Úvodní stránka trasovníku > Obecné informace o ČR
|
|
Český hydrometeorologický ústav Atlas podnebí ČR |
Úvodní stránka trasovníku > Obecné informace o ČR
Obecně lze říci, že Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Z hlediska umístění ČR v Evropě, je možné říci, že se naše republika nachází v oblasti přechodného klimatu středoevropského, v západní části území je větší vliv oceánu, směrem na východ vzrůstá vliv kontinentu. Pokud převládá vliv oceánu se západními a jihozápadními větry je chladnější a deštivé léto, mírná a teplejší zima. Pokud převládá vliv kontinentu s východními a severovýchodními větry je teplejší a suché léto, silné a chladnější zima. Je možné také říci, že východní části státu jsou chladnější s většími rozdíly mezi létem a zimou a západnější části státu jsou teplejší s menšími rozdíly mezi létem a zimou. V ČR se velmi silně uplatňuje jak v klimatu, tak v počasí výšková rozmanitost terénu ve vztahu k převládajícím větrům - výsledkem je rozmanitost počasí u nás s jednou základní charakteristikou - směrem vzhůru klesají průměrné teploty vzduchu a naopak přibývá srážek. Hory u hranic a Českomoravská vysočina představují jakési hráze, které brání přesunu atmosférických hmot, které s sebou nesou určitý počet tepla a srážek. Vytvářejí tak tzv. srážkové stíny - Šumava, Český les, Krušné hory.
V ČR se pro klasifikaci klimatu vychází ze tří hlavních klasifikací - Köpenovy, Qiuttovy a Alisovovy.
Köppenova klasifikace podnebí je nazvána podle svého tvůrce, německého klimatologa Vl.Köppena, představuje tzv. efektivní klasifikaci podnebí a je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. V Köppenově klasifikaci (1900) je stanoveno na Zemi 5 hlavních klimatických pásem (značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.) s 12 základními klimatickými typy a dalšími podtypy. ČR tak podle této klasifikace spadá do mírně teplého pásu se stejnoměrným rozdělením srážek a do pásu mírně chladného (boreálního). Většina území České republiky spadá do vlhkého, mírně teplého podnebí se suchou zimou, střední a vyšší polohy do vlhkého, mírně chladného podnebí se studenou zimou a na hřebenech Krkonoš a Jeseníků se vyskytuje chladné podnebí a na jihu Moravy a v Polabí se nachází sušší teplé podnebí.
Quittova klasifikace klimatu je nazvána podle E.Quitta, představuje tzv. efektivní klasifikaci podnebí a je vytvořena podle kombinací 14 klimatologických charakteristik - počtem letních, mrazových a ledových dnů, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou atd. V Quittově (1971) klasifikaci se rozlišuje na Zemi 23 jednotek v oblastech teplá, mírně teplá a chladná. ČR tak podle této klasifikace spadá do tří částí - nížiny spadají do oblasti teplé, střední polohy do oblasti mírně teplé a vyšší polohy do oblasti chladné.
Alisovova klasifikace je nazvána podle B. P. Alisova, ruského klimatologa, představuje tzv. genetickou klasifikaci podnebí a je utvořena podle podmínek utváření klimatu, zejména všeobecné cirkulace atmosféry - základem pro třídění je převládající výskyt geografických typů vzduchových hmot v určité oblasti (hlavní pásma, kde vzduchová hmota je po celý rok a přechodná pásma, kde existuje sezónní charakter počasí). V Alisovově klasifikaci (1950) se na Zemi vytváří 7 pásem - rovníkové, rovníkových monzunů, tropické, subtropické, mírných šířek, subarktické, arktické-antarktické, z nichž každé dále dělí na čtyři základní typy, a to kontinentální, oceánský, západních popř. východních břehů. ČR tak podle této klasifikace spadá do pásma mírných šířek s přechodem mezi kontinentálním a oceánským typem.
Zde spadá pouze jediná instituce Český hydrometeorologický ústav, která je v současnosti resortní organizací MInisterstva životního prostředí.
Tento ústav vznikl 1.1.1920 rozhodnutím ministerské rady Československé republiky č.j.26314, jímž byl vytvořen československý Státní ústav meteorologický s úkolem "shromažďovati a vědecky zpracovati pozorování meteorologická z celé oblasti státu československého, pěstovati a všemožně podporovati bádání meteorologická, účastniti se mezinárodních výzkumů v oboru meteorologie, činiti denně na vědeckém podkladě předpověď povětrnosti a vydávati úřední dobrozdání na dotazy úřadů a soukromníků ...".
Spojením původního meteorologického ústavu s hydrologií vznikl dnešní hydrometeoro-logický ústav. Stalo se tak vládním nařízením Československé republiky č. 96/1953 Sb. s účinností od 1.1.1954.
V souvislosti s růstem významu ochrany životního prostředí byl v r.1967 do ústavu začleněn třetí obor - ochrana čistoty ovzduší.
V r.1969 došlo v rámci federativního uspořádání státu k vytvoření Českého a Slovenského hydrometeorologického ústavu se sídlem v Praze a v Bratislavě.
V r.1993 po rozdělení ČR a SŘ pokračuje u nás dále práce Českého hydrometeorologického ústavu se sídlem v Praze.
Současné úkoly ČHMÚ:
Základním účelem příspěvkové organizace ČHMÚ je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.
Předmětem činnosti ČHMÚ v uvedených oborech je:
- racionálně, věcně a ekonomicky integrovat výkon státní služby;
- zřizovat a provozovat měřicí stanice a sítě s využíváním telekomunikačních sítí (státní pozorovací sítě pro sledování kvalitativního a kvantitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování);
- odborně zpracovávat výsledky pozorování, měření a monitorování;
- vytvářet a spravovat databáze;
- poskytovat předpovědi a výstrahy;
- provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost;
ČHMÚ na základě zvláštního pověření:
- Ministerstva kultury ČR vydává a rozšiřuje neperiodické publikace z oblasti odborné literatury; současně vydává a rozšiřuje odborný časopis a další periodika s odborným zaměřením;
- Ministerstva vnitra ČR zajišťuje funkci podnikového archivu;
- vykonává řadu speciálních funkcí jak vnirostátních tak se vztahem k zahraničí;
- je oprávněn provozovat hospodářskou činnost ve vymezených oblastech.
V současnosti má ČHMÚ 4 úseky a 1 odbor - úsek meteorologie a klimatologie, úsek hydrologie, úsek ochrany čistoty ovzduší, úsek ekonomiky a správy a odbor informačních technologií.
V r.1958 vznikl Atlas podnebí ČR. V r.2007 odborníci z Přírodovědecké fakulty v Olomouci spolu s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydali nějvětší projekt v oblasti klimatologie za poslední půlstoletí. Souborná studie pod názvem Atlas podnebí ČR podává přehled různých klimatických prvků a jevů a jejich vzájemných souvislostí od roku 1961 do roku 2000. Atlas má charakter encyklopedie a patří k nejkomplexnějším publikacím o klimatu České republiky. Na 260 stranách najdete více než 300 map, 150 grafů a množství názorných fotografií s vysvětlujícím textovým doprovodem v češtině i angličtině. Kapitoly jsou přehledně uspořádané podle jednotlivých prvků, např. teploty vzduchu, srážek, sněhové pokrývky, vlhkosti, slunečního svitu nebo větru, a obsahují většinou mapy za období let 1961–2000. Dlouhodobý pohled je doplněn zpracováním vybraných výjimečných situací v uplynulém období, mezi které patří i povodně z posledního desetiletí.
Úvodní stránka trasovníku > Obecné informace o ČR
© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno [ info@trasovnik.cz ]