Českobudějovicko

popis regionu

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj

k 1.1.2008 1638,3 km2, 109 obcí (město: 9, městys: 1, ves: 99) 180900 obyvatel; 110 obyv. na km2 WEBY REGIONU Mikroregion Blanský les-podhůří  Zájmové sdružení Růže  cykloturistika jižních čech  novohradsko.cz  Mikroregion Vltavotýnsko  WEBY MĚST Borovany  České Budějovice  Hluboká  Lišov  Nové Hrady  Rudolfov  Trhové Sviny  Týn nad Vltavou  Zliv

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj

Borovany	České Budějovice	Hluboká nad Vltavou	Lišov	Nové Hrady	Rudolfov	Trhové Sviny	Týn nad Vltavou	Zliv

horopis - vodopis - příroda - památky - seznam výletů

Českobudějovicko leží při jihovýchodní hranici Čech s Rakouskem, ve střední až jihovýchodní části Jihočeského kraje, je to významná turistická oblast plná lesíků, sadů, polí a luk, toků a rybníků. Sousedí s Českokrumlovskem na J, Strakonickem a Prachatickem na Z, Píseckem na SZ, Táborskem na SV a Jindřichohradeckem na V.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1638,3 km2, správně byl členěn do 109 obcí (měst je zde 9, městysů 1 a vsí 99), žilo zde přes 180900 obyvatel, což znamená 110 obyvatel na km2.
Region je převážně průmyslově-zemědělský s rozvinutým rybnikářstvím a lesnictvím (30% území). V rostlinné výrobě převažuje pěstování obilnin, olejnin a pícnin, v živočišné výrobě chov skotu a prasat. Průmysl je zde potravinářský (zejména výroba piva), kovodělný průmysl, tužkařská výroba, strojírenská výroba, dřevozpracující, papírenský, dále výroba dopravních prostředků, textilní a oděvní průmysl, polygrafie. Z těžařského odvětví jsou zde provozy na těžbu grafitu, kamene, štěrků a písků, jílů, hlín a rašeliny. Region je historicky místem průchodu významných stezek do ciziny, kudy putovalo zboží a lidé.

HOROPIS ^

Českobudějovicko patří celé do provincie Česká Vysočina. Ta zde má dvě subprovinice - Českomoravskou a Šumavskou.
Českomoravská subprovincie zde zasahuje svými dvěma oblastmi - Jihočeské pánve a Středočeská pahorkatina.
Oblasti Jihočeské pánve zde patří dva celky - Českobudějovická a Třeboňská pánev.
- celek Českobudějovická pánev leží ve středu a na SZ v podobě širšího pruhu mírně zvlněné rybníkářské sníženiny s výškami 400-450m;
- calek Třeboňská pánev leží na V v podobě zalesněného vyvýšeného okraje rybníkářské sníženiny s výškami 480-580m.
Oblast Středočeská pahorkatina zde zasahuje pouze jedním celkem - Táborská pahorkatina.
- celek Táborská pahorkatina leží na S regionu a je v podobě kopcovité zalesněné krajiny s výškami 500-630m;
Šumavská subprovincie zde zasahuje svou jedinou oblastí Šumavská hornatina. Ta zde obsahuje dva celky - Šumavské a Novohradské podhůří.
- celek Šumavského podhůří leží kousky na JZ a je to zde zvlněná kopcovitá zalesněná krajina s výškami 500-800m;
- celek Novohradského podhůří leží na JV a je v podobě zvlněné krajiny lesů, polí, luk a řek s výškami 450-600m.

VODOPIS ^

Českobudějovicko patří celé do povodí Labe a úmoří Severního moře. Území je charakteristické velkým množstvím menších vodních toků. Centrem je zde řeka Vltava, tekoucí od J k S. Vody pak sbírají zleva a zprava její přítoky. Zprava je to Malše s přítokem Stropnicí sbírající vody na JV a odvádí je k Budějovicím, výše je to řada menší potoků (Libochovka, Kozlovský), které odvádí vody do Vltavy uprostřed V od Budějovic. Okraje na V patří do povodí Lužnice, která sbírá vody směrem k V, pak se stáčí mimo Budějovicko k severu a od SV vtéká u Týna do Vltavy. Z od Budějovic sbírá vody Dehtářský a bezdrevský potok a vtékají od Z do Vltavy, SV části Budějovicka patří povodí Otavy a to přítokům Blanice, které sbírají vodu a odvádí je k SZ.
Charakteristickým znakem území je velké množství vodních ploch (přes 4% rozlohy), západní část patří Českobudějovické pánvi s velkými rybníky (Bezdrev, Dehtář, Volešek, Blatec), V a JV patří Třeboňské pánvi. Rybníky najdete v povodí Stropnice, u Trhových Svin, u Nových Hradů, u Štěpánovic či Žimutic.
Z vodních ploch zde spadá vodní nádrž Hněvkovice a v.dílo Kořensko na Vltavě, v.n. Římov na Malši. V severní části regionu končí vzdutí v.n. Orlík na Vltavě.

PŘÍRODA ^

Krajinu regionu lze rozdělit na čtyři rozdílné části - SZ patří teplé, rovinaté oblasti rybníkářské pánve s množstvím zamokřelých luk a bažin plných ptactva a vodních živočichů. Od S k JV se táhnou lesnaté mírně zvlněné kopce. Východní část pak spadá do teplé a rovinaté oblasti rybníků u Stropnice, kam od Jindřichohradecka zasahuje CHKO Třeboňsko s mokřady a rašeliništi (Ramsarská smlouva, od r.1977 biosférická rezervace a oblast ochrany ptactva). U hranic s Rakouskem najdete přírodní park Novohradské hory - chladnější zvlněnou krajinu lesů, polí, rybníků a sídel, krajinu s významným přírodním bohatstvím jehličnatých lesů s množstvím skalnatých vrcholů. Na hranicích s Píseckem zasahují kousky přírodního parku Písecké hory.

PAMÁTKY ^

[památky regionu a měst, památky městysů a vsí]

V Borovanech uvidíte kostel Navštívení Panny Marie z 18.st. s varhanami z 18.st., sochami z 15-19.st. a vysokou věží z 18.st.; barokní zámek z 18.st. na jižní straně náměstí přestavěný z prelatury augustiniánského kláštera, reprezentační sál s rokokovou nástropní freskou; klášteř s křížovou chodbou z 15.st. se znaky Rožmberků a Petra z Lindy, lapidárium s originály barokních soch a stavebních článků, výstavu o historii kláštera; Škapulířovou kapli P.Marie Karmelské z 18.st. s vyřezávanou kazatelnou z 18.st.; barokní radnici ze 17.st.; kamenný most je z 18.st.; žulový pranýř z r.1656; lidové stavby zemědělských usedlostí z 18.-19.st.; sochu sv.J.Nepomuckého. U města je několik bunkrů a soukromý skanzen železné opony. V Českých Budějovicích najdete sídlo Jihočeské univerzity a biskupa římskokatolické českobudějovické diecéze; v městské památkové rezervaci část areálu bývalého dominikánského konventu s klášterním kostelem Obětování Panny Marie z r.1265 a s Bílou věží zbrojnicí a solnicí; druhé největší náměstí u nás - Přemysla Otakara II se Samsonovou kašnou ze 17.st.; měšťanské domy s podloubími, renesančními a barokními štíty; barokní radnici z 18.st. se sochami čtyř ctností; 72m vysokou Černou věž; katedrálu sv.Mikuláše ze 17.st.; Rabenštejnskou věž ze 14.st., součást původního opevnění města, jehož pozůstatky najdete podél řeky Malše a s dalšími věžemi - baštou Otakarka a tzv. Železnou pannou; Jihočeské muzeum s expozicí Jižních čech; Muzeum koněspřežky; Jihočeské motocyklové muzeum či Budvar muzeum; bývalý kostel sv. Anny ze 17.st. přebudovaný na síň Otkakara Jeremiáše; budovy masných krámů ze 16.st.; empírové divadlo s bustou J.K.Tyla; budovy továren (tabákovna, tužkárna Koh-in-noor, vodárna…). V Hluboké nad Vltavou uvidíte státní zámek, s bohatým interiér s cenným nábytkem, řezbářskými pracemi, obrazy, gobelíny, uměleckým sklem a porcelánem; velký anglický park s mnoha vzácnými dřevinami s dalekými výhledy do kraje; řadu velkých rybníků (druhý největší v ČR Bezdrev, Munický, Naděje, Zvolenov, Poříčský), najdete zde stromořadí staletých dubů s kočárovými cestami, rozlehlými oborami a bažantnicemi; v bývalé jízdárně je od r.1956 Alšova Jihočeská Galerie s expozicí jihočeského gotického umění, holandského malířství 17.st. a výstavami moderního umění 20.st.; v barokním zámečku Ohrada (z 18.st.) expozici lesnického, mysliveckého a rybářského muzea; vedle loveckého zámku ZOO s evropskou zvěří; kostel sv.Jana Nepomuckého v centru; fresky M.Alše na městském úřadě; kapli sv.Rocha; bývalou synagogu z 20.st. a židov.hřbitov; známé golfové hřiště; na Pokutní louce pamětní kámen popravy Záviše z Falkenštejna (12.8.1290); moderní koupaliště s tobogánem pod zámkem u jezu; konec vzdutí Hněvkovické vodní nádrže. Severně je zřícenina Karlova hrádku z r.1347; návesní kaple svatého Isidora v Hroznějovicích; návesní kaplička sv. Václava v Jeznici; starobylý kostel sv. Vavřince v Kostelci; selské baroko v Líšnici; dvůr Němče; selské baroko a návesní novorománská kaple v památkové zóně v Munici; statek Lexů čp. 7, návesní kovárnu se zvoničkou v Poněšicích; gotický kostel sv. Jiří, pamětní síň voroplavby a pomník purkareckých plavců v Purkarci; mezinárodní letiště pro sportovní letectví v nedalekém Hosíně. V Lišově uvidíte kostel sv. Václava z 19.st.; faru z 18.st.; barokní sochy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého; Schwarzenberský špitál ze 17.st., dnes restaurovaný na kulturní centrum s národopisným muzeem Fr.Miroslava Čapka, galerií, stálou výstavou obrazů Jana Rafaela Schustera a s odpočinkovou zahradou; soukromé muzeum hracích strojků s expozicí flašinetů, polyfonů a orchestrionů; pomníky obětem 1.sv.a 2.sv. války; v okolí města najdete několik krásných rybníků a lesy bohaté na houby; na cestě k rybníku Koníř stojí kaple P.Marie Lurdské z 19.st.; za rybníkem Čekal je Locus perenis (věčné místo), takzvaný Střed Evropy, neboli jeden z pevných bodů pro přesné měření nadmořské výšky Rakouského mocnářství - jedený základní nivelační bod u nás s pomníkem z 19.st. V Nových Hradech najdete hrad s expozicí; empírový zámek s parkem a jezírkem; barokní klášter řádu Služebníků panny Marie - servitů ze 17.st., s klášterním gotickým kostelem sv.Petra a Pavla, s rodinnou hrobkou Buquoyů ze 17.st.; novogotickou hrobku na hřbitově s tympanonem portálu s mozaikou podle M.Švabinského; novohradskou kovárnu rodiny Gossingerů z 18.st.; mobiliář barokní lékárny; renesanční radnici; městskou bránu se zbytky opevnění; koželužnu s výstavními prostory. Jihozápadně od města leží romantický přírodní park Tereziino údolí s naučnou stezkou a zachovalá vladycká tvrz Cuknštejn z. 15.st. V Rudolfově najdete renesanční protestantský kostel svatého Víta z 16.st., barokně upravený v 18.st.; renesanční budovu původně královského báňského úřadu z 16.st. tzv. Purkmistrův dům, od r.1690 sloužící jako radnice; budovu zámku ze 17.st. na místě bývalého renesančního zámečku vypáleného v r.1619; zajímavý měšťanský dům u hráze Královského rybníka; sbor smíření CČSH s farou; vedle školky hornické muzeum s expozicí dobývání; bývalý zámeček Lustenek ze 16.st.; mnoho historických, převážně důlních, památek Rudolfova můžete vidět na trase Naučné stezky, která představuje návštěvníkům ve městě a v okolních obcích vývoj a průběh těžby. Trhové Sviny jsou městskou památkovou zónou, uvidíte zde kostel Nanebevzetí Panny Marie z 15.st. s křestní kaplí, jižní věží ze 16.st., barokním oltářem z 18.st., rokokovou kazatelnou a varhanami z 18.st., tesanými náhrobními kameny šlechticů; radnice z 19.st. se sochami králů J. Poděbrad a Vl.Jagelonského; náměstí s měšťanskými domy s podloubími; barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18.st., kamennou kašnu uprostřed náměstí z 19.st.; kamenné válcovité milníky z 18.st. v okolí města; na Členském potoce Buškův Hamr s expozicí hamernických a kovářských výrobků s funkčním zařízením vlastního hamru, poháněného vodními koly; poutní barokní kostel Nejsvětější Trojice z 18.st.; v Otěvěku několik lidových staveb a smírčí kříž; v Čeřejově pomník z r.1938 na místě dvorce, který získal Jan Žižka z Trocnova jako věno své manželky Kateřiny; u Veselky předválečná pevnůstka s expozicí československého pohraničního opevnění. V Týnu nad Vltavou můžete kromě soutoku Vltavy s Lužnicí, kde jsou boží muka sv.J.Nepomuckého, vidět také městské muzeum v budově bývalého arcibiskupského zámku s expozicí historie regionu, vorařství, vltavínů, světa loutek; kostel sv.Jakuba (původně sv.Christofora ze 13.st.) ze 16.st., barokně přestavěný v 18.st.; v parku zbytky hradu ze 13.st. s dochovaným vstupním mostem z 16.st., hradní příkop a část valu; za hradem v parku otáčivé hlediště, které je jedinou amatérskou scénou tohoto druhu ve střední Evropě; v městské galerii u Zlatého slunce výstavy současného výtvarného umění; v místech císařského cvičiště dělostřelců tzv. "Velký Depot" barokní sousoší na památku obětem výbuchu střelného prachu z r.1753; na Semenci betonovou vyhlídku ze 30.let 20.st.; pod Semencem stanici Pomoc přírodě s areálem záchranné službou pro handicapované živočichy, arboretem a botanickou zahradou; po Vltavě se plaví lodní doprava; u JE Temelín renesanční zámek Vysoký Hrádek s Informačním střediskem JETE; v Pořežanech muzeum historických vozidel; v Kolodějích barokní zámek, židovský hřbitov a památník loutkáře Matěje Kopeckého, který je pochován na týnském hřbitově a má zde symbolický pomníček; v Hněvkovicích zámek ze 17.st. Ve Zlivi najdete kostelík sv.Václava vystavěný v novogotickém stylu; kamenný dvouobloukový most z 18.st., osazený sochou sv.J.Nepomuckého; v okolí několik archeologicky významných lokalit - odkryté soubory sídlištních a výrobních objektů z doby bronzové, keltského, germánského i slovanského osídlení, s četnými nálezy výzbroje, zdobené keramiky či železářské strusky; západně od města terénní stanici Jihočeské univerzity Vomáčka; na Mydlovarském rybníku koupaliště s kempem.
Region je známý hlavně svou skoro nedotčenou přírodou (s jednou velkou jizvou JE Temelín), čistým ovzduším a rozmanitostí scenérií, největší lidnatostí v Jihočeském kraji, ale také množstvím kulturně historických a technických památek. V regionu se dochovaly lidové stavby a statky ve stylu tzv. selského baroka Záboří, Malé Chrášťany, Plástovice, Mazelov, Lipanovice, Žár, Radošovice, Opatovice, Bavorovice, Planá, Roudné, přičemž nejznámější jsou Holašovice, které byly zapsány na seznam UNESCO. Ze starých sídel místní šlechty můžete navštívit doudlebské hradiště (hradiště z 9.-12.st., správní středisko kmene Dúdlebů, v 10.st. Slavníkovců, zmíněné v Kosmově kronice), zříceninu gotického loveckého Karlova hrádku na Vltavě, gotická tvrz Cukštejn v Terezském údolí z 15.st., renesanční tvrz Chvalešovice z 16.st., středověká tvrz Žumberk u Nových Hradů ze13.-15.st. s vzhledem renesančního zámečku s hradební zdí a baštami, hrádek Kotek, renesanční tvrz v Ostrolovském Újezdu z 16.st. (budova dřívějšího pivovaru), bývalá tvrz Svébohy z 15.st. (dnes hospodářské stavení), tvrz ve Zvíkově se stálou expozicí lidového malovaného nábytku z 18.-19.st., či v Knínu. Zámečky najdete v Dříteňi (barokní) ze 17.st. na místě pův. tvrze, v Kolodějích (barokní) na místě renesanční tvrze z 18.st., v Komařicích (renesanční) ze 16.st. na místě tvrze, v Bzí (barokní) ze 17.st. na původní tvrzi. K dalším významným objektům patří Žižkův památník v Trocnově u Borovan s Žižkovým a Mikšovým dvorcem, s 2 km dlouhou naučnou stezkou, roubenou studnou, odkryté zdivo dvou dvorců, Žižkův kámen na místě narození, dvorec, ve kterém bylo v letech 1957-1960 vybudováno Muzeum husitského hnutí a 12 m vysoký žulový pomník Jana Žižky. Významné jsou i církevní památky s poutními místy - barokní kostel P.Marie Bolestné v Dobré Vodě dílo K.I.Dientzenhofera, s freskami V.V.Reinera, dále gotické kostely v Ševětíně s freskami, pseudorománksý s románskou kaplí v Hosíně, Dolním a Horním Bukovsku. Nejpůsobivější je poutní místo Římov s kostelem Sv. Ducha, Loretánskou kaplí, křížovou cestou (25 zastavení v podobě kaplí, kapliček a sousoší). Tradičním poutním místem je i Dobrá Voda u Horní Stropnice s barokním kostelem P.Marie Nanebevzaté z 18.st. Významné jsou kostely v Zahájí, na Bílé Hůrce, Dubném, Čakově, Bošilci v Doudlebech, gotický kostel sv. Jakuba v Jílovicích. V Horní Stropnici najdete románský kostel sv. Mikuláše ze 13.st. goticky přestavěn se síť. klenbou, Mariánský sloup se sochami. Najdete zde také množství technických památek - funkční je Buškův hamr s muzeem kovářství u Trhových Svinů z 18.st. - buchar, výheň s dmychadly i brus, poháněné třemi vodními koly, dále jezy s vorovými propustmi na Vltavě a Malši, loděnice a rodný Lannův domek, velice známá byla i koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince z r. 1832 (náspy a strážní domky jsou v okolí Včelné a Kamenného Újezda), zajímavé jsou staré vodní mlýny na Vltavě, Malši a Stropnici, budovy pivovarů či starých továren, kaolinová štola u Borku či sklady solí na Novohradsku.

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj

Úvodní stránka trasovníku > Jihočeský kraj

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]