zástavních držitelů hradu a panství Týn nad Vltavou. Název Čenkov se poprvé objevuje až v r. 1623, za 30leté války ves málem úplně zanikla, byla celá vypálena a ještě v r 1698 je zapsána jako pustá pouze s jednou chalupou. V 18. st. se moc nerozvíjela, u obce stávaly původně dva rybníky, v 19. st. byly strženy povodní a neobnoveny, na potoce stával mlýn. Po r. 1848 zůstaly osady rozděleny - severní část náležela okresu Bechyně, jižní část okresu Týn nad Vltavou. V první polovině 19. st. byl rozšířen Malý Čenkov. V r. 1901 byla postavena kaple Nejsvětější Trojice. Teprve ve 20. st. se obec pomalu rozrůstá, Čenkov usiluje o odtržení od Březnice, teprve v r. 1923 byl Čenkov osamostatněn. Po 2. sv. válce se část obyvatel odstěhovala do pohraničí. V r. 1960 spadá obec pod okres Tábor. V r. 1971 byl Čenkov sloučen s Březnicí a Záhořím a zanedlouho ještě s dalšími obcemi - Hodětínem, Blatcem, Novou Vsí, Jamníkem a Hodonicemi. V r. 1972 vzniká požární nádrž. Teprve až v r. 1991 došlo k opětovnému osamostatnění. Od r.2007 je součástí českobudějovického okresu. Obec je součástí Sdružení měst a obcí Vltava - mikroregionu Vltavotýnsko.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete kapli Nejsvětější Trojice z 20. st., v ní najdete relikviář v podobě mramorového kamene v dřevěném oltáři, relikviář obsahuje ostatky sv. Vitala a sv. Agricoly.. Obec je vlastně několik statků s pěkně upravenými štíty. Obcí prochází cykloturistická trasa.
Čížkrajice ^
[web obce]
Čížkrajice se nacházejí asi 4 km jižně od Trhových Svin a asi 11 km západně od Nových Hradů. Leží na Boršíkovském potoce ve zvlněné krajině na severním okraji Novohradských hor, pod vrchem Hájek. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Boršíkov, Chvalkov, Mezilesí žilo asi 280 obyvatel. Čížkrajice patří mezi nejstarší osady v jižních Čechách, první písemné zmínky pocházejí z r. 1186. Ve středověku zde stávala tvrz, vesnice byla ohrazena a měla brány. Tvrz, připomínaná v r.1347, patří k řadě opevnění na Novohradsku (Cižkrajice, Žumberk, Svébohy, Cuknštejn, N. Hrady), byla v 16. st. přestavěna na zámek.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes zde najdete ze středověkého opevnění zbytky hradeb na severovýchodě, jedna brána směrem na Trhové Sviny a pozůstatky tvrze. V Mezilesí je kostelík, v Boršíkově a Čížkrajicích uvidíte několik lidových jihočeských statků. VE Chvalkově je nový velký domov důchodců. V obci a v okolí je řada malých rybníků, vrch Hájek je krásným zalesněným místem mezi jednotlivými částmi obce. Je zajímavé, že Mezilesí je větší než vlastní Čížkrajice. Obec je součástí mikroregionu Sdružení růže.
Dasný ^
[web obce]
Dasný se nachází asi 4 km jihozápadně od Hluboké nad Vltavou a asi 7 km severozápadně od Českých Budějovic. Leží v rovinaté krajině rybníků českobudějovické pánve, mezi potoky Bezdrevským a Dehtář. Obcí prochází silnice č. 20 (E49). V současnosti (r.2008) zde žilo asi 270 obyvatel. První zmínka o obci pochází z r. 1418.
--fotky zde zatím neuvedeny--
V okolí najdete rybníky Bezdrev a Vrbenské rybníky, ve vesnici stojí malá kaplička a tři stavení se zachovalými štíty ve stylu selského baroka. Zajímavostí je to, že jižně od obce při polní spojovací cestě do obce Čejkovice je lomový (koncový) bod geodetické základny trigonometrické sítě z r. 1954.
Dívčice ^
[web obce]
Dívčice (vlastní místní část) se nacházejí asi 15 km jihozápadně od Týna nad Vltavou a asi 11 km severozápadně od Hluboké nad Vltavou. Leží uprostřed tzv. Zbudovských blat českobudějovické pánve mezi potoky Olešník, Radomilický a Soudný. Obcí prochází silnice č.122 na Dříteň a železniční tah na Plzeň. V současnosti (r.2008) zde a v místních částech Česká Lhota, Dubenec, Novosedly, Zbudov (které spíše představují samostatné vsi oddělené poli, lesy a rybníky) žilo asi 570 obyvatel. První písemná zpráva o obci pochází z r. 1358, předtím se jednalo o močálovité území na rozhraní kmenových držav Doudlebů a Netoliců, pak patřilo českým knížatům a králům. Blata po osídlení v 11. st. byla postupně přeměněna na pastviny, pole a rybníky. Ve 14. st. se zakladatelem dívčického panství stal rod pánů ze Sudoměře, ti zde vybudovali dvě tvrze, hospodářský dvůr, pivovar a rybníky. Od poloviny 16. st. připadly Dívčice pod hlubocké panství a tedy pod správu rodů Rožmberků a později rodu Schwarzenberků. Ostatních vsi v okolí, dnes patřící pod Dívčice, měly prakticky stejné dějiny, Česká Lhota se do r. 1903 jmenovala Prášivá Lhota, v Novosedlech byla ve středověku doložena zemanská tvrz a dvůr, ves Zbudov se připomíná již ve 13. st., její poloha dala jméno Zbudovským blatům. V 16. st. zde vyvrcholil spor poddaných s hlubockým pánem (Adam z Hradce) o královská privilegia, pán pak nechal několik sedláků, včetně známého zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty, popravit pro výstrahu na Blatech.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v jednotlivých částech najdete toto - v Dubenci stojí významná farma CROSSING s chovem a výcvikem jezdeckých koní, penzionem a krytou jízdárnou, je zde také zajímavý špýchar se srdíčkovitými průduchy a na jednom statku jsou sluneční hodiny, ve Zbudově stojí několik starých statků s prvky selského baroka, u Zbudova stojí vysoký pomník J.Kubaty z r.1904, v Dívčicích stojí romantická kaple sv. J.Nepomuckému na návsi, již zde nenajdete pozůstatky dvou tvrzí ze 14. a 16. st. V Novosedlech a České Lhotě stojí malé kapličky. Východně od obce se nachází bývalá chemická zpracovna uranových rud MAPE s několika odkališti, v okolí obce je řada rybníků (Blatec, Březovec, Černá, Nová), které jsou vyhledávanými hnízdišti vodního ptactva.
Dobrá Voda u Českých Budějovic ^
[web obce]
Dobrá Voda u Českých Budějovic se nachází asi 4 km východně od Českých Budějovic a asi 8 km jihozápadně od Lišova. Leží na východním okraji rovinaté rybníkářské českobudějovické pánve, kde se zvedají kopce lišovského prahu, na Dobrovodském potoce, v těsné blízkosti krajského města. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 2350 obyvatel. Historie této obce a její počátky se vztahují k prameni léčivé vody, která dodnes stále vyvěrá. Okolní lišovský práh, jehož svahy spadají do českobudějovické pánve, byl od nepaměti místem dolování rud (pyrit, arsenopyrit se zlatem, železo), tuhy a křemene, stávaly zde hornické osady, doly a jámy. V nedalekém Rudolfově bylo nalezeno stříbro, do okolí přicházeli v 16.st. němečtí protestanští horníci, těžilo se v šachtě sv.Václava, sv.Anny. V 17.st. byla otevřena štola sv.Šebestiána (později sv.Barbory). Od r.1620 převzaly České Budějovice jako horní město (po vypálení Rudolfova) důlní činnost v celém revíru. V r.1624 vzniklo českobudějovické těžařstvo. V té době se zdejší osada nazývá Pucherce (něm. Puharten = Bucharten), později Pohůrka. Třicetiletá válka znamenala konec důlní činnosti na dlouhá desetiletí, doly se zalily podzemní vodou, k obnově došlo až počátkem poloviny 18. st. v štole sv. Barbora a sv. Mauricia. Vznikly zde i další těžířstva, ale jako všude ve zdejším revíru byla problémem podzemní voda, která zaplavovala důlní díla a voda povrchová, která se nedostávala k pohánění zařízení. V okolí vznikají rybníky (např. Lusný) a kanály. Byla postavena drtírna kamene až u řeky Malše. V r.1778 převzal stát větší počet důlních děl v revíru, na počátku nastal rozvoj dolování, ale již v r.1809 byly veškeré práce v dobrovodských dolech zastaveny. O obnovu důlního podnikání se snažil na konci 19. st. W.E. Miksch, těžila se tuha, ale brzy se přestalo. Dané geologické podloží v okolí dalo vzniknout sírnato-železité vodě s léčivými účinky, lidé jej začali využívat již v 17.st., pramen byl spojen s různými procesími, vznikly zde malé lázně a později hospoda. V 17.st zde vzniká kostelík a v l.1733- 1735 zde byl postaven kostel Panny Marie Bolestné, podle plánů K.I.Dienzenhofera, dvorního architekta císaře, a A.Luraga. V r.1770 je původní kostelík přejmenován na kapli Sv. Linharta, ta však v 19.st. byla přeměněna na byt.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes je tento barokní kostel s rokokovým vnitřním zařízením významným poutním místem v jižních Čechách, stojí zde vápencové sochy J.Dietricha, fresky jsou dílem V.V.Reinera, oltáře G.B.Allia, původní varhany byly zdevastovány a dnes zde fungují ze zrušeného kostela v Jablonci na Šumavě. V okolí najdete kapličky Křížové cesty a Boží hrob z 19.st. ve 20.st. renovované. V době velikonočních svátků se zde koná velká pouť. V obci najdete také domov důchodců, letní plovárnu, v okolí mnoho zbytků po těžařské historii obce. Nad obcí je Lusný rybník, na nedalekém kopci Dlouhý vrch je startovací místi paraglidingu. Obecní úřad má zajímavé horní patro s dřevěným balkonem, budova tiskáren má krásný jihočeský štít, z bývalé tavírny na zlato a stříbro je restaurace U Šopu. Krásná je lokalita Švajcy - tzv. Švýcarsko, lesní krajina s potokem a množstvím důlních zbytků - štoly.
Dobšice ^
[web obce]
Obec Dobšice se nacházejí asi 4,5 km východně od Týna nad Vltavou a asi 18,5 km severně od Hluboké nad Vltavou. Leží na severním okraji českobudějovicka ve zvlněné krajině Táborské pahorkatiny, nad Děkanským potokem, ústícím nedaleko do Vltavy. Kolem obce prochází silnice č.147. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 115 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1437, kdy král Zikmund upsal ves Děpoltovi z Riesenberka. Obec na počátku náležela k panství Týn nad Vltavou, koncem 14.st. již stojí v nedalekých Branovicích tvrz (spadající pod Žimutice), která je nahrazena v r.1500 novější v sousedním dvoře. Od 16.st. se majitelé Dobšic často střídají (z Mirovic, Kalenicové, Šternberkové a Kořenští z Benešova), část obce také náleží až ke vzdálenému panství Chřešťovice na Písecku. . Od r.1711 je součástí Schwarzenberského panství. Po r.1848 se obec stává součástí okresu Týn nad Vltavou, v r.1976 připadá pod Žimutice, teprve v r.1990 se stává samostatnou obcí.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete na návsi s rybníkem několik historických selských statků se štíty, kamennou sýpku, výklenkovou kapli z 19.st. Nedaleko obce najdete zbytky první branovické tvrze ze 14.st. na kaskádových rybnících a pak areál druhé renesanční tvrze Branovice původně ze 16.st., z níž se dochovala obytná budova upravená na sýpku a renesanční zahrada s branou a zdí s věžičkami. Obec je součástí Sdružení měst a obcí Vltava - mikroregionu Vltavotýnsko.
Dolní Bukovsko ^
[web městyse] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Doubravice ^
[web obce]
Obec Doubravice se nachází asi 5,5 km jihovýchodně od Českých Budějovic a asi 7 km jihozápadně od Rudolfova. Leží na vyvýšenině obtékané Malší a Starohodějovickým potokem, kolem obce prochází silnice č.156 a železniční trať pod kopcem. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 265 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1236. Ve 13.st. byl majitelem Sudimír, pravděpodobně tehdy vzniká původní tvrz. Později obec s tvrzí přešla do majetku rodu Rožmberků, v r.1555 ji však získal Mikuláš Humpolec z Tuchoraze a po něm obec vlastnilo větší počet rodů - z Hřebene, Řepičtí, ze Sudoměře, Frokštejnové z Načeslavic, don Baltazar Marradas, Juan de Salazar y Montellban. Za Putschögelů (budějovičtí měšťané) došlo k přestavbě tvrze na barokní zámek (asi v 17.st.). V r.1736 přešla obec se zámkem do vlastnictví města Českých Budějovic. Město pak v r.1887 prodalo zámek obci Doubravice.
--fotky zde zatím neuvedeny--
Dnes v obci najdete zámeček na náměstí s dvorem s bránou a bosáží, budova je s věžičkou a je dnes užívána k bydlení. Na fasádě uvidíte sluneční hodiny. Uprostřed obce je malý rybníček.
Doudleby ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Drahotěšice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dražíč ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dříteň ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dubičné ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dubné ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Dynín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Habří ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hartmanice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Heřmaň ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hlavatce ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hlincová Hora ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Homole ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Horní Kněžeklady ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Horní Stropnice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hosín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hosty ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hradce ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hranice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hrdějovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Hůry ^
[web obce]
Hůry se nacházejí asi 9 km jihozápadně od Lišova a asi 2 km severně od Rudolfova. Leží jako Rudolfov a Adamov v bývalé hornické oblasti nedaleko Českých Budějovic, na západním úbočí Lišovského prahu nad Rudolfovským zlomem, který spadá do Českobudějovické pánve. Je tedy z obce krásný výhled od krajiny kolem krajského města, do oblasti rybníků kolem a na hory Blanského lesa a Šumavy. V současnosti (r.2008) zde žilo asi 5000 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z r.1350, kdy zde již stála zemědělská osada Německé Hory. V r.1378 Karel IV. zastavil obec Janu z Leuchtenburku, část osady patřila k panství hlubockému. Od 16.st. se v okolí začaly intenzivně těžit stříbrné rudy, stěhovali se zde horníci. Za Adama z Hradce r.1581 se obec zúčastnila selské vzpoury. Za třicetileté války nastal velký úpadek okolí. V r.1619 okolí postihlo vypálení nedalekého Rudolfova a Adamova, zasaženy byly i místní statky. Opuštěné usedlosti byly postupně obsazovány novými usedlíky. V r.1685 patřila pod Libnič a později k nim patřilo ještě Jelmo a Voselno. Od r. 1850- do r.1975 to byla samostatná obec, od r.1976 do r.1990 se stala součástí Rudolfova, od r.1990 je opět samostatnou obcí.
Dnes v obci z doby těžby stříbrných rud v okolí zde zůstalo místo bývalé šachty Eliáš na jihovýchodě obce, která těžila až do r.1910 a dědičná eliášská štola, která ústí dole v Úsilném, je tedy dlouhá přes 1 km. Dále zde stojí kaplička nad návesním rybníkem a pomník obětem 1.sv.války. Východně od obce leží rybník Hůrák s kempem. Obcí prochází druhý okruh (severní) naučné stezky hornictví - Rudolfovo město.
Hvozdec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Chotýčany ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Chrášťany ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Jankov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Jílovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Jivno ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kamenná ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kamenný Újezd ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Komařice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Kvítkovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ledenice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Libín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Libníč ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Lipí ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Litvínovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ločenice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mazelov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mladošovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Modrá Hůrka ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mokrý Lom ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Mydlovary ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nákří ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nedabyle ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Neplachov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Nová Ves ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Olešnice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Olešník ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ostrolovský Újezd ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Petříkov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Pištín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Planá ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Plav ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Radošovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Roudné ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Římov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Sedlec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Slavče ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Srubec ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Staré Hodějovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Strážkovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Strýčice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Střížov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Svatý Jan nad Malší ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Ševětín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Štěpánovice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Temelín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Úsilné ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Včelná ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vidov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vitín ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vlkov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vrábče ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Vráto ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Všemyslice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Záboří ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Zahájí ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Závraty ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Zliv ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Zvíkov ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žabovřesky ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žár ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Žimutice ^
[web obce] --historie zde zatím neuvedena--
--fotky zde zatím neuvedeny--
--památky zde zatím neuvedeny--
Úvodní stránka trasovníku >
Jihočeský kraj >
Českobudějovicko (popis regionu)
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]
